středa 30. června 2010

Den, kdy bych se sama s chutí zmlátila

30.6.2010

Znáte Murphyho zákony? Znáte? Den blbec? Určitě znáte... hledané klíče, peněženky, mobily, znovu klíče, telefoní čísla, tašky, tkaničky od bot, jízdenky, klíče, peněženky, mobily...

úterý 29. června 2010

Malá úvaha k postavě Belly

29.6.2010 (filmotéka )

Tento článek přidávám z nostalgie, přece jen to byla éra twajlajtová.


Blíží se nám Eclipse, neboli Zatmění.
Zasvěcení a znalci vědí, pro neznalé je to třetí díl ságy Stmívání, kde pokračují osudy Belly, krásného upíra Edwarda a indiánského polovlka Jacoba. Do toho je zapletena pomstychtivá upírka Victorie, která neodpouští a stále se pokouší Bellu zlikvidovat.

pondělí 28. června 2010

Brutální básnička o ranním vstávání

28.6.2010 (poetický koutek)

Chvíli před konečným odchodem mě ještě napadl jeden šílený a nemožný úlet. Proč ne, i úlety někdy přilétají...

Koho zajímají poutě? Dnes poplatky ve zdravotnictví

28.6.2010

A pět minut mi stačilo, aby se mi zhvězdilo před očima a prošlehávaly rudé nitky. Bavili se dva odborníci, tedy odborník a moderátor a řešili poplatky. Jestli třicet, padesát nebo šedesát korun...

neděle 27. června 2010

Petropavelská pouť včera a dnes

27.6.2010

Jako každý rok, i včera a dnes se děcka mohly těšit nejen na konec roku, ale i na tradiční pouť, která se koná vždy k svátku Petra a Pavla. Už víc než týden předtím se sjížděli kolotočáři, neboli šóklaři, jak jim tady říkáme a od pátku začaly přibývat i klasické stánky.

čtvrtek 24. června 2010

Dobrá otázka

24.6.2010 (emailovka)

Když si uvědomím, že dnes mám na stole 30x rychlejší počítač se 160x větší pamětí a 333x větším diskem než před 8 lety a nové programy na tom dokážou běhat úplně stejně jako tehdy ty tehdejší, je to na pováženou.
A když si představím, že jedna operace dnes procesoru trvá cca 0.000000001 sec, že během mrknutí oka dokáže 80.000.000krát přesunout čísla mezi registry, sečíst a odečíst je, během toho současně pětatřicetkrát překreslit všech 995.328 bodů na obrazovce a ještě si 130.000x ověřit, jestli jsem 
náhodou mezitím nestiskl klávesu nebo nepohnul myší - tak se prostě musím zeptat:
Co ten Word do prdele už minutu dělá?!!!


pondělí 21. června 2010

Darwinova cena za smrt

21.6.2010 (emailovky)

Nedávno jsem četla na jednom zábavním serveru článeček o pitomostech, které jsou lidi schopni udělat. Že ale na takovou pitomost dokonce umřou, to už jsem vrtěla hlavou. Určitě si nemysleli, že jejich "geniální nápad" nabere takový směr a takový konec...
Darwinova cena se uděluje lidem, kteří se vlastní neopatrností nebo hloupostí připraví o život. Přestože jsou tedy její nositelé bez výjimky po smrti, cesty k získání cen jsou mnohdy úsměvné…

neděle 20. června 2010

Jako fénix

20.6.2010 (poetický koutek)

Každý ráno
znova a znova
vstávám do beznaděje
Zlý to sen.
A někdy mám pocit
že bude i líp,
až přijde den.

Zvečera usínám
těším se do spánku
tam totiž tančím 
v odlesku červánků
jsem to co chci
a volně dýchám.

Duhou propletená
jako fénix vzlétám
k nebi
bezejmenná
nevím co je zášť
a pýcha.

pátek 18. června 2010

Korektní vtip - sice po sezóně, ale pořád dobrý

18.6.2010 (emailovky)

Na ranní procházce Paroubek náhle zakopl a upadl, ukázalo se, že to byla mrtvice. A protože podle hesla "Zdraví není byznys" neměla blízká nemocnice dostatek personálu, tak zemřel.
Záhy stál před nebeskou branou a Svatý Petr ho přivítal: "Vítej na Nebesích, ale dříve, než se tu usadíš tak se zdá, že tu máme malý problém.
Málokdy tu máme sociální demokraty a tak si nejsme tak úplně jistí, co s nimi."
"To není žádný problém, prostě mě pusťte dál, jsem dobrý křesťan, jsem věřící."
"Já bych tě rád pustil dál, ale mám pokyny přímo od Boha. Říká, že od zavedení nové politiky LEPŠÍ BUDOUCNOST PRO OBYČEJNÉ LIDI musíš strávit jeden den v Pekle a jeden den v Nebi. A potom si sám vybereš, kde chceš strávit Věčnost."
"Ale já už jsem se rozhodl. Chci do Nebe!"
"Lituji, ale taková jsou pravidla", odpověděl Petr.
Odvedl Paroubka k výtahu a jeli dolů do pekla. Brána Pekel se otevřela a Paroubek se ocitl na krásné zelené louce. Připadal si tam jako v Ráji. Zelená tráva, slunce svítí, ale není moc horko. Vane mírný vlahý větřík.
Všude jsou malé hospody s pivem, párky a ovarem stíněné šumícími stromy.
Všude postávají slavní sociální demokraté, sám Willy Brandt ho vítá. Pod kaštanem diskutuje Lenin s Rozou Luxemburgovou. Všichni se volně procházejí, hrají kuželky a fotbálek. K obědu si dávají bifteky, grilovaná prasátka, šampáňo a plzeň. Sám ďábel přinesl Paroubkovi sklenici  oroseného piva a kotletku.
"Dej si jedno, Jirko!"
"Ne, slíbil jsem že už nebudu pít a budu hubnout", odmítá Paroubek.
"Tohle je peklo, synku. Tady můžeš jíst a pít co chceš a neuškodí ti to, spíš prospěje." Jirka si tedy zavdá a zjistí, že se mu ďábel líbí, že je to fajn chlapík, který umí vyprávět peprné vtipy a provádět ostatním kanadské žertíky.
Prostě přesně to, co mají socani rádi. Jako jsou třeba jejich vtípky a sliby protikorupčního balíčku, výplata 2.400 Kč seniorům ze zisků ČEZ, zvýšení mateřské, zvýšení dostupnosti a kvality zdravotní péče zrušením poplatků, prosazení zdanění a transparentního odměňování ústavních činitelů, zavedení majetkových přiznání pro majetky nad 10 milionů korun a tvrdý a důsledný boj s daňovými úniky a slib silného tlaku EU na zrušení daňových rájů.
Všichni si to skvěle užívají a dřív než si to Paroubek uvědomí je den pryč.
Všichni se s ním bouřlivě loučí a mávají mu, když nastupuje do výtahu.

Když se dveře výtahu znovu otevřou je zase u bran Ráje a svatý Petr na něj čeká.
"Tak a teď je čas na návštěvu Ráje", a otvírá mu bránu.
A dalších 24 hodin je Jirka donucen trávit čas s partou čestných, vychovaných lidí, kteří mají rádi společnost, mluví o jiných věcech než o jídle, o penězích, a chovají se k sobě slušně a uctivě. Žádné hrubé vtipy nebo kanadské žertíky. Nejsou tam ani žádné hospůdky a i když je jídlo dobré, bifteky a ovárek to není. A všichni jsou chudí. Není tam nikdo, koho by znal. A navíc se k němu nikdo nechová jako k důležité osobě.
"No tohle, na něco takového mě Fierlinger s Laušmanem nepřipravili. Ani Zeman se Špidlou se o tom nezmiňovali," říká si Paroubek.
Den skončil a svatý Petr se vrátil.
"Tak strávil jsi den v Pekle a den v Nebi. Teď si vyber, kde strávíš Věčnost."
Ale Jirka dlouho nepřemýšlí a rozhoduje se: "Nikdy jsem si nemyslel, že tohle řeknu - víš Nebe bylo krásné, a tak... ale já si opravdu myslím, že patřím k přátelům do Pekla."
Tak ho Petr odvede k výtahu a on jede stále dolů až do Pekla. Dveře výtahu se otvírají a on se ocitá uprostřed pustiny pokryté odpadky a toxickým odpadem.
Vypadá jako poušť, ale je to ještě horší. Asi jako doly pod Krušnými horami.
Je vyděšen, když vidí své přátele, oblečené v cárech jak jsou přikováni k řetězu a sbírají odpadky do plastikových pytlů. Trpí v bolestech, tváře a ruce zčernalé špínou.
Ďábel přijde k Paroubkovi a dá mu ruku kolem ramen, ten se otřese a říká:
"Já tomu nerozumím, byl jsem tu včera, všude sluníčko, travička zelená, pivo teklo proudem. Jen jsme se tak poflakovali a bylo to skvělé. A teď je tady pustina, všude jenom nepořádek a každý vypadá zbědovaně."
Ďábel se na něj podívá, mazaně se usměje a řekne:
"Jo holenku, včera to byla volební kampaň, dnes už jsi nás zvolil!"

A ještě přidám starý, ale dobrý:

čtvrtek 17. června 2010

Tak máme zase čtvrtek a Rumcajs už šel spát

17.6.2010

Dnes je trochu líp, ale jen trochu... pořád je hodně věcí, které mě štvou, ale pozitivní je, že mě štvou. Protože včera mě to ubíjelo a házelo dolů, až na dno víru, nebo studny, nebo propasti...

Zatím jsem shlídla Equilibrium a poopravila si první dojem na druhý... Hlavní tahoun je Christian Bale a Emily Watson, o filmu určitě napíšu něco jako recenzi. Nebo spíš - svůj pohled na film, protože o recenzi se asi moc nedá mluvit, nerada totiž kritizuji, jsem spíš Pollyanna.

středa 16. června 2010

Někdy chci křičet

16.6.2010 (poetický koutek)


Někdy chci křičet a házet věcma. Někdy chci utéct a nevrátit se. Někdy nenávidím realitu tak silně, že to až bolí. Někdy se snažím utéct do snu, ale vím že je to zbytečné. Někdy mám pocit, že kráčím pod vodou a proti proudu, marně se snažím překonat tu sílu a stále mě to táhne dolů...

neděle 13. června 2010

Antalogie Beatles

13.6.2010 (youtube)

Před časem jsem viděla zajímavý dokument, pod jménem Antalogie Beatles. V šesti dílech byl dokonale popsán vznik, postup, vzestup a pád skupiny jménem Beatles. Kdo by neznal Liverpoolské brouky? Nejslavnější skupinu své doby, jejíž písničky jsou známé a oblíbené i v dnešní době?

Panna a netvor

13.6.2010 (filmotéka)


Každý zná příběh o prokletém princi, zakletém ve zvířecí podobu, a krásné dívce, která si jej i ve zvířecí podobě zamiluje - a tím kletbu zruší.
Režisér Juraj Herz ve své fantazii pohádku dotáhl do působivé podoby, plné tajemství, záhad, kouzel a hrůzy.

sobota 12. června 2010

Pán přílivu

12.6.2010 (knihovnička)

Anotace: Příběh muže, který se snaží odhalit mladé lékařce minulost, aby tím pomohl zachránit svou sestru, před námi otevírá sugestivní drama jedné rodiny na americkém jihu v průběhu čtyřiceti let.
Román byl zfilmovaný Barbrou Streisandovou, která si ve filmu zahrála i hlavní roli psychiatričky.

pátek 11. června 2010

Jmenuji se Adam

11.6.2010

Tento splav jsem fotila přesně před týdnem - tedy minulý čtvrtek. Během týdne voda opadla, ale ne natolik, aby byla klidná... Pod tímto splavem zůstal včera patnáctiletý kluk. Nejmenoval se Adam, jméno je smyšlené...

Kázání

11.6.2010 (emailovky)


Nový farář byl před svým prvním kázáním tak nervózní, skoro ani nemohl mluvit.
A tak se zeptal přítomného arcibiskupa,co má dělat, aby se uvolnil.Ten mu poradil: Kápněte si do vody trochu vodky, uvidíte, že po pár hltech budete trochu klidnější.
Farář poslechl a skutečně, cítil se tak dobře,že by dokázal mluvit ve vichřici.
Po bohoslužbě se vrátil do sakristie, kde našel lístek od arcibiskupa:

Vážený Otče,příště si nalijte vodku do vody, ne vodu do vodky. V dalším
připojuji pár poznámek, aby se neopakovalo to, co jsem viděl na dnešní
mši:

čtvrtek 10. června 2010

Tanec s vlky

10.6.2010 (filmotéka)

Film Kevina Costnera, který získal - 7 Oscarů:

Nejlepší film, Režie, Kamera, Střih, Hudba, Zvuk, Scénář
Hudba: John Barry

Film natočený v roce 1990, který ukázal novou tvář směru, zvaného western.

středa 9. června 2010

Krádež či nekrádež

9.6.2010

Zaujala mě poslední debata na AK (kam jsem zavítala prakticky poprvé) a téma článku a komentářů byl o krádežích...

pondělí 7. června 2010

Včera neděle byla, včera byl hezký čas

7.6.2010

... včera neděle byla, za týden bude zas.

To je sice pravda, ale kde je psané, že bude znovu tak krááásný sluneční den? Idylka jako v létě vylákala kolisty (rozuměj cyklisty), svištěli silnicí jeden za druhým, cyklistické kalhoty, hlavy chráněné přilbami (opravdu, ochranné přilby jsou vidět stále víc a víc), rybyříci vyrazili nejen na Modrou zátoku, ale i na místní rybník, věrný svému obecnému názvu. (Rybník rovná se voda plná ryb...)

neděle 6. června 2010

Dyslektické hlášky

6.6.2010

Občas se mi stávalo, že jsem přečetla špatně text. Výsledný text byl docela komický... při druhém přečtení už jsem text viděla správně.
Až pozdě jsem se dozvěděla, že jsem možná dyslektik.
Ale takový nějaký divný dyslektik, protože normálně čtu bez potíží.
Že by stres?
Nebo chyba v Matrixu?

Některé hlášky jsem si stačila napsat... vznikaly docela kuriózní věty.
První věta je ta špatná, druhá opravená, správná...

*****************************************************************************

Venku je docela jaderně.
Venku je docela jarně.

...obsáhlá knížka o lásce mezi kresleným upírem
...obsáhlá knížka o lásce mezi krásným upírem

Železné pravidlo: do sněmovny vstoupí jen čtyři stany
Železné pravidlo: do sněmovny vstoupí jen čtyři strany.

Mládě Kurdky
Mladé Kurdky (z blogu Pavla)

Eko je brendy.
Eko je trendy. (Koment TlusŤjocha)

Háčkovaná jeptiška.
Háčkovaná slepička. (Na Jitčině blogu)

Malý logický úklid
Malý logický úkol (nadpis článku na mém blogu, v rozepsaném)

Na intervalu je nenajdete
Na internetu je nenajdete (na webovkách Kermisee)

*******************************************************************************

Přidávám i druhou část, kterou jsem psala o ro později.

30.5.2011

Už je to skoro rok, kdy jsem psala o mých přebreptech, nebo spíš překukech (to je teda naprosto šílený slovo, jak byste sklonili slovo překuk? Překucích? )

Kupředu levá, zpátky ni krok - aneb poručíme větru, dešti

6.6.2010 (téma týdne)

Tato nabubřelá slova jsem slýchala tak často, že už mi nepřipadala ničím divná. Proč kupředu, levá - to je jasné. Odtud se vzala levice... kupředu, pravá se nezpívá.

sobota 5. června 2010

Program Kreslení - jinými slovy Malování

5.6.2010

Program Kreslení jsem zkoušela před nějakou dobou, několika měsíci, několika roky? Uf, asi roky, je to dlouho... to jsem ještě neměla skenner a nemohla jsem přeskenovávat svoje obrázky a fotky do počítače, takže pokud jsem chtěla vytvořit něco svého, kreslicí program byl jediný...

pátek 4. června 2010

Řekni strom

4.6.2010 (poetický koutek)

Řekni strom
Jsem strom
A budu růst
do konce věků

Řekni řeka
Jsem řeka
a líně proudím
až na konec světa

Řekni vzduch
Jsem vzduch
Nesu obláčky pampelišek
Odnikud nikam

Řekni oheň
Jsem oheň
Výheň podzemních kovářů
začarovaný kruh

Jsem den a noc
noc a den
konec a začátek
Cesta napříč
vesmírem.


čtvrtek 3. června 2010

Pršelo včera, dnes ne - a přece...

3.6.2010

Letošní deště dávají zabrat nejen řekám, ale hlavně lidem. Mnoho rodin nestálo o výsadu, být navštíveni rozbouřenou řekou a povodňovými vlnami. Dá se říct, že o tuto výsadu nestála žádná rodina, přesto se vody převalily přes jejich domovy s dravostí rozzuřeného tygra a nenasytností krokodýlů.