Jsem stará a jsem nová
a nejsem vůbec zabarvena do růžova
spíš do černa.
Černá s pruhy rudými a ocelově modrými pouty
které si marně stahuji
den co den.
Nejsem zabarvena do růžova
a nejsem ani motýl.
Spíš pes.
Nebo krysa? Zbabělá a útočná?
Couvající? Úskočná?
A tiše si tu broukám jednu divokou píseň.
I když mám chuť ji vyzpívat naplno
křičet a bouchnout dveřmi.
Nevěřím svým očím ani vlastnímu myšlení.
Staře nově vracejícím se neklidným nitkám
které se ovíjí kolem sklenice
ve které mělo být víno
ale červená se tam jablečný džus.
Něco chci
a nevím co.
Chci někam jít
a nevím kam.
Chci něco rozbít,
ale je mi líto věci,
té hloupé bezduché věci, která byla vytvořena
ne proto, aby skončila ve střepech.
Stačí vyhodit ty uschlý kytky v květináčích.
Jsem staronově bláznivá
a asi si uštrikuju růžový baret
růžový brýle jsem ztratila loni
a nový jsem zatím nenašla
Sobotní náladovka moje
Obrázek upravený, šuplíkový
