Knihu jsem objevila v nějaké knihbudce a protože jsem od něj četla dva svižné románky, otočila jsem ji ve svůj prospěch, a když mi tak pěkně ležela v polici, vzala jsem si ji ke čtení. Téma tentokrát nebylo společensky romanticko hravé, spíš mírně deprimující, přinejmenším neveselé.
Příběh se odehrává ve dvou rovinách. Pětačtyřicetiletý filmový režisér se setkává s pětadvacetiletou nadějnou režisérkou a její představou o nově natáčeném válečném filmu. Zaujme ho nejen tématem a zpracováním, ale i tím, co vyzařuje a díky ní se začíná vymykat ze svého zaběhlého stereotypu... Díky novému vztahu se vrací i ve vzpomínkách do doby svého dětství a dospívání, do doby druhé světové.
