V tom šíleným světě se děje spousta věcí. A tak zatímco jsem dnes
znovu klopýtala na České z bodu A do bodu B (a podle stavu výkopů to
vypadá nejméně do konce roku), vzpomněla jsem si na brněnské holuby a
slíbila si, že na zpáteční cestě jim něco přihodím.
A na pokecu s kamoškou (která je zrovna marodka) jsme zdrbly všechno možné, od domácích starostí (manžel děti a nákupy) přes knížky a filmy (Lekce neslušného chování, Vampires suck, parodie na Twillight a novou sérii VD, Bree Tannerovou a její druhý život a Napříč vesmírem), přešly jsme na zdravotní téma - bylinkové nápoje ano nebo ne a co dělají detoxikační náplasti - a taky trochu propraly Talentmánii (Babička dráždila psa a kluk, co si protahoval nit okem, brrr) a zamyslely se hluboce nad novým exponátem na Svoboďáku - nový brněnský falus neboli hodiny roku. Kamoška je číslo, sice to neviděla, jen o tom četla, ale prohlašovala, že by se jí to určitě líbilo, protože je pro každou srandu.
Sice jsem nešla zpátky přes Svoboďák
(pro mimobrněnské Náměstí Svobody) a nemohla ten nový zázrak vidět na
vlastní oko - ale slíbila jsem sama sobě, že si to nenechám ujít.
Pravda je, že negativní reklama je možná slibnější pro vzbuzení zájmu než pozitivní reklama.
A
fakt je, že co jsem viděla včera ve zprávách, nevypadalo zas tak
špatně. Bylo to prostě jiné. A s hodinami to nemá moc společného, jediná
hodina která odbíjí je v jedenáct dopoledne (falešná dvanáctka, kdo zná
brněnské pověsti, tak ví, že to byla finta, která zabrala při dobývání
Brna Švédy.)
No, vypadalo to opravdu zajímavě - ale ptám se tak sama sebe - co je na tom za 12 milionů?
Ano, je to rarita, je to originál, je to umění.
Ale dvanáct milionů?
Kolik by za to bylo postavených domů?
Kolik by za to bylo zakoupených pozemků?
Ale tohle jsou čísla, která jsou mi naprosto vzdálená...
V
jednom z článků je toto dílo připodobněno k pověstnému neonovému
růžovému srdci od Jiřího Davida. No... já bych řekla, že tyto hodiny
vycházejí ze srovnání poněkud lépe. Aspoň nepůsobí tak lacině
kýčovitě...
Foto:
Další zajímavé články:
Mimochodem,
brněnským holoubkům jsem přihodila drobky z pizzy, kterou jsem si
koupila na Veveří. Velmi, velmi chutná! Snad i jim chutnalo...
A proč že mám v názvu nějakou pokusnou čivavu s balonky?
Protože
mezi řečí s kamoškou padla i zmínka o jakémsi pokusu pražských pijanů
(účastnili se zrovna nějakých Vínových dnů či nocí) - a jejich pokus
spočíval v tom, že navěsili na čivavu balonky, kolik jich bude stačit,
aby čivava vzlétla...
Pro zvědavé: pokus se podařil, i když
trochu s jiným dopadem - nebohá čivava skutečně vzlétla, ale byla
odfouknuta větříkem tak rychle, že ji nestačili chytit. Poslední pohled
na ni byl údajně nad Vltavou, kam se ovínění braši nemohli dostat. Jak
chudinka pejsek dopadl, to se neví...
Na závěr článku mám malou anketku, kde si můžete tipnout, kolik že balonků stačí k tomu, aby se čivava vznesla do oblak...
Správný počet dodám v pátek!
Žádné komentáře:
Okomentovat