Ve
čtvrtek jsem si koupila tévé mini, takže študuji programy (většinou to
samé, co jindy), inspiruji se pohádkami (a počítám, že nakonec si pustím
nějaké pořádné fantasíčko, třeba Narnii nebo Harryho Pottera první dva
díly, ty mi připadají pro ten vánoční čas takové pohádkové).
Ani
mně se nevyhnul odporný a zákeřný kašel, který dusí, dráždí k zbláznění
a vůbec nevím, jak to teď v práci zvládnu (hašlerky to jistí, ale kdo
je má pořád cumlat, vždyť to je akorát na rozbolení žaludku).
Asi si dám hned po ránu panáka.
Procházím fejs a nacházím tam roztomilá videa a krásné obrázky a odkazy. Třeba tento: (a docela dobrý!)
(foto chybí)
Ale také s vánoční tématikou! Kdo z vás není averzní na Santu?
Stop Santovi! (maximálně přechodné hostování)
(foto chybí)
A taky se mi líbil tento odkaz. Pro někoho možná inspirativní!
(foto chybí)
Procházím blogy a čtu a prohlížím a snažím se komentovat, vždyť už jsem na spoustě blogů vůbec nebyla.
Co
jsem si přibrala brigádu, tak chodím dost vyšťavená (a paradoxně,
peníze se kutálí stejně jako předtím, blbá investice, která se mi ani
nevrátila, příště se na to asi fakt vykašlu, kominík, na kterého jsem
zapomněla a který se ještě pro letošní rok přihlásil, kočky žerou jak
vzteklý a pak blijou, abych se nenudila asi, a do toho ten pitomý
kašel.)
Čtu posledních Padesát odstínů (asi
svobody nebo čeho) a přemýšlím, o čem to vlastně je. Vždyť oni v
devadesáti procentech knihy jenom šukají! Maně je porovnávám s
Twillightem (protože tato sága byla původní inspirací) a musím říct, že
zatímco v Twillight se pořád něco děje, v Padesáti odstínech se pořád
jenom šuká (a sem tam se něco děje). Ještě bych měla počet těch šukaček
spočítat, jestli je jich padesát nebo víc...
Navíc
jsem zdrceně dokoukala poslední díl páté řady Vampire diaries a uronila
kroupu za Damona. Ten závěr byl fakt nečekaný. Navíc se mi líbilo, jak
při závěrečném nadpisu z nápisu stekla kapka, jako slza. Ten malý detail
se mi moc líbil.
Ale už jde šestá řada, tak jsem zvědava, jak se s tím popasují, aby ho dostali zpátky.
Mám
rozpletenu jednu pěknou bílou šálku s živými barevnými proužky. A
chtěla bych si koupit v knižním klubu publikaci o pletených čepicích a
baretech. To by se mi hodilo! Takže, výprava do Brna se konat bude.
Navíc mi došla poukázka na slevu 50 korun při nákupu nad pět set, tak
zvažuji, zda ano nebo ne... jednu knihu nebo dvě?
(Zde El ňúňo, focený zvenčí, při té ledové pohromě minulý týden.)
Předvánoční
čas a vánoční cukroví? No, asi si ten advent nedovedu vychutnat ani
tak, jak jsem paradoxně doporučovala v jednom z minulých článků. Snad se
mi to někdy podaří. Možná si to dám jako novoroční předsevzetí. A jak
se říká - vidět Řím a umřít, můžu parafrázovat - užít si předvánoční
čas, vánoce, všechno stihnout v pohodě - a umřít.
Nebo raději ne.
Život je totiž zábavnější...
A na závěr přidávám jeden rychlý recept na rumové pralinky. Ať vám chutnají!
Žádné komentáře:
Okomentovat