V
neděli večer jsem šla vynést odpadky do popelnice a drobounce pršelo.
Pochválila jsem si, že jsem se vykašlala na vybírání sudu (20 kyblů
minimálně a veškerá práce by byla vniveč, protože když prší, sud je plný
do půl hoďky. )
A zároveň jsem si uvědomila, jaký to může být mazec, pokud zamrzne.
V
pondělí dopoledne to ještě šlo, krapítek to prokluzovalo, když jsem šla
do obchodu pro chleba, který neměli, a tak jsem vzala aspoň čtyři
rohlíky a dvě mouky a nějaký ten toaleťák, aby paní obchodní nebyla
úplně škodná, poslední dobou je na tom docela špatně a vypadá to, že
snad obchod, který perfektně šlapal víc než deset let, zavře... Takže,
to trochu prokluzovalo, ale ještě dobrý.
Opravdový
mazec nastal, když začalo pršet víc a pršelo a pršelo a pršelo. Snad po
deseti letech jsem viděla rampouchy a střechýly. Mazec! Do práce jsem
lezla kachním stylem, co noha nohu mine (mírně do kopečka a pěkně to
sjíždělo), než jsem došla, byla jsem pěkně uondaná. Navečer světelná
kalamita (pro mnohé i tepelná), protože, koho by to napadlo, vypadl
proud. Nedivím se, tohle se dalo čekat. Ale že budou některé vesnice bez
proudu víc než dvanáct hodin, to už je vážně problém. A tam, kde se
topí jen elektřinou, tam je opravdu lituji.
O
dopravních kolapsech už se mluví a píše v televizi a na internetu, vlaky
zpoždění několik hodin (dovedete si představit, zkejsnout v tomto
počasí někde ve vyhnálkově s nevytopenou čekárnou? Já trochu jo, páč
jsem něco podobného zažila, akorát že ta čekárna byla vytopená).
Myslím,
že včera a dnes poletovalo vzduchem mnoho kleteb a spílání škodolibému
Petrovi, maceše Přírodě a všem spojům, které nefungovaly (ale ony za to
fakt nemohly, ty spoje, prostě macecha Příroda nám to zas jednou
zasolila).
Někteří soudní šéfové dali den nebo dva volna. Co
taky v den, kdy se neví, jestli vůbec bude fungovat elektřina, internet a
mobily? Mně třeba internet nejel od včerejška do dneška. Ani televize,
ale to se dalo překlenout jednou dvaatřiceti gigovou fleškou.
Velmi
mě to lákalo jít procházkou ven a zafotit si. Ale vidina uklouznutí
někde na ledu a válet se tam jak ta mrcha bez pomoci mě od procházky
odradila a tak jsem se spokojila jen s drobky, které jsem potkala cestou
do práce.
Tak třeba hnedle před domem. Vrbka kroucená, jehličnan a na záhonku sousedky přes ulici růže v ledu.
V Rajhradě hnedle u zastávky
Šípky a led, nebo šípky a sníh. Skvělá kombinace.
A
tohle prosím není kartáček na zuby, ale večerní osvětlení, neboli
pouliční lampa. Lampa, ze které visí rampouchy jeden vedle druhého. Tomu
se prostě nedalo odolat! Vycvaknuto půl minuty před příjezdem autobusu.
Dnešní fotky jsem pořizovala s fujifine kompaktem. Vážně fotí líp. No aby ne, za ty peníze, co musel stát...
Žádné komentáře:
Okomentovat