Asi
dva týdny jsem "vyšívala" - barvila šátky, doplétala tunely a
netrpělivě čekala na objednané soli, protože mě napadla ta geniální
myšlenka, že bych mohla dát dohromady několik vonných solí.
Soli došly až v pátek, a páč jsem nebyla doma, hoši ji nechali v obchodě. (To šlo, balík jsem platila předem).
Takže,
soli jsem dovlekla domů až v sobotu a vyráběla až do večera, mezitím
žehlila skoro třicet hedvábných šátků (ani mě nenapadlo, že je jich už
tolik!) a popíjela červené vínko. Večer ještě v jedenáct jsem
dokončovala "papouškový set", divoce barevný tunel a k tomu čapku ve
stejné barvě.
Abych to zkrátila - došla jsem,
přiběhla ke mně jedna z pořadatelek a přidělila mi stůl, který už
mezitím obsazovaly dvě mladé slečny, se svými svíčičkami a koupelovými
šumítky a - solemi. Sice se netvářily nadšeně, ale stáhly se o třetinu a
já zjistila první renonc - nevzala jsem si žádný ubrus, ani pitomé
prostěradlo. Naštěstí jsem měla v tašce roli kuchyňských utěrek a tak
jsem zaimprovizovala...
Při vystavování zboží jsem zjistila, že sdílíme podobné - holky měly koupelové soli a měly také hedvábné šátky, hrome.
Ale nedalo se nic dělat.
Mimo
vlastní prodej bych chtěla říct, že vánoční výstavka byla vážně moc
pěkná a během dne jsem ji nafotila z různých úhlů. A zdá se mi, že se
každým rokem zlepšují a je větší výběr.
Tak třeba obvyklé dětské tvoření z místní školy.
Krásně vymalovaný strom. Vánoční strom.
Žhavé Mikulášské téma!
Kouzelně duhové zamilované rybky.
Docela se mi líbil skleničkový Mikuláš a čert. Anděl byl už z papundeklu...
Šikovně řešené "misky" pro svíčky.
A pekelně čertovské kreace!
Krásné závěsné koule. Lepené z papíru.
Výzdoba ve zlaté!
Stříbrné období...
Taky trocha zelené...
A vánoční červená se zelenou. Atraktivní podívaná.
U jednoho ze stolů se vyřádily děti - mohly si namalovat vlastní kamínek.
Na stůl jsem si vyskládala voňavé soli (a k nim měla i vzorky k ovonění)
Do dalšího košíku hedvábné šátky (ideální by byl stojan, kde by byly pověšeny)
A do posledního košíku jsem navrstvila pleteniny.
Jeden
set se mi povedlo prodat hned zrána. Doufám, že nová vlastnice bude
spokojená... tvrdila, že tohle je první čepice, ve které nevypadá jako
blbec.
Asi proto, že ta čepice nebyla klasická čepice...
A
ještě jsem střihla jeden-dva záběry na sousední stůl. Moc se mi líbily
svíčky plovoučky, se slečnou jsme pak daly slovo a bavily se o
technikách a vyrábění a záludných pastech...
Sice
jsem prodala jen pár solí, jeden smetanově bílý pletený set a jeden
peříčkový tunel (žel, nestihla jsem vyfotit), a taky jeden z malých
šátků - koupila si jej malá slečna, které velmi slušel. Měla totiž ráda
fialovou a ten šátek hýřil fialovými, růžovými, modravými a žlutými
odstíny.
Navíc - ostatní prodejci si nevedli o moc lépe. Měli
tam krásnou keramiku, jak květináče, tak hrnky, pak jsem viděla ohromně
šik patchworkové prostírání a také několik nádherně malovaných kamenů a
korálky. Něco prodali, více neprodali. Byli jsme na jedné lodi...
Taky
jsem viděla spoustu známých tváří, zdravila se s lidmi, které jsem snad
ani neznala a byla tam fajn atmosféra. Takže, přestože mě pekelně bolí
pr... zádel, byl to celkem príma den.
Tady tu
bílou kopretinku s ozdobami jsem si nakonec koupila. I když se mi
absolutně nikam nehodí (hnědé podlahy, hnědý koberec, hnědý nábytek),
tak moc se mi líbila, že jsem si ji koupila. A nebyla zas tak šíleně
drahá...
Takže, pod štítem to nebylo, žádná sláva ale taky ne.
Přesto, lepší než absolutní nula. A kdoví, třeba bude ještě líp!
Žádné komentáře:
Okomentovat