Kdysi dávno, před dalekými časy, za devatero horami a devatero
řekami... ale ne. Není to tak dlouho a není to ani za devatero horami a
možná, snad, za jednou řekou. Jedno normální vlakové nádraží.
Které bylo po dostavení a zprovoznění brzy dozdobeno lidovou tvorbou zvanou grafitti.
Tato
ukázka mladého umění tam strašila několik let. Na jednu stranu, aspoň
to bylo barevný... i když jednoduchá šedá taky nikomu neškodila.
Letos koncem léta si nádražáci řekli, že už toho mají dost a celý to zamalovali.
Při
zastírací práci je vysledovala učitelka (ředitelka?) výtvarné školy a
dostala báječný nápad. Oslovila příslušné vedení drah a navrhla jim, že
by nádražní podchody vymalovali s dětmi z výtvarky. Nápad se ujal, byl
schválen a paní učitelka dostala zelenou.
Nejdřív
jsem si říkala - sakra, jen to zalíčili, už tam zase řádí vandalové.
Ale pak jsem se pořádně podívala a zašla blíž a byla překvapena.
Jak to vypadá dnes, předvedu v několika (více) ukázkách.
Na
kresbách se podílely děti z výtvarné školy v Rajhradě (a možná z
výtvarky v Židlochovicích), od těch menších po dospělejší žáky (a
žákyně). Na obrázcích je to poznat - lehce rozlišíte obrázky od těch
malých a obrázky od zkušenějších malířích. Ale musím uznat, že i
jednodušší malby od začínajících malířů jsou k rozeznání - na každém z
nich je poznat, o jaké zvíře nebo jaký výjev jde.
Téma malby rajhradského podchodu - džungle.
Malováno někdy od září, poslední obrázky se domalovávají ještě teď.
Tyto
obrázky jsem fotila 2.listopadu, na dušičky. Byl neuvěřitelně krásný
den. A na tomto kousku stála mladá slečna a skicovala na zídku podle
jakési předlohy, kterou držela v ruce a čas od času studovala, kterou
linii kam povede.
(Na pravé části si všimněte půvabného, už dokončeného obrazu. Žirafa v plné kráse...)
A při vnějším pohledu na budovu podchodu jen obdivujete krásné motivy zvířat. Mí favorité jsou vlci.
Zde celkový pohled na podchod číslo jedna.
Zde
závěr přes koleje na druhé nástupiště (směr Břeclav-Brno). Rozjívený
ještěr v kytkách. A tygr šavlozubý? Leč bez šavlových kelců...
První
podchod a schody dolů. Z obou stran lemovány obrazy exotických zvířat.
Sloni a slůňata, hrošíci, ptáci, exotické kytky, liány, palmy...
Lví rodinka láskyplně se k sobě tulící
Celkový záběr zespoda
Při vchodu do podchodu
Beze slov...
A už jsme u schodiště na druhé nástupiště
Nahoře malující slečna (žákyňka z výtvarky)
Pár detailů (dravý krokodýlí chrup - možná jednoduchý, ale kousnout určitě umí!)
Na
druhém nástupišti jsem zastihla paní učitelku, která se též zúčastnila
malování. A malování jí očividně jde, je to úžasné! Trochu jsme
poklábosily a prozradila mi, že když začínali malovat, obořil se na ně
nějaký místní člověk, cože to tam dělají za bordel. Kéž by se tak obořil
i na sprejery.
Detail želví hlavy. No není úžasná?
A další detaily vnější zdi podchodové budovy.
Po schodech dolů band strašlivě silný pračlověk. Svět je jeho!
Zde záběr z druhé strany, trochu tmavší, fotila jsem bez blesku.
U úpatí schodiště krásný vodopád doplněný optimistickou duhou.
A zde pohled z druhého nástupiště na první nástupiště.
Obrázků mám ještě jednou tolik, ale to už jsem fakt nedala.
Dozvěděla jsem se, že plánují něco jako oficiální vernisáž.
Padla
i myšlenka, že by na to pozvali televizi. A já si říkám - proč ne? V
televizi je kdejaká vražda, proč tam nedat jednou něco opravdu pěkného a
tvůrčího?
P.S. včera jsem se dočetla na malém letáčku (proč tak mrňavém?) - oficiální vernisáž bude 25.listopadu, v 18.hodin večer.
Že by se slavnostním osvětlením?
Žádné komentáře:
Okomentovat