Vánoční strašák

Kdysi jsem četla větu - Evropou prochází strašidlo, strašidlo komunismu. No budiž. O několik desítek let bych mohla parafrázovat slovy - světem prochází strašidlo, strašidlo vánoc.

Je to každý rok, znovu a znovu, nemlich to samý. Už teď jsem viděla na několika blozích předvánoční postýsknutí nad hnusnými vánocemi, které nás čekají. A víte co, nekritizuji takováto postýsknutí, protože hnusných, komerčních, uspěchaných, nervózních a vyšilujících vánoc jsem zažila snad desítky.

Tak si říkám, jak to moji rodiče zvládali, aby nám připravili vánoce, a přitom neřvali jak tuři a netřískali nádobím či dveřmi? Nebylo takových vychytávek jako třeba roboti, žádná předchystaná těsta, která se dala koupit, a už vůbec ne profi pečené cukroví na zakázku nebo bez zakázky. No, uznávám, že i v dnešní době se většina hospodyněk snaží péct cukroví vlastní, ještě k tomu uklízet a tak...

Pamatuji si tu úžasnou atmosféru, když táta rozžínal svíčky na vánočním stromku a zapaloval jiskřivé (a voňavé) prskavky. My jsem mohli dovnitř, až když prskavky začaly syčet a vydávat své krásné třpytlavé světlo. Na stromečku křehké baňky, mezi tím zavěšené kousky čokoládové kolekce a želatinová kolečka. Všechno to tak nějak vonělo svátečností a krásou. Rozbalovaly se dárky a nikdo nebyl otrávenej, že by dostal něco nepatřičného, nebo nedejbože dárek v minimální hodnotě.

Od té doby uteklo drahně let a dětské kouzlo vánoc se tak trochu vytratilo. Stal se z toho každoroční povinný rituál. Vynechat stromek, večeři a dárky by se rovnalo svatokrádeži - a popravdě, kdybych opravdu ten den odešla z domu, aniž bych dala pod stromeček dárek, měla bych sama ze sebe pocit jako vyvrhel.

Velký podíl na tomto zprofanování vánoc má bohapustá komerce. Že obchodníci začínají s vánočními výzdobami a reklamami dejme tomu v listopadu, to bych ještě pochopila (i když začít adventem by nikoho nezabilo). Ale už jsem párkrát zažila šok, když jsem v září (ZÁŘÍ!) viděla v obchodech vánoční kolekce a první vyrovnané řady baněk a vánočních řetězů. Můžu říct, že se mi v té chvíli znechuceně chtělo zvracet a rozhodně jsem v takovém obchodě nekoupila nic minimálně do prosince.

Nedávno jsem četla na jednom blogu postýskání blogerky, která zrovna pracuje v obchodním domě. A ještě k tomu s hračkami, jak jsem pochopila... Jeden z nešvarů takzvaného předvánočního období je vymývání mozků koledami. Koledy a vánoční písně jsou jistě pěkné (a sama si je občas ráda poslechnu, paradoxně nejraději v létě), ale lituji opravdu všechny zaměstnance těchto obchodů, kteří musí od rána do večera poslouchat neustále se opakující namixovaný koktejl. Myslím, že zaslechnout koledu doma, kopnou do tý bedny, která je vysílá a zazdí vše štamprlí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(zdroj obrázku: týden tečka cz)

A tak jsem přemýšlela nad smyslem a nesmyslem vánoc a došla k jednomu závěru.

Vánoce jsou fajn, jsou příjemné, jsou sváteční a jsou krásné.

Komerce, obchody, rafinovaně vysílané koledy a prodej všeho možného a nemožného může mít jeden důsledek - že to všechno člověka může přimět k přemýšlení a touze vzít věci do vlastních rukou.

Ne, nemyslím tím demonstrace, rozbíjení hraček ani kácení vánočního stromu.

Ale nenechat se touto komercí uvláčet a nastolit vánoce po svém.

Opravdu to jde! Nebo by mohlo jít...

Tak třeba, nenechávat všechno na poslední chvíli, ale trochu si vše naplánovat. Plánované vánoce? Jak pohoršlivé a neromantické! slyším volat nesouhlasné hlasy. Ale já říkám - vánoce jsou jednou za rok, ve stanovené datum. Vánoce jsou plánované! Už mnoho mnoho let. Takže, proč si nenaplánovat vlastní přípravu vánoc?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(zdroj obrázku: vlastní práce VendyW)

Jde to. Strašák předvánočního úklidu se dá zredukovat průběžným úklidem, kde se postupně přidává k normálnímu úklidu něco víc. Finální úklid se dá naplánovat dva týdny před vánoci (opravdu si myslím, že za dva týdny se nestane z domu Augiášův chlív. I když vyjímky mohou existovat).

Proč vůbec uklízet, ptají se někteří a považují to za zbytečnou a otravnou činnost, kterou si kdysi vymyslely běsky hospodyně. Samozřejmě, pokud se fakt nestíhá a dny by se zredukovaly na celodenní práci v práci a úklid do půlnoci, to by asi nefungovalo. A než se nervit s úklidem, je opravdu lepší se na něj vykašlat a zredukovat ho na základní úkony, jako setření prachu, přejetí skel mikrovláknovým hadříkem a vysátím drobků z koberců.

Ale uklizený dům má své kouzlo. Přiznejte si, komu nelahodí, když je kolem skutečně čisto, knížky, CD, DVD i oblečení srovnané, nádobí uklizené ve skříni a vše je připravené k novému rozkošnému zabordelení? Čistá koupelka, odprašené a přeumyté kosmetické lahvičky sprcháčů a šamponů, skleničky na víno se čistě blýskající, porculánové talíře naštosované, televizní obrazovka zbavená stop po otiscích dlaní, možnost najít svíčky na první pokus, a nachystané nové povlečení na vánoční převléknutí postelí. Vždyť ulehnout do čistého v tento den je jaksi symbolické završení. Koneckonců, i k té večeři se většinou převlékáme, někdo do gala, někdo aspoň přijatelně. Sednout ke štědrovečerní večeři v zaflákaných modrákách si koleduje o modrák kolem oka.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(zdroj: fler)

Tak jo, máme vánoční úklid. Ještě jedna dobrá rada, milé ženy a dívky, mámy i babičky. Nenechte si vše na hřbetě a čile zapojte do toho úklidu celou rodinu. Popřemýšlejte, co by kdo mohl dělat, nešikovi určitě nesvěříte umývání skleniček, ale třeba může odrbat linku a sporák a přidat k tomu pravidelné vysávání koberce. Mrňousci můžou vynášet koše a utírat stůl. Prádlo zvládne pračka! A žehlit se může jen to nejnutnější.

Strašák dvě - vánoční cukroví. Mnozí se na pečení těší a mnozí z toho mají hrůzu. Zase spousta promarněného času, v kuchyni binec, samé ořechy, ještě k tomu je roztloukat (a nesníst zároveň.). Sehnat dostatečné množství čokolád, rozinek, kandovaného ovoce, rumu, mouky, cukru, který je třeba roztlouct nebo nastrouhat, protože zatím nějak ztvrdnul, taky se nesmí zapomenout na másla, margariny a marmelády. A hlavně, cukroví je opravdu piplačka a zdlouhavá frfňačka. Takže - koukejme si to zpříjemnit! Louskat ořechy můžeme u televize, stačí nějaký seriál nebo si k tomu pustit dobrý film. Nejlépe komediální. K vlastnímu piplání těst a cukroví si dopřejte zvukový doprovod - nemyslím tím kletby drcené mezi zuby, ale třeba rádio nebo vybrané cédéčko. Nabízí se kolekce koled - ale averzním jednotlivcům můžu říct, že na vánoce si k pečení cukroví klidně pusťte rockmetal, pokud to vaše duše potřebuje. Energické tóny elektrických kytar vás můžou vybičovat k lepšímu výkonu. Pokud raději balady, můžete zabrousit do jemnějších vod Enyi, Clannadu, čistého hlasu Loreeny McKennit. Nebo si namíchat solidní směsku klasické hudby, ne všechna klasika je vážná a uvrzaná, takový Vivaldi či Mozart to jistí.

Anebo Alžbětinská serenáda.

Těsta uplácány, vyváleny a vykrájeny, cukroví upečeno. Nemusíte mít dvacet čtyři druhů, stačí dvoje nebo troje. Jednoduché obalované rohlíčky, a nějaké lepené, stačí marmeláda, nemusíte se vymíchávat s krémem. Jedna poleva citronová a druhá čokoládová, ozdobit ořechy, rozinkami, mandlemi nebo čokoládovými kuličkami - a z jednoho druhu těsta máte hned několik druhů cukroví pestrých na oko.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vánočka - tu stačí upéct den před akcí V. (Nebo koupit, nebo nechat upéct) Stejně tak brambory na salát a zeleninu do salátu. Kapr nebo řízky - stačí zabalit a nasmažit před večeří, friťák to jistí. Dají se i zapéct v troubě, výhodou je naskládání více kousků do jednoho pekáčku. Ale dobrý tip - předsmažit je v oleji do růžova. A máme štědrovečerní večeři plus polévku, která se může dát vařit třeba během dne. U vaření už stát nemusíte...

Když už jsem u toho jídla, není vůbec na škodu doladit si jídelníček ovocem a zeleninou. Když vám na míse zavoní pomeranče a ananas, atmosféra je příjemnější. A když tím ovocem proložíte den, bude se vám i lépe trávit. Na dobré nervy, i preventivně, doporučuji ořechy - vlašské, pekanové, mandle nebo pistácie. Vynikající!

 

 

(zdroj obrázku: fresh.iprima)

Tak jo, skončili jsme s jídlem a teď to nejhorší - dárky. Nejčernější noční můra pro jedny a neskutečná radost pro druhé. A těch peněz!

Ale - musí být opravdu dárky nejdražším nejdražší? Co koupit někomu, kdo už všechno má? A kdo vlastně nic nechce? Nebo to, co chce, je nemístně drahé? Tady, babo raď... ale v každém případě je dobré spolehnout se na to, jak moc toho druhého známe, co víme, že má rád, nebo nenápadně sondovat. Případně otevřeně požádat, aby vypsali Ježíškovi pět přání a jedno nebo dvě budou možná splněny...

Přimlouvala bych se za kupování dárků hand made, tedy vyrobeno ručně. Ať jde o drobnosti, jako figurky pro štěstí, rukavice, šály, čapky a kulichy, trička nebo šatky batikované (či rafinovaně ušité), šperky nebo koupelovou kosmetiku.

A co třeba textový obraz?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(zdroj obrázku: fler)

Projděte si i různé nabídky vánočních dárků, viděla jsem dobré tipy pro chlapy, takové, které neurazí, jsou i užitečné i dobře vypadající - a ne tak drahé.

Ale také se podívejte v malých obchůdcích ve vašem okolí. Podpořte domácí prodejce (pokud to nejsou nenávidění šmejdi) a dejte jim vydělat. Stejně někde tu korunu pustíte, tak proč ne jim. Zvláště pokud u nich najdete něco pěkného nebo šik.

A nechce se vám dárky balit, nebo to neumíte tak pěkně naaranžovat? Kupte dárkové taštičky. Jsou moc pěkné, kvalitní, s krásnými vzory. Navíc mají výhodu recyklace, obdarovaný ji může použít i k dalšímu obdarování.

Výstraha číslo jedna, dvě, tři až deset. Nekupujte pitomosti bez ladu a skladu jen proto, aby byl zakoupen dárek. Zkuste aspoň trochu myslet na toho druhého! Vlastní zkušenost - skvělý vánoční dárek od švagrové v podobě minikrabičky s čajovou svíčkou a minisvícínkem. Plus jeden kovový žeton do nákupního koše, s logem firmy. Je užitečný, to ano - ale proboha na vánoce? Říká se, darovanému koni na zuby nehleď, ale tohle jsem měla chuť jí omlátit o hlavu.

Mimo to ji podezírám, že tu minikrabičku s čajovou svíčkou dostala od někoho z práce a elegantně se jí zbavila.

Víc by se mi líbila třeba takováto reprodukce. Která nejde ani do tisíců.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(zdroj obrázku: fler)

Udělejte si vánoce zábavné, vánoce s atmosférou, vánoce takové, jaké chcete a ne jaké musíte mít. S vánočníma písničkama nebo rockovou muzikou, s procházkou třeba za účelem nakrmení kachniček a ryb, které přežily vánoční invazi, navíc si vyčistíte hlavu, s těšením se na filmy a pohádky, které jste viděli stokrát, no a uvidíte je po sto prvé, s vůní, kterou si můžete dopřát pálením purpury nebo františků.

Já vím, líp se to říká, než koná. Ale začít se může vždycky!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(Na závěr bych chtěla podotknout, že uvedené fotky a obrázky nejsou dílem placené reklamy, prostě se mi líbily)