úterý 11. listopadu 2014

Text, který mě oslovil

Další kolo soutěže pro Forum Musicum.

Téma? Text, který mě oslovil.
Tady to bude celkem jednoduché, řekla jsem si, mám v zásobě i paměti spoustu českých písniček. Vlastně to nebude jednoduché, protože jich mám v paměti opravdu spoustu. Jak z toho vybrat jednu jedinou?

Asi to udělám opět schizofrenně - pro Forum Musicum si zřejmě hodím korunou a pro blog jich vyberu několik. Protože, ať se to někomu líbí nebo nelíbí, česká hudební scéna má jedno velké plus - perfektní textaře a perfektní texty.
Písničky, které zde uvádím, si můžete a nemusíte poslechnout, je to na vás. Pro někoho možná milá vzpomínka na zapomenutý hit, pro jiného třeba nuda, pro dalšího možná příjemné překvapení. A měla jsem těch písniček asi dvacet, ale zhusta jsem je osekala a nechala ty, které mají co říct.

Rozverná a mladá, letní a lehce rozjívená. Jak skvělé to bylo v době, kdy nás netížily jiné starosti než ty školní, jak krásná doba, kdy zazvonil zvonek a před námi už jen volno...

Hodina bývá někdy trpělivá a potom odbíjí pátá
a já tu zpívám slova mlčenlivá o tom, že pomíjí pátá
Zvonek zvoní, škola končí, po schodech se běží,
Novák leze po jabloni, a je náhle svěží bláznivej den
a já smíchem umírám, kdosi mě kárá a páni, já nenabírám,
neboť pátá právě teď odbila nám.

Pátá - Helena Vondráčková, zde cover z filmu Rebelové.






Láska je jako večernice, plující černou oblohou...
Zavřete dveře na petlice, zhasněte v domě všechny svíce
a opevněte svoje těla, vy, kterým srdce zkameněla.

Láska je jako krásná lod, která ztratila kapitána, námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána...
Láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest.

Variace na renesanční téma - Vladimír Mišík







Leckterá dívka nebo žena už to zná. První škrábnutí na duši a něco, co bylo, tu není.

Projděte dům do všech koutů, najdete stín a jen stín
dvě malá křídla tu nejsou, byla tu málem, a nejsou
kudy jen bloudí a kde jsou, hnízdo je prázdné, tichý klín...

Jen lékař napsal krátkou svou zprávu úřední,
o někom zmínka první, zmínka poslední... už nejsi dívko matkou, a ptáček nezpívá...

Dvě malá křídla tu nejsou - Helena Vondráčková







Co vlastně víme a co nevíme? Jak řekl filozof, vím, že nevím nic. Tolik otázek a tak málo odpovědí.

Otázky - Olympic






Něco na odlehčení? Některý člověk má opici, jiný draka, a Karel Plíhal - nosorožce.

Přivedl jsem domů Božce nádhernýho nosorožce,
originál nosorožce, co nevidí v obchodech,
řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla padej, sbohem,
zabouchla nám před nosorohem a tak tu stojím na schodech.
Co nevidím, souseda, jak táhne domů medvěda,
originál medvěda, tuším značky grizzly,
už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje a zamčela a trucuje,
tak si to taky slízli.
Tak tu sedím se sousedem, s nosorožcem a s medvědem, nadáváme jako jeden
na ty naše slepice

Nosorožec - Karel Plíhal






Když je člověk ubitej a nemá už téměř žádnou naději...

Je to chůze po tom světě, kam se noha šine
sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné.
Je to chůze po tom světě, že by člověk utek
ještě nezažil jsi jeden, máš tu druhý smutek.
Což je pánům - ti ve voze sedí pěkně v suše,
ale chudý, ten za nimi v dešti, blátě, kluše.
Ej co já mám na té cestě, na psoty a sloty
jen když já mám zdravé nohy, k tomu dobré boty.
Však na pány v krytém voze taky někdy trhne,
jednou se jim kolo zláme, jindy vůz se zvrhne.
A krom toho, až své pouti přejedem a přejdem,
v jedné hospodě na nocleh pán nepán se sejdem.

Pocestný - Spirituál kvintet






Dobré texty jsem slyšela i v oblasti trampské a folkové. Nezpívá se tam jen o tom, jak se jde do lesa a z lesa, jak všichni trampíkům křivdí. Ve folkových i country písničkách je i mnoho slov a myšlenek o lásce, o vztazích, o životě, o nadějích, doufání i zoufání.

Na kameni kámen

Jako suchej starej strom, jako všeničící hrom, jak v poli tráva
připadá mi ten náš svět plnej řečí, a čím víc tím líp se mám.
Budem o něco se rvát, až tu nezůstane stát na kameni kámen
a jestli není žádnej Bůh, tak nás vezme země, vzduch - a potom ámen.

A to všechno proto jen, že pár pánů chce mít den bohatší králů,
přes všechna slova, co z nich jdou, hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou.
Budem o něco se rvát, až tu nezůstane stát na kameni kámen
a jestli není žádnej Bůh, tak nás vezme země, vzduch - a potom ámen....

Možná jen se mi to zdá, a po těžký noci přijde, přijde hezký ráno,
jaký bude, nevím sám, taky jsem si zvyk na všechno kolem nás
budem o něco se rvát, až tu nezůstane stát na kameni kámen,
a jestli není žádnej Bůh, tak nás vezme země, vzduch - a potom ámen.







A nakonec, hořké hořké poznání, že to, co jsme dali dětem, se nám NEMUSÍ vrátit.
Tato písnička není zrovna populární a není ani moc veselá. Nedivila bych se, kdybyste ji ani nechtěli slyšet.
Ale má své místo v tomto světě, stejně jako lidé, kteří už nejsou nejmladší, nejsou ani krásní, a mnohdy ne milovaní.

Ještě tak pejska - Jan Burian






Odsekané písničky - Mikymauzoleum, Pleb blues, Farao, Potměšilý host, Zlá neděle, Píseň neznámého vojína, Ó, pane náš, Kotva a kříž, Píseň o jablku, Tak už to spusťte,
Motýlí valčík, Kornet a dívka, Magdaléna, Země vzdálená, Válka růží, Telegraph Road, Poločas rozpadu... namátkou.
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat