Císařské fialky jsem zkoušela číst někdy za Šemíka, ale moc mě
nebavily. Nejen proto, že byly už druhým dílem Neffovy pentalogie a já
hrdě přeskočila první, ale nesedl mi styl, tenkrát jsem byla převelice
romantická duše a poměrně suché vyprávění, za kterým se daly jen tušit
vášně, mi prostě nesedlo.
