18.6.2010 (emailovky)
Na ranní procházce Paroubek náhle zakopl a upadl, ukázalo se, že to
byla mrtvice. A protože podle hesla "Zdraví není byznys" neměla blízká
nemocnice dostatek personálu, tak zemřel.
Záhy stál před nebeskou
branou a Svatý Petr ho přivítal: "Vítej na Nebesích, ale dříve, než se
tu usadíš tak se zdá, že tu máme malý problém.
Málokdy tu máme sociální demokraty a tak si nejsme tak úplně jistí, co s nimi."
"To není žádný problém, prostě mě pusťte dál, jsem dobrý křesťan, jsem věřící."
"Já
bych tě rád pustil dál, ale mám pokyny přímo od Boha. Říká, že od
zavedení nové politiky LEPŠÍ BUDOUCNOST PRO OBYČEJNÉ LIDI musíš strávit
jeden den v Pekle a jeden den v Nebi. A potom si sám vybereš, kde chceš
strávit Věčnost."
"Ale já už jsem se rozhodl. Chci do Nebe!"
"Lituji, ale taková jsou pravidla", odpověděl Petr.
Odvedl
Paroubka k výtahu a jeli dolů do pekla. Brána Pekel se otevřela a
Paroubek se ocitl na krásné zelené louce. Připadal si tam jako v Ráji.
Zelená tráva, slunce svítí, ale není moc horko. Vane mírný vlahý větřík.
Všude jsou malé hospody s pivem, párky a ovarem stíněné šumícími stromy.
Všude
postávají slavní sociální demokraté, sám Willy Brandt ho vítá. Pod
kaštanem diskutuje Lenin s Rozou Luxemburgovou. Všichni se volně
procházejí, hrají kuželky a fotbálek. K obědu si dávají bifteky,
grilovaná prasátka, šampáňo a plzeň. Sám ďábel přinesl Paroubkovi
sklenici oroseného piva a kotletku.
"Dej si jedno, Jirko!"
"Ne, slíbil jsem že už nebudu pít a budu hubnout", odmítá Paroubek.
"Tohle
je peklo, synku. Tady můžeš jíst a pít co chceš a neuškodí ti to, spíš
prospěje." Jirka si tedy zavdá a zjistí, že se mu ďábel líbí, že je to
fajn chlapík, který umí vyprávět peprné vtipy a provádět ostatním
kanadské žertíky.
Prostě přesně to, co mají socani rádi. Jako jsou
třeba jejich vtípky a sliby protikorupčního balíčku, výplata 2.400 Kč
seniorům ze zisků ČEZ, zvýšení mateřské, zvýšení dostupnosti a kvality
zdravotní péče zrušením poplatků, prosazení zdanění a transparentního
odměňování ústavních činitelů, zavedení majetkových přiznání pro majetky
nad 10 milionů korun a tvrdý a důsledný boj s daňovými úniky a slib
silného tlaku EU na zrušení daňových rájů.
Všichni si to skvěle užívají a dřív než si to Paroubek uvědomí je den pryč.
Všichni se s ním bouřlivě loučí a mávají mu, když nastupuje do výtahu.
Když se dveře výtahu znovu otevřou je zase u bran Ráje a svatý Petr na něj čeká.
"Tak a teď je čas na návštěvu Ráje", a otvírá mu bránu.
A
dalších 24 hodin je Jirka donucen trávit čas s partou čestných,
vychovaných lidí, kteří mají rádi společnost, mluví o jiných věcech než o
jídle, o penězích, a chovají se k sobě slušně a uctivě. Žádné hrubé
vtipy nebo kanadské žertíky. Nejsou tam ani žádné hospůdky a i když je
jídlo dobré, bifteky a ovárek to není. A všichni jsou chudí. Není tam
nikdo, koho by znal. A navíc se k němu nikdo nechová jako k důležité
osobě.
"No tohle, na něco takového mě Fierlinger s Laušmanem
nepřipravili. Ani Zeman se Špidlou se o tom nezmiňovali," říká si
Paroubek.
Den skončil a svatý Petr se vrátil.
"Tak strávil jsi den v Pekle a den v Nebi. Teď si vyber, kde strávíš Věčnost."
Ale
Jirka dlouho nepřemýšlí a rozhoduje se: "Nikdy jsem si nemyslel, že
tohle řeknu - víš Nebe bylo krásné, a tak... ale já si opravdu myslím,
že patřím k přátelům do Pekla."
Tak ho Petr odvede k výtahu a on jede
stále dolů až do Pekla. Dveře výtahu se otvírají a on se ocitá
uprostřed pustiny pokryté odpadky a toxickým odpadem.
Vypadá jako poušť, ale je to ještě horší. Asi jako doly pod Krušnými horami.
Je
vyděšen, když vidí své přátele, oblečené v cárech jak jsou přikováni k
řetězu a sbírají odpadky do plastikových pytlů. Trpí v bolestech, tváře a
ruce zčernalé špínou.
Ďábel přijde k Paroubkovi a dá mu ruku kolem ramen, ten se otřese a říká:
"Já
tomu nerozumím, byl jsem tu včera, všude sluníčko, travička zelená,
pivo teklo proudem. Jen jsme se tak poflakovali a bylo to skvělé. A teď
je tady pustina, všude jenom nepořádek a každý vypadá zbědovaně."
Ďábel se na něj podívá, mazaně se usměje a řekne:
"Jo holenku, včera to byla volební kampaň, dnes už jsi nás zvolil!"
A ještě přidám starý, ale dobrý: