pátek 19. prosince 2014

Angelika versus Angelika

Donedávna jsem přemýšlela o tom, že Angelika je snad jediná série, která neměla remake. Tedy, opětovné natočení. Na rozdíl od Jany Eyrové, Emmy, Pýchy a předsudku, Tří mušketýrů, Hraběte Monte Christo, a dalších a dalších filmů. Říkala jsem si - Angelika je zřejmě tak jedinečná, že opětovné zpracování nepotřebuje. I když, v duchu jsem doufala, že někdo to zkusí a natočí trochu realističtější verzi, víc věrnou duchu knihy. A zároveň jsem se toho trochu obávala - protože vystihnout knižní Angeliku a snoubit ji s filmovou Angelikou, která už prolétla světem, mi připadalo technicky nemožné.

neděle 14. prosince 2014

Malý prosincový pelmel

Tak už se nám to blíží, cukroví pořád nemám napečený, okna umytý, ale stačila jsem sklidit barvičky a štětce z hedvábného malování. Pro letošek, tuším, končím.

neděle 7. prosince 2014

Vánoční výstavka 2014

Tak jsem se ráno načančala, včetně umyté hlavy, dokonce jsem šmrncla i oči, abych vypadala jako člověk. Nabalila šátky, šály a šátky pletené, a taky soli. Po chvíli zvažování jsem skákla do komory pro starou kolečkovou tašku - přece jen, vláčet sedm kilo soli (a k tomu peněženku naditou drobasy, plus mobil plus foťák), to dá zabrat. A ještěže tak.

Asi dva týdny jsem "vyšívala" - barvila šátky, doplétala tunely a netrpělivě čekala na objednané soli, protože mě napadla ta geniální myšlenka, že bych mohla dát dohromady několik vonných solí.
Soli došly až v pátek, a páč jsem nebyla doma, hoši ji nechali v obchodě. (To šlo, balík jsem platila předem).
Takže, soli jsem dovlekla domů až v sobotu a vyráběla až do večera, mezitím žehlila skoro třicet hedvábných šátků (ani mě nenapadlo, že je jich už tolik!) a popíjela červené vínko. Večer ještě v jedenáct jsem dokončovala "papouškový set", divoce barevný tunel a k tomu čapku ve stejné barvě.

Abych to zkrátila - došla jsem, přiběhla ke mně jedna z pořadatelek a přidělila mi stůl, který už mezitím obsazovaly dvě mladé slečny, se svými svíčičkami a koupelovými šumítky a - solemi. Sice se netvářily nadšeně, ale stáhly se o třetinu a já zjistila první renonc - nevzala jsem si žádný ubrus, ani pitomé prostěradlo. Naštěstí jsem měla v tašce roli kuchyňských utěrek a tak jsem zaimprovizovala...

Při vystavování zboží jsem zjistila, že sdílíme podobné - holky měly koupelové soli a měly také hedvábné šátky, hrome.
Ale nedalo se nic dělat.

Mimo vlastní prodej bych chtěla říct, že vánoční výstavka byla vážně moc pěkná a během dne jsem ji nafotila z různých úhlů. A zdá se mi, že se každým rokem zlepšují a je větší výběr.

Tak třeba obvyklé dětské tvoření z místní školy.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Krásně vymalovaný strom. Vánoční strom.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Žhavé Mikulášské téma!


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kouzelně duhové zamilované rybky.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Docela se mi líbil skleničkový Mikuláš a čert. Anděl byl už z papundeklu...


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Šikovně řešené "misky" pro svíčky.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
A pekelně čertovské kreace!


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Krásné závěsné koule. Lepené z papíru.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Výzdoba ve zlaté!




 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 
 
 
Stříbrné období...



 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Taky trocha zelené...



 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
A vánoční červená se zelenou. Atraktivní podívaná.




 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 
 
 
 
U jednoho ze stolů se vyřádily děti - mohly si namalovat vlastní kamínek.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Na stůl jsem si vyskládala voňavé soli (a k nim měla i vzorky k ovonění)


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Do dalšího košíku hedvábné šátky (ideální by byl stojan, kde by byly pověšeny)


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
A do posledního košíku jsem navrstvila pleteniny.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jeden set se mi povedlo prodat hned zrána. Doufám, že nová vlastnice bude spokojená... tvrdila, že tohle je první čepice, ve které nevypadá jako blbec.
Asi proto, že ta čepice nebyla klasická čepice...


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
A ještě jsem střihla jeden-dva záběry na sousední stůl. Moc se mi líbily svíčky plovoučky, se slečnou jsme pak daly slovo a bavily se o technikách a vyrábění a záludných pastech...


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Sice jsem prodala jen pár solí, jeden smetanově bílý pletený set a jeden peříčkový tunel (žel, nestihla jsem vyfotit), a taky jeden z malých šátků - koupila si jej malá slečna, které velmi slušel. Měla totiž ráda fialovou a ten šátek hýřil fialovými, růžovými, modravými a žlutými odstíny.
Navíc - ostatní prodejci si nevedli o moc lépe. Měli tam krásnou keramiku, jak květináče, tak hrnky, pak jsem viděla ohromně šik patchworkové prostírání a také několik nádherně malovaných kamenů a korálky. Něco prodali, více neprodali. Byli jsme na jedné lodi...

Taky jsem viděla spoustu známých tváří, zdravila se s lidmi, které jsem snad ani neznala a byla tam fajn atmosféra. Takže, přestože mě pekelně bolí pr... zádel, byl to celkem príma den.

Tady tu bílou kopretinku s ozdobami jsem si nakonec koupila. I když se mi absolutně nikam nehodí (hnědé podlahy, hnědý koberec, hnědý nábytek), tak moc se mi líbila, že jsem si ji koupila. A nebyla zas tak šíleně drahá...



Takže, pod štítem to nebylo, žádná sláva ale taky ne.
Přesto, lepší než absolutní nula. A kdoví, třeba bude ještě líp!



úterý 2. prosince 2014

V ledu zakleto

Zakleto v ledu, nebo prokletý led, spíš bych řekla to druhé. Ano, je to krásný pohled, na větvičky obalené ledem, ovšem taková větvička obalená ledem, když praskne a zřítí se na naši nebohou šišku, už tak krásná není. A ledová nadílka, která nás přepadla včera a pokračovala dnes, také není krásná.