úterý 13. dubna 2021

Invaze barbarů

 Film, který mě opravdu silně upoutal všemi možnými způsoby. Začala jsem sledovat s tím, že jej do patnácti minut buď vypnu, nebo nechám dojet.

Nechala jsem dojet a nechala jsem se dojmout, i když tohle slovo není až tak výstižné. Spíš mě fascinoval hlavní hrdina. Vlastně syn hlavního hrdiny.

neděle 4. dubna 2021

Velikonočně

Dnes bych  chtěla popřát pěkné Velikonoce, doufejme, že budou poslední tohoto druhu.

Na druhou stranu, tahle doba přináší i malá pozitiva - lidi jsou k sobě kapku hodnější.

Na druhou stranu, z jiných se stávají hotové satorije a taky udavači.

Na druhou stranu, vítězí pud sebezáchovy a zdravý rozum.

A vůbec. Hezké Velikonoce, sice jsou chladnější, ale zase je lepší zima v dubnu než zima v květnu.

čtvrtek 18. března 2021

Všichni lidé bratry jsou

 J.M.Simmel

Román, který jsem četla snad někdy před dvaceti lety, jsem z nenadálého popudu znovu vytáhla. Pamatovala jsem z něj už jen málo, snad to, že v něm byly převeliké intriky a bratrská nefalšovaná nenávist, vedoucí až k úkladům o život jednoho z nich.

Tak jako Kain zabil Ábela.

pátek 5. března 2021

Tak nám dnes nasněžilo

 Březen, za kamna vlezem

Duben, ještě tam budem

Máj, vyženeme husy v háj. 

(v součsné době změněno na Květen, topím jak kretén)

pátek 26. února 2021

Dnešní mlhavé ráno

 Dnes mlha jak mlíko. 

Tak mi to připadalo dopoledne, když jsem vytahovala žaluzky - mlha, která sváděla k fotkám, neb mlžné fotky, jak známo, jsou trochu tajuplné.

pondělí 22. února 2021

Vymazlené kazety

 Asi jsem za svůj život zažila všehny možné druhy nahrávky. Magnetonové kotouče, později audiokazety, později videokazety, později CD a DVD a dnes imaginární data, která kupodivu přenáší reálný obraz.

pátek 12. února 2021

Nepečenky aneb co dům dal

Vlastně bych měla říct, co malinový dortík dal. A abych nepřestala s provokací, dávám i tento příspěvek...

pondělí 8. února 2021

Malinový dort

Po dlouhé době, kdy se cpu oplatkama, kupovanejma koláčema, nebo doma vyráběnou hrnkovou buchtou, se mi zachtělo zákusku. Klasického. Ale zase ne tak klasického jako jsou třeba indiánky, i když je k smrti miluju, nedokázala bych je podomácku vyrobit, ani třeba špičky. Ale takový dortík - ten by šel. 

pondělí 1. února 2021

Tři metry nad nebem

Dnes jsem se dodívala a nedá mi to, abych o filmu nenapsala pár slov.

Za jedna, docela poutavý název dává tušit zajímavý zážitek. Trochu  mi evokuje film Nebe nad Berlínem, ale tady není žádný anděl, který opouští nebe.

V některých okamžicích mi spíš připomněl starou dobrou Pomádu v novějších a ne tak barvitých kulisách. Máme tu dva světy - snobský svět bohatých dcerušek a jejich rodičů a divoký svět plebejských rebelů.

pátek 29. ledna 2021

Vaporizovaná

 Jako vaporizovaná si připadám v posledních měsících a zejména v posledních dnech.

Jako bych spadla do propasti, do vesmírného víru, který mě přežvejkává. 

Jako bych byla ztracena v nedozírném bludišti.

A nikde není pověstné světlo na konci tunelu.

úterý 26. ledna 2021

Moje praštěné zápisky

Ne, nejedná se o nějaké soukromé deníky nebo tajně vypisované paměti bezvýznamného lůzra, ale zápisky, které jsem hotovila k přečteným knihám. 

pátek 22. ledna 2021

Neopouštěj mě

Druhý film, který jsem shlédla asi tři dny po Zvuku  hudby, byl natolik odlišný a natolik působivý, že jsem též neodolala, abych o něm něco nenapsala.

Tentokrát z jiného soudku. Legrácky skončily, svižné tempo taky. Ale naladěn je úplně jiný model, nečekaně deprimující ve své podstatě. O to hůř, že toto může být jednou skutečností. 

neděle 17. ledna 2021

Zvuk hluku

 V rámci zastíracích manévrů ohledně existenční starosti pokračuji ve filmové sérii, z každého roku se mi podaří vytáhnout pár kousků, které jsou úrovní rozličné, přesto některé pozoruhodné. Tak třeba ve středu večer jsem nemohla zabrat a pustila si film s dost neobvyklým názvem - Zvuk hluku. Přiznávám, že jsem u něj v jeden moment sice usnula, ale mou pozornost upoutal.