PF 2013

30.12.2012

Už brzy nás opustí starý rok 2012.

Kdybych tak mohla být

29.12.2012  poetický koutek

Inspirováno básní Cielin.

Tak si prohlížím různé fotky

28.12.2012  (zde zmizelo hodně fotek)

Tak si prohlížím různé fotky na netu a přemýšlím o pózách.
fických, nikoliv těch vnitřních.

Pohádkový minikvíz - výsledky

26.12.2012

(počty v názvech dodatečně doplněny, uvádím to jen jako hravý nápad)

Všimli jste si, že v mnoha pohádkách se objevují počty?

Kolik trpaslíků se hemží kolem Sněhurky? Kolik oříšků potřebuje Popelka ke štěstí? Kolik zlatých vlasů Děda Vševěda musí donést nebohý Plaváček, aby si zasloužil princeznu? A kolik kuliček hrášku musí přežít princezna, aby dokázala, že je princezna?

Vánoční výstavka 2012, tentokrát v knihovně

26.12.2012

yla jsem minulý týden v knihovně, měla jsem skluz ve vrácení knih.

Objevila jsem, že mají Hostitele a dokonce ságu Hra o trůny - ta je ale půjčená. Místní knihovnice je opravdu na svém místě, protože za ty dva roky, co tam působí, rozšířila nabídku o nejnovější tituly a bere i knihy ze světa scifi a fantasy.

A co víc - pořádá různé výstavky nebo rozhovory se spisovateli a akce pro děti. Pěkně to tam provětrala a oživila.

Světelná šou

25.12.2012

Když jsem fotila nedávnou vánoční výstavku, podařilo se mi pár zajímavých fotek.

Ani jedna není k poznání a já je nazývám - světelná šou.

Tvořím

23.12.2012

Dnes poslední zadání od Lucerničky, která nám nadělila pořádnou soutěž!

Zadání desáté - Tvořím.

Dárečkov předvánoční

22.12.2012

Tak konec světa se nekoná, ale koná se nadělování. A to zcela nečekané!

Mám ráda?

18.12.2012

Trochu zaspávám soutěžní zadání u Lucerny a tak jsem se dnes probrala a zapřemýšlela.

Mám vůbec něco ráda?

Ale jo, mám. Zas takový negativista nejsem.

A pak jsem zjistila, že mám ráda spoustu věcí. Dokonce tolik, že článek by to nepobral.

Zkusila jsem tedy udělat jakýsi výběr. Co mám ráda, zadání deváté.

Čokoládová poleva na cukroví a dorty

18.12.2012 receptury

(Nevěřila bych tomu, ale dvakrát po sobě jsem totálně zvorala čokoládu. I když jsem si dávala pozor, asi se mi začala vařit voda - protože rozpuštěná čokoláda mi najednou začala houstnout a hrudkovatět. Chuťově dobrá, ale esteticý vzhled příšerný.

A teče voda, vodička

12.12.2012  youtube

Jak jsem psala, nedávno jsem byla na vánočním koncertě. A přestože byl krásný a zpěváci zpívali opravdu dobře a s chutí, nebylo to ono. Možná to bylo horší akustikou, možná to bylo výběrem hudebních nástrojů (klavír) - nebo jsem možná jen rozmazlená a potřebovala bych nakopnout.

Š-š-š

11.12.2012  poetický koutek

Dnešní báseň je pro Lucernu do její soutěže.

Zadání osmé - Šepot.

Literární - povídka, esej, báseň

Jak jsem byla za vola

10.12.2012

Občas udělám botu, i když úplně nechtěně.

Vánoční koncert, koncert vánoční

9.12.2012

Dnešek byl zasvěcen koncertní hodince. Nebo dvouhodince? No, možná hodinu a půl, čas jsem opravdu nesledovala.

Vánoční výstavka 2012

9.12.2012

Tak jako asi všude, i u nás se pořádala vánoční výstava.

Dobrovolníci přinesli z domu své ozdůbky a věci, které s vánoci souvisí.

A další dobrovolníci si dali tu děsnou práci, že všechny ty věci naaranžovali.

Určitě je každá výstavka moc pěkná, ta naše se mi líbila taky!

Méďové a tučňáci

8.12.2012

Když jsem tenhle týden zavítala do Brna, probíhala jsem nejdřív Vaňkovku - i první patro. Hledala jsem totiž Kodak, který byl nakonec v přízemí a kolem kterého jsem prošla a kterého jsem si nevšimla. Mimochodem, stejně to bylo k ničemu.

Umělecké zadání

6.12.2012

Po malé odmlce, kdy jsem dala trochu prostoru krásným vánočním kouskům pohlednicovým, se zas vracím na blog, abych pokračovala - dnes v soutěži u Lucerny. Protože ta holka to rozjela ve velkém a nespokojila se s jedním zadáním, kdepak! A tak nás požduchuje a postrkuje, abychom trochu rozhýbali zakrnělé závity a přemýšleli a abychom trochu oživili představivost a zkusili něco vytvořit. A to je dobře!

Kdo zvítězil?

5.12.2012

Počkala jsem pár dní, abych viděla, jaké budou výsledky. Sčítala jsem hlasy a říkala si, jak je nespravedlivé, že je první, druhé a třetí místo, když je tady tolik krásných pohlednic. A protože budou ty vánoce, tak jsem se rozhodla tentokrát hodnotit jinak.

Vyrob si svůj vánoční pohled - soutěžní fotografie

1.12.2012

Milí přátelé, vážení návštěvníci, blogoví poutníci!

Vstupte do soutěžní galerie a dopřejte si fantastickou prohlídku soutěžních fotografií, zcela originálních vánočních pohlednic.

Též prosím ohodnoťte hlasem anketním, která z fotografií na vás nejvíc zapůsobila...

Blogové letadlo

27.12.2012

... aneb hra na otázky a odpovědi, taky povědomé pod názvem Dálkový výslech

Část už jste viděli v otázkách od Ježurky a dnes pokračuji projektem Blogové letadlo, do kterého mě přizvala Rosie.

Kniha jak se patří

26.11.2012

A pokračuji v soutěži u Lucerny. Soutěžní název je Kniha. Cokoliv o knize, fotka, popis, povídání... prostě, co napadne.

Jedenáctka od Ježurky

25.11.2012

 ... anóbrž hra na otázky a odpovědi.

Když se kočka protahuje

22.11.2012

Když se kočka protahuje, nikdy se mi nepovede ji vycvaknout. Tedy, vyfotit. Už v okamžiku, kdy sundávám obal z digitálu, kočka stříhá ušima a hledá nejbližší cestu dolů (většinou dlí někde nahoře, na křesle, na stole, na skříni...)

A tak co pořád děláš?

18.11.2012

Včera mi volala tetička. Čas od času mi volává, čas od času zavolám já jí. Koneckonců, příbuzenstva ubývá a co je mamka pryč, jsem na tento fakt trochu přecitlivělá.

Požaduji!

17.11.2012  poetický koutek

Dnes přichází další část soutěže u Lucerny. Zadání páté.

Julie a Julia

16.11.2012 film

Tento příjemný filmeček jsem viděla před časem na HBO. Zaujal mě tak napůl, zejména díky Meryl Streepové. Ale podívala jsem se na něj podruhé... pak potřetí, a přišla mu na chuť.

Jsme holt rarita

15.11.2012 (emailovky)

Malá předvolební:

Veselé jednohubky

13.11.2012

Jsem trochu pomalík a všechno mi moc trvá. Ale po několikadenním přemýšlení jsem nakoupila několik základních surovin a chutě vyrobila veselou jednohubku.

Soutěž Vyrob si svůj vánoční pohled

10.11.2012

Máte hravou náladu?

Vánoce jsou ještě za obzorem, ale to mi nebrání vyhlásit novou soutěž.

Vyrobte si svůj vánoční pohled!

Piráti na vlnách

8.11.2012 film

Jsou nekonvenční, jsou rebelantští a milují muziku.

Polovina národa je nadšeně uctívá, zbytek je nenávidí. A nejvíc je nenávidí ministerstvo, které by je velmi rádo zakázalo, ale nemůže.

Proč? Protože kotví v neutrálních vodách, a neplatí na ně žádné zákony.

Dosud neplatí, ale ministerstvo se svými chytrými hlavami hledají kdejakou skulinku, jak tyto piráty i s jejich vysílací stanicí dostat, zlikvidovat a definitivně umlčet.

Dolce vita

7.11.2012

Dolce vita je slavný film F.Felliniho.

Sladký život jsem sladce popisovala v předchozím článku.

Dolce vita je i název jednoho známého blogu o vaření.

A přitom mám pocit, že moc sladkostí od života neochutnávám. Nebo, lépe řečené, v posledních měsících a letech jím víceméně blivajzy, které mě udržují při životě, občas i chutnají, ale většinou jsou chuti vyždímaného hadru.

Počítám, že život je různorodý a na některé tragické události, nebo prostá zakopnutí a natlučení si nosu, nebo prosté zklamání, nebo jenom obyčejné selhání se vytvoří protipól ve formě pěkných událostí, příjemných překvapení, malých a velkých radostí, zážitků, které dodají energii a nabijí. Protože to by měla být zdravá rovnováha.

Pokud něco převažuje, pak je něco špatně.

Pokud mám pocit, že musím přemýšlet a dolovat z paměti nějakou příjemnou vzpomínku, pak je něco špatně.

Život tvoří nejen přítomnost, ale i minulost, každý další očekávaný nádech je budoucnost, která se rychle mění v přítomnost a s výdechem v minulost. Stejně tak jsou vzpomínky čerstvé a vzpomínky staré několik dnů a několik týdnů a taky jsou vzpomínky staré několik let a několik desetiletí...

A nerovnováha vzniká velmi rychle. Jedno bodnutí od sousedky, druhý podkop a podraz v práci. Třetí špatná zpráva v rodině, čtvrtý uvědomění si vlastních kopanců, pátý ztracené iluze, šestý očekávaní zhoršení životní situace, sedmý vyhrabávání střepů z minulosti, osmý... kruci. Nebudu jmenovat všechny.

Jak skvěle by se psalo o prima zážitcích z cest, o protančených a prolíbaných nocích, o bezstarostných dnech, o senza nákupech senza věcí na sebe, pro sebe i pro ostatní, o kariérním postupu a růstu, o zajímavé práci, která naplňuje a je dokonce dobře placena, o bezva rodině, která se miluje, o zdravých a pěkných a šikovných dětičkách, o vyváženosti a harmonii v životě.

Jenže neplatí ono Zavři oči, všechno bude fajn.

Když ono to není fajn ani z padesáti procent.

Ono to není fajn dokonce ani z jedné třetiny.

Asi bych měla skočit do králičí nory a jako Alenka se dostat do říše divů.

Třeba bych pak měla o čem psát...

Sladký život

7.11.2012

Sladký život.

Sladká pusa.

Sladké sny.

Sladké probuzení.

Sladké usínání.

Sladká odměna.

Sladké dítě.

To dovede naštvat

4.11.2012

Určitě máme každý z nás den blbec a každý si to čas od času vybere.

Tenokrát došlo i na mě.

Podzimní pro Lucernu

3.11.2012

Podzim, hýřící barvami. Mnozí z nás jej zachycují a fixují digitály, foťáky, mobily - nebo aspoň očima.

Podzim je také dalším zadáním do soutěže Lucerny.

Podzim může být ve fotografii, nebo v kresbě... Zadání druhé.

Modrá veverka

29.10.2012  poetický koutek

Soutěžím v soutěži od Lucerny. Ale protože jsem nemožná, začínám až třetím zadáním...

Literární útvar, básnička, minipovídka, cokoliv, co má víc než deset vět.

Téma: Modrá veverička. Snad mi bude odpuštěno, že jsem si název počeštila a máme tu Modrou veverku.

Třetí zadání.

Něco o čtení a nečtení

27.12.2012

Myšlenka - rodiče můžou ovlivnit čtení dětí.

Piccasovské úpravy - po dvakráte

22.10.2012

Skloubení dvou článků do jednoho:

Protože mě chytla hravá, zkoušela jsem ze synovcových originálů vyrobit obrazové variace.

Tady je všechno možný

22.10.2012

Tak jsem před chvilkou zaslechla ve zprávách, že ještě není oficiálně odstartovaná deregulace nájemného (má být od ledna příštího roku) a přesto mnozí majitelé nemovitostí tlačí už dnes své nájemníky k podpisu smlouvy se zvýšeným nájemným.

Není žádný Picasso, ale

20.10.2012

Jednou jsem kdesi zmiňovala, že můj synoveček rád kreslí.

Dokonce chodil nějakou chvilku na výtvarný kroužek.

Vysomrovala jsem od bráchy nějaké jeho malůvky, že si je chci ofotit a oskenovat. Štrachal, štrachal, až vyštrachal jeho starší výkresy a slíbil, že mi dodá i pozdější.

Má nádherný hlas a jmenuje se Enya

18.10.2012 youtube

Má krásné oči a jemný hlas. Získala si miliony svých příznivců a nadšených posluchačů.

Jmenuje se ENYA.

Představuji vám.... Šeříkovou vílu

16.10.2012

Představuji vám blog Šeříkové víly.

Představení sedmé.

Cestující v dešti

14.10.2012  film

Dnes si dovoluji dát vám tip na jeden zajímavý filmeček.

Cestující v dešti.

Tenkrát na Západě

12.10.2012  film

Nedávno jsem si oživila tento už kultovní film na Cinemaxu.

Na tomto kanále totiž občas vypadne opravdová filmová lahůdka.

Co draci rádi aneb Dračí kuchařka

10.10.2012

Takoví draci mají asi mlsný jazyk.

Pastelkově

8.10.2012

Plíží se zleva zprava ultrafialovej drak s hořícíma očima. Drápy ostré jako meč a zkažený dech, tak krásný napohled.

Venku prší a v pokojíčku útulno

7.10.2012

Tak to vypadá, když jsou v pokoji kamna.

Není atentát jako atentát

5.10.2012

Sedm kulí jako v Sarajevu - není atentát jako atentát

A to všechno pro jedny kamna

3.10.2012

Vážně bych nevěřila, co všechno podniknu kvůli jedněm kamnům.

Spatřila jsem enta

1.10.2012

Neděle jak vyšitá, opět krásný den, v nedaleké vísce Václavské hody.

Trocha volna, kytky a okna

30.9.2012

Občas kolem mě poletuje plno myšlenek, a mám rozjeto na několik dobrých článků. A než se dostanu k administrativě, skoro všechny ty báječné nápady jsou pryč.

Stejně jako dnešní volný den (píšu v pátek, státní svátek a tento článek bude s opožděným vydáním).

Vyhlášení vítěze, ceny a ocenění

23..9.2012

Musím přiznat, že takovou účast jsem nečekala. Počítala jsem optimisticky s nějakými patnácti fotografiemi, při počtu dvacet už bych to považovala za úspěch.

Vytvoř si své zátiší - přehlídka fotografií

20.9.2012

A už je to tady, velká fotogalerie zátiší se otvírá!

Blíží se plíživě, nenápadně a neodvratně

18.9.2012

Než otevřu galerii fotek, chtěla bych pronést pár slova na úvod.

Touha žít líp, žít jinak, žít jinde

17.9.2012

V posledních týdnech jsem měla pocit,

že můj život se stává víc a víc, vyjádřeno jednoduchým slovem - nesnesitelným. Opravdu jsem měla pocit, že už víc nevydržím. Jo, jsem samotářka a nerada otravuji lidi kolem, zejména když mám pocit, že jim je fuk, jaké mám problémy. Vlastně jsou to problémy banální, proti některým, které znám.

Kluk, dvacet osm let, skočí v opilosti do bazénu a poraní si míchu.

Znehybněný od hlavy k patě, je to už třetí rok.

Temnota

15.9.2012

... a nejsem jediná,

koho stahuje černá bažina. První část textu psána zjara, druhá pak na podzim, k datu, jež je zde uvedeno.

Hraju si

10.9.2012

Nejsem zrovna příznivce počítačových her, ale jsou takové, které si i ráda zahraju.

Z těch stahovaných jsem svého času, to bylo ještě za Šemíka, tuším, měla ráda hru zvanou Prehistorik.

Falešní hráči

7.9.2012 knihovnička   Zdena Frýbová

Falešní hráči nejsou žádní štamgasti pochybných hráčských doupat, ale normální lidé - kteří se snaží hrát se zavřenými kartami a každý z nich doufá, že vynese eso. Tak trochu fixlujeme všichni, abychom spolu dokázali žít…

Na cyklostezce je krásně

5.9.2012

Dnes jsem sjela kocourovi pro další tablety a zítra má přijíž veterinář, píchnout mu antibiotikum.

Jela jsem k němu na kole, bo auto nemám a autobus tam jezdí jednou za dvě hodiny. Ale co, bylo krásně, tak proč ne.

Někdy už mám smrti plný zuby

5.9.2012

Upozornění: čtení jen pro tvrdší povahy.

Vypadá to blbě

3.9.2012

Asi poslední zpráva o našem čičkovi.

Vypadá to blbě.

Buď maxizánět, ale opravdu veliký, nebo nádor.

Dnes mu píchl antibiotika a dal mi tablety spešu na dutinu ústní.

Jestli to nezabere, tak ve středu bude micka uspaná...

Mám roztrhaný triko. Je to opravdu bojovník.

Hezký den s růžovým zátiším

2.9.2012
Po pravdě, čtení toho článku dost bolí, když vím, jak to dopadlo.

Venku je zima a mně je smutno.

Chci sluníčko.

Já vím, taky musí zapršet... ale už je to třetí den a mně je smutno po sluníčku.

Snový svět, svět snů

31.8.2012

Občas fantazíruju o jiných světech, o pohádkových krajinách tam někde za duhou, mlha za mnou, mlha přede mnou a už abych tam byla.

Řezy black and white

31.8.2012 (receptury)

Kdo mě navnadil? Ježurka, se svým povídáním a zmínkou o fantastických řezech.

První doušek podzimu

29.8.2012

Přestože je oficiálně léto, mám dojem, že podzim už nám dýchá za krk.

Foceno z okna

28.8.2012

Nedávno mě zaujal nový projekt od Sever-rata.

Ukažte světu, jaký máte výhled z okna! (odkaz už nefunguje, žel)

Ale protože mám s focením z okna problémy, fotky nebudou moc atraktivní.

Jenže, není okno jako okno.

Silnice, cesty, kočka a zub. Nebo spíš, jenom kočka.

28.8.2012

Dnes jsem musela nakopnout kolo a rozjet se pro antibiotika. Čičák nabral takové grády ve své nemoci, že mám dojem, že každým dnem pojde.

Moji motýlci

26.8.2012 (youtube ale i nesmrtelnost chrousta)

Jako mladé kuře neopeřené jsem byla celkem nevyhraněná, co se muziky týká. Poslouchala jsem hlavně popík, klasické líbivé písničky, střední proud.

Fotografická soutěž pro vás - vyfoťte své zátiší

22.8.2012

Dnes jsem pro vás vymyslela novou soutěž, výzvu, challenge.

Vyfoťtte své vlastní zátiší!

Brutus

20.8.2012

Nemám je ráda. Opravdu ne.

Trocha plácání a trocha obrázkování

16.8.2012

Tento týden mám něco jako dovolenou.

Tak jsem šla pro jednu šlehačku

15.8.2012

Tak jsem šla pro jednu šlehačku, protože náš čičánek je nemocinkatej, těžce se mu dýchá, děsně chrčí a špatně se mu polyká.

Jablšpek 13.9.2012

13.8.2012   receptury

Protože je vrcholná sezóna rajčat, dovoluji si nabídnout jeden pikantní receptík.

Jmenuje se Jablšpek a je to slaná variace na listové těsto.

Nové daně aneb jak nám to spočítají

13.8.2012

Přišlo emailem. Dále bez komentáře...

Obláčkování a další maličkosti

12.8.2012

V úterý (tento týden) jsem zase vytáhla kolo. Jen tak. Bylo hezky, dokonce se zdálo, že nebude bouřka (nečekané proměny počasí mi docela brání v nějakém vyjíždění na delší dobu, opravdu bych nerada zastihla bouřku někde cestou).

Můj anděl

10.8.2012 (poetický koutek)

Můj anděl má kopretiny ve vlasech

A v ruce plamenný meč.

Cukr a bič.

Můj anděl už je celej šedivej

uvězněn mezi černou a bílou

vyhaslé slunce hvězdný třpyt

Můj anděl je celej ustaranej

má se mnou práci

jak s tvrdohlavým mezkem.

V andělském rouchu vyblédá barva

nebeskou modř pokryl prach.

Můj anděl má

smutné oči

je se mnou spjat

a já jej věru nepotěším.

Skrývá se někde

očistec andělů?

Pak je v něm

i můj

unavenej anděl

s kopretinami ve vlasech.

Nemá email

ani nebeský mobil

a já mu nemůžu zavolat

a říct

andělíčku můj strážníčku

nezlob se na mě

K této básni mě přiměla Šeříková víla svým dotazem.

Básnička psaná před časem.

Obrázek archivní, upraven v programu.

Jinak, k andělům a andělovi - jednou se mi o mém anděli zdálo.

Nebyl šedivej, byl černovlasej.

Byl fešák, vysokej, štíhlej a vlastnil samurajský meč.

Byl to anděl bojovník. Nebo anděl ochránce?
Byl to fantastický pocit, vědět, že stojí při mně a je připraven mě bránit.

Nojo, sny jsou někdy různé... tenhle byl fakt parádní.

Uzavřel se kruh

8.8.2012

Dnes je to rok, co mi odešla máma, do míst, kde ji nevidím ani neslyším.

Kruci, jsem shopaholik

5.8.2012

Kruci, jsem shopaholik

5. srpna 2012 v 13:59 | ANA |  O nesmrtelnosti chrousta 
 

Při čtení knížky Báječný svět shopaholiků jsem si uvědomila jednu neuvěřitelnou pravdu.

Jsem shopaholik.
 Protože shopaholik přece nemusí nakupovat nutně jenom hadříky a boty. Shopaholik je každý, kdo rád a hodně nakupuje! A už vůbec, pokud nakupuje nad své možnosti.

Báječný svět shopaholiků

3.8.2012 knihovnička  Sophie Kinsellová

Předtím a potom - rajhradská pouť a prázdná místa

1.8.2012

Ráda porovnávám věci v odstupu různých časových úseků. Jaro, léto, podzim, zima... nebo v loňském případě jsem dávala dohromady splav v normálním stavu a při povodňovém ohrožení. Táž doba, jen jiný rok...

Dnes jsem tak courala na autobus a vzala to klášterní alejí. A jak jsem šla po silnici, stříhla jsem jednu fotku - podobnou jsem fotila asi před měsícem, na Petropavelské pouti.

Jak to bylo předtím a jak je to dnes? Uvidíte pod perexem.

Robin

28.7.2012 (knihy)  Zdena Frýbová

Robin od Zdeny Frýbové není žádný sherwoodský lupič, ale foxteriér. Nečekaný přírůstek do rodiny, kdy děti takzvaně vylétají z hnízda a chtějí zajistit svým rodičům, aby si užívali klidného a hodnotného stáří (podle jejich slov a představ).

Dárek od Bei a dárek pro Beu

27.7.2012

Před několika dny se stal malý zázrak a moje slunečnice se roztančily.

Nebo, lépe řečeno, je roztančila naše šikovná Bea.

Slunečnice

25.7.2012

A páč jsem v předminulém článku tvrdila, že ze slunečnic jsem těsně vedle sebe, rozhodla jsem se pár slunečnic přidat. Při nedávném kolčování (což je něco mezi kočováním, tedy cestováním a jízdou na kole) jsem (jak jinak) míjela jedno pěkné zlatavé políčko. Ony se ty kytky na mě přímo smály!

Moje filmová pětka

22.7.2012 (film)

Na jednom blogu jsem viděla opět zajímavou výzvu.

Vybrat pět filmů, které nějak zapůsobily, něčím oslovily.

K tomu pár slov.

Obr nebo trpaslík?

21.7.2012 (tt)

Jak jsem si procházela články TT, a některé i četla, trochu jsem přebírala svoje vlastní myšlenky tam někde pod vlasy a za očima.

A ještě jsem o tom přemýšlela cestou na autobus a litovala, že nemám nějaký záznamník, pípal jakýsi napojený přímo na mozek, aby se to hezky rovnou ukládalo. I když - asi by se na takový záznamník dostala i spousta balastu a všelijakého nevídaného smetí.

Kupodivu jsem zjistila jednu věc - jsem pesimista a přitom s pesimismem bojuju.

Kus toho praštěnýho optimisty se ve mně asi skrývá a svádí zuřivý boj se svým temným konkurentem.

Ne, vážně.

Smích mě přešel už před lety, ono když nahlídnete sami do sebe a zjistíte, že nejste až tak fajn, jak jste si o sobě mysleli, že nezvládáte situace a v lecčem selžete a jste si odporní sami sobě a taky se vám nedaří a selhávají vaše plány plus ten marast kolem dokola, tak optimismus tiše couvá a jde se plazit kanálama, protože evidentně selhal spolu s vámi.

Teda, se mnou, s vámi to nemá nic společného.

No, při mém naprosto příšerném a skeptickém způsobu nazírání na dnešní svět se divím, že jsem ještě živá, že jsem si dávno nepodtrhla žíly nebo nespolykala haldu prášků. Asi mám silný pud sebezáchovy, jinak si to vysvětlit nedokážu. A taky, paradoxně, tíhnu ke světlu. Když odmyslím nějaký mystický výraz slova světla, tak se opravdu kloním ke světlým věcem. A není tohle známka pozitivismu?

O tom, že postřebuji slunce jako sůl, nemusím ani pochybovat. Ono ostatně, i ta sůl je bílá. Příznivě na mě působí pampelišky, žluté kosatce, zlaté deště, žluté lilie, narcisy, žluté tulipány a taky slunečnice. Ze slunečnic jsem vždycky vedle sebe.

Proč na svém blogu dávám přednost světlým stránkám a vůbec světlé stránky vítám? Různé tóny modré, žluté, světlé odstíny zeleně, ale i růžové nádechy - tyto všechny se u mě vystřídaly a zřejmě střídat budou.

Nemám nic proti kapce červené, protože dodává energii. Přemíra červené však dráždí a možná proto jsem si přestala barvit vlasy na červeno a přešla na přirozenější světlé tóny různých odstínů blond.

A nesnáším černé stránky a pokud je navštěvuji, tak jen proto, že tam nalézám zajímavé věci.

Mám ráda zlato, zlaté šperky (teda ne že bych se v nich zrovna topila, nosím jen jedny zlaté náušnice a na ocásku kovové micky odpočívají asi čtyři prstýnky), zlaté zdobení. Taky mám ráda drahokamy a různé štrasové třpytky (většinou jen od pohledu, ne že bych měla zásobu drahokamů), smáli se mi doma, že jsem jak straka, které se líbí všechno co se leskne, ale přišla jsem na to - protože na hranách a ploškách se blyští odlesky slunce, tedy třpyt. A jsme zase u světla.

V bytě dávám přednost světlým tónům - kdybych mohla, vybírala bych si světlý nábytek (paradoxně mám tmavší, ale s tím moc nenadělám, holt musím zesvětlit okolí). Necítila bych se dobře v tmavém povlečení, i když chodím v tmavém oblečení - ale to mě tak nedrásá, protože je volím z čistě praktického hlediska.

Mám ráda snové obrázky, nebo i barevné stříkance abstrakce, dokonce i kýčovité malůvky andílků a dětí mi lahodí oku, i když bych si je asi na zeď nepověsila. Poslouchám líbivé písničky i relaxační muziku, melodie, které mají určitou symetrii a harmonii. Mezi knížkami mám všehochuť a různý mix a vyhýbám se těžkotonážním hlubokomyslným úvahám, které nevedou k ničemu. Jsem cvok, co sbírá básně a sám občas nějaké napíše.

A jsem pesimista.

Přitom se vyhýbám zprávám, i když občas se mi to nepodaří. Proč? Jako správný pesimista bych se měla v těch zprávách rochnit, poslouchat je každý den na všech kanálech a pak si je ještě přečíst na netu a nekonečně diskutovat o tom, jak je to všechno v kchelu a naše země jde do kopru. Ale to všechno vím, nepotřebuji si to pořád znovu a znovu potvrzovat.

Takže jsem vlastně optimista? Utlačený pesimistou do kouta?

Nebo mě ten zastrašený optimista varuje, že tohle je hranice, za kterou nesmím jít, abych definitivně nesešla tam, odkud není návratu?

Možná ano. Možná i zkušenost, že vždycky všechno nějak dopadlo a na definitivní sesypání je ještě čas. Možná že ten zmrzačenej optimista ve mně má dost silnou vůli a křičí na mě - jsem pořád s tebou. A pesimismus sice okupuje své území, ale celé nezabral. Nic naplat, naděje umírá poslední.

Říká se tomu optimismus?

Dost jsem toho na sebe napráskala.

Plus jeden obrázek mixnutý v prográmcích.

Ámen.

Krása z lidských rukou

17.6.2012 (tt)

Jak jsem tak dnes meditovala přebírala poličku s ubrusy, vypadl jeden zabalený v igelitu. Ubrus, který jsem před lety vyšívala, křížkovým stehem. Nebyl nic moc, křížky jsem mírně utahovala, i když jsem se snažila nechat jim volnost. Ale výsledek mě nakonec potěšil. Krásný barevný ubrus. Profi vyšívačky by si asi rvaly vlasy nad kvalitou výrobku, ale já byla spokojená.

Jsou dobře schované

15.7.2012 (tt)

Ztraceny v hlubinách temných moří

kam dosáhnu jen stěží

tam se skrývají mé sny.

V korálových útesech a úsečných lasturách.

Létají mezi hvězdami

a z výšky prší jejich slzy.

Skrápějí cesty a zahrady

nastaví duhové zrcadlo, zrcadlo snů

a pak zmizí.

Tančí mezi prastarými duby

a vonícími lipovými květy.

Už zapomněly, čí jsou

zapomněly své jméno

kdo jsou a odkud přicházejí.

A já zapomněla na ně.

Nevím, že se ztratily, protože už nevím, že jsem je kdy měla.

Nevím, že se zrodily v mé hlavě a nevím, kdy mě opustily.

A nevím, že se mi stýská po mých snech.

Nevím, protože je to už dávno

a teď

si zpívám jen starou obehranou písničku

o ztrátě a o naději.

Někde tam jsou. Dobře schované.

Stýskání po snech - mé

Obrázek původní i upravený - z mého vlastního archivu

Moje oblíbená rčení

13.7.2012

Moje oblíbená rčení, která občas užívám a ani už nepřemýšlím, kde jsem k nim přišla.

Taky je vám takový horko?

10.7.2012

Až k neuvěření...

Otázka

9.7.2012 (emailovky)

Budete podrobeni krátkému testu. Skládá se jen z jedné otázky.
Promyslete si to! Odpovídejte upřímně a dozvíte se něco o své morálce.

Kostrbatě a neuměle

8.7.2012 (tt)

Trocha rozpačitého přemýšlení, svěřit či nesvěřit?

Znamená to prosté - věřit či nevěřit?

Ale tak jednoduché to není, vážení,

tajemství, to je zatraceně těžké kamení,

které dokáže naše srdce zatížit

až k neunesení.

A tak hledáme nejbližší přátele, zpovědnice duší,

abychom si prozkoušeli, jak se patří a sluší,

jaká je jejich mlčenlivost zlatá

zda bude vše vyzrazeno natotata

nebo bude vaše tajemství

zamčeno jak vrata.

A tak raději končí moje báseň kostrbatá...

Petropavelská 2012

2.7.2012

Letošní prázdniny otevřelo neuvěřitelně krásné počasí. A jako každoročně se konala Petropavelská pouť. Zdá se, že ta dnešní se mimořádně povedla, co se počasí, atrakcí, stánků i návštěvníků týká.

Paste se, oči moje!

1.7.2012 (tt)

Téma týdne v obrazech (koláže)

Madam čokoláda, královna všech chutí

28.6.2012 (tt)

V obchodech, cukrárnách, reklamách, kavárnách, i kosmetice, na nás vykukuje skryta pod různými lákavými obaly, madam Čokoláda.

Hrnková buchta - geniálně jednoduchá

23.6.2012 (receptury)

Jedinečný, rychlý, jednoduchý, univerzální recept.

Hrnková buchta a její variace.

Je to jednoduché a zhruba do půl hodiny budete mít buchtu hotovou i s přípravou.

Můj milý deníčku

21.6.2012

Můj milý deníčku.

Jak jsem tak hodnotila

15.6.2012 (tt)

Jak jsem tak hodnotila téma Krása, přišla jsem na několik věcí.

Krásu najdeš i ve světě virtuálním

14.6.2012 (tt)

Každý z nás má své oblíbené blogy a své stálice. Patřím k nim, mám své oblíbené a mezi ně patří i stálice. Tedy, polopaticky, blogy, na které chodím pravidelně a blogy, na které chodím občas...

Cesty

11.6.2012

Jsou cesty daleké a cesty blízké, cesty exotické a cesty domácí.

Tajemství nepokořená

7.6.2012 (tt)

Jsou tajemství, která asi nikdy neodhalíme - a říkám si, asi je to dobře. Co asi - určitě!

Malá mořská víla

6.6.2012 (film)

Dnes jsem nečekaně zachytila vysílání jedné překrásné pohádky Malá mořská víla. Už dlouho jsem ji neviděla a teď plná dojmů a pocitů sedám ke klávesnici a vyťukávám slova, do kterých bych chtěla ty pocity zaklít.

Ale jak to dokázat?

Vrchol.drzosti

6.6.2012

Vrchol drzosti je umístění konkurenční upoutávky - nové Tesco před starými Potravinami.

Tak se mi povedlo

5.6.2012

Tak se mi povedlo:

Naprogramovat si Upíří deníky na Nově a zapnout si tam Primu

Fénovat se nezapnutým fénem

Vzít hřeben na vlasy místo kartáčku na zuby

Zalít hrnek s kafem, ve kterém nebylo kafe.

Už bych toho Němce měla z tý hlavy vyhnat!

Rozvlněná voda . gify od Beatricie

4.6.2012

Po znepokojivém odmlčení se nám vrátila Beatricie

- její nepřítomnost nebyla zaviněna nemocí, ale totálním rozkladem a rozpadem přístroje zvaného PC. Po generální opravě a úpravě a totální rekonstrukci Bea znovu rozjela svůj grafický um a na přivítanou nám předvedla několik pěkných úprav obrázků...

Zapadákov

27.5.2012 (film)

Jeden z nejlepších seriálů, jaké jsem kdy viděla.

Aneb, jak a kterak studovaný nadějný doktor Fleischman místo v luxusní ordinaci v New Yorku skončil kdesi v zakopaném městečku Cicely na Aljašce.

Jen proto, že se před lety upsal za stipendium.

A nyní, když má před sebou skvělou kariéru dobře placeného doktora, otvírá se před ním zoufalá vize několika zmařených let kdesi v Zakopané Lhotě.
Leč, nemá na výběr. Pokud nechce okamžitě vrátit tučné stipendium, musí si své roky odsloužit...

 

 
A tak tu máme jednoho neurotického doktora, navíc deptaného utíkajícími příležitostmi a dlouhodobým odloučením od krásné snoubenky.
A spoustu zajímavých lidiček v aljašském městečku Cicely.

Počínaje krásnou Maggií, kterou si bohužel Fleischman splete s prostitutkou, za což si vyslouží její nepřízeň - v tomto momentě dost závažnou, protože Maggie je jeho paní domácí.

Dál se tu vyskytuje patriotický šerif Maurice J.Minnifield, který soupeří o lásku krásné Shelly.

Ta však dává přednost místnímu barmanu a hostinskému Hollingovi, který je o víc než šedesát let starší než ona. Leč, věkový rozdíl jí nevadí.

Svérázná indiánka Marilyn, která se vecpe beze slova doktoru Fleischmanovi do ordinace a začne vykonávat činnost zdravotní sestry a asistentky.

Prodavačka Ruth-Anne v místním krámku, která už má své za sebou a jen shovívavě hledí na ten mumraj kolem.

Poloindiánský sirotek Ed Chigliak, kterého kdysi našli a adoptovali Indiání a stal se tak vlastně dítětem všech, kluk s vizemi a touhou filmovat.

Místní všeuměl Chris Stevens který zastává roli rádiového moderátora, umělce, místního proutníka, filozofa, myslitele i kněze.
 

Joel Fleischman je v Zapadákově nešťastný. Jeho představy o budoucnosti a realita se krutě střetávají a vytvářejí nesoulad. Přesto však postupně přichází na chuť místním lidičkám, jejich nezvyklým zvyklostem a životu, který probíhá v poklidu, sem tam okořeněným nějakou aférkou či událostí - oproti bouřlivému městskému ruchu však tyto události více vynikají a zapisují se do paměti všech zúčastněných.

Jedině v Cicely lze potkat indiánského léčitele, který je rozhodnut spíš umřít, než dopustit, aby se nechal léčit od bílých doktorů.

V Cicely žije vzdělaná prodavačka a knihovnice s širokým kulturním přehledem, a lidi se aktivně zúčastní společenského života a rozhodují o budoucnosti svého městečka.

V Cicely chodí mezi lidmi indiánští duchové a někteří živí je opravdu vidí.

V Cicely hrozí doktoru Fleischmanovi téměř lynčování a eskorta na Sibiř.

V Cicely potkává střet rozdílných kultur a zvyků, včetně zajímavých léčebných postupů, o kterých se v příručkách a skriptech neučil.

V Cicely Joel zjišťuje, že není rozhodující, jaké kdo má postavení, ale jaký kdo je. A že ne každý je takový, jak se zprvu zdá...

A v Cicely se nalézá tajemné místo u vodopádu, kde zaznívá zvláštní hudba s luskáním prstů a v dáli je vidět dáma s polenem.

(To poslední bylo jakýmsi vzdáním pocty legendárnímu seriálu Twin Peaks...)

Ukázka z jednoho dialogu:

Doktor Fleischman má porouchané WC a marně žádá po Maggii opravu. U rozhovoru asistuje barman Holling...

-Rozbil se mi záchod.

-To už jste říkal.

-Ne, to není pravda. On vlastně nikdy nefungoval. Možná je to jeho přirozený funkční stav.

-Co je s ním?

-To bych taky rád věděl, co s ním vlastně je...

-Co říká zdravý rozum? Jste přece doktor, jste chytrý, bystrý... Záchody jsou tupé.

-Myslím, že jde o velice složitý problém. Nehovořím o běžném neduhu toalety. Ale s vaším záchodem je něco moc, moc v nepořádku.

-Nezkoušel jste ho spravit?

-Jo, poslouchal jsem ho svým stetoskopem a použil jsem špachtli. Žádal jsem vás už třikrát. Nemůžu bez něj žít!

-Holling bez něj strávil nejlepší léta života, žejo, Hollingu?

-Jo, v buši. Přenosnej jsem si nevzal.

-No, já nejsem zrovna typ grizzlyho Addamse. Měl jsem na medicíně přítele, který vstoupil do Mírového sboru a odešel do Afriky. A měl tam záchod!

-Hrůza, co se teď děje v Africe. Kvůli tomu jsem přestal zabíjet medvědy...

PERLIČKY:

Franz Kafka & Zapadákov ?!

Duchovními otci seriálu jsou Joshua Brand a John Falsey, kteří jako jeden z hlavních ideových zdrojů uvádějí dílo Franze Kafky. V jednom z dílů seriálu, kdy 108letý pamětník vzpomíná na založení městečka, se dokonce setkáváme se samotným Kafkou.

Česká televize & Zapadákov ?!

Seriál se poprvé na obrazovkách objevil na podzim 1993. Bylo odvysíláno jen prvních 29 dílů, vždy ve čtvrtek po 22 hodině.
Na konkurenční stanici NOVA v té době startoval a přesně v tom čase byl vysílán legendární seriál MASH. O rok později byly tyto díly reprízovány v sobotu od 11.00.
I přes tyto velmi nepříznivé skutečnosti si, podle tehdejšího tvrzení ČT, seriál našel řadu příznivců. V pořadu Listárna bylo divákům přislíbeno, že se s velkou pravděpodobností dočkají dalších dílů.
Po sedmi letech se tak stalo - ale jen částečně.

Od září 2001 bylo prvních 38 dílů vysíláno vždy ve čtvrtek od 18:10 a reprízováno v úterý večer. 38 dílů představuje kompletní první tři natáčecí sezóny seriálu - tj. byly odvysíláno o 9 dílů více než při premiéře v roce 1993. S dalšími díly se však podle vyjádření ČT nepočítá.

Zdroj: Sumavanet.cz

Northern Exposure bylo prvně uvedeno v roce 1990 a dva roky nato získal trojnásobného televizního "Oscara" - cenu Emmy - a dva Zlaté globy. Na tak chytrý seriál zvládl slušných šest sezon a poslední 110. díl byl odvysílán v létě 1995. Vysokou úroveň si udržel až do konce 3. sezony, kdy se z něj postupně stala - na dnešní poměry - mírná pakárna.

Zdroj: Filmové pakárny.cz

Northern Exposure

Komedie / Drama

USA, 1990, 110x45 min

Režie: Adam Arkin, Stuart Margolin, Randall Miller, Jack Be… (více)

Hrají: Rob Morrow, Barry Corbin, Janine Turner, John Corbett, Cynthia Geary, John Cullum, Teri Polo, Jillian Armenante, Jerry Adler, Graham Greene, Anthony Edwards, Paul Provenza, David Hemmings, Mark Pellegrino, Floyd 'Red Crow' Westerman, Patrick Warburton, Darlene Vogel, Michelle Thrush, Floyd Van Buskirk, Sparkle, Ned Romero, Beth B… (více)

Zdroj: ČSFD
 

V Zapadákově najdete všechno. Sympatické lidi, podivné lidi, zajímavé charaktery i osudy, přátelství, ostražitost, nadsázku, skvělý humor, mírné pousmání, výbuch smíchu, sevření srdce, dojemné okamžiky. Vším tím se line pohoda, laskavost a poklid. Neuvěřitelný balzám!

Osobní hodnocení: 100%

Tento seriál už v televizi neopakovali a dlouho nebyl k nalezení. Leč, našel se nadšenec a dnes je k mání na Uložto!

Dobré hlášky blogerů

23.5.2012

Na blozích jsem viděla několik svérázných slovních obratů, které se mi líbily.

Neuškodí, když zaznamenám střípky těchto hlášek a větiček.

Po vlastních stopách... aneb projekt P

22.5.2012

Často mě napadají pomíjiné a praštěné myšlenky, myšlenky, které jsou k ničmu, jsou ubližující, zničující a depresivní.

Ale tahle poslední myšlenka (viz minulý článek) mě přivedla k nápadu.

A je mi to líto

20.5.2012

Mám vážně báječnou náladu.

Napadají mě samé pitomosti

19.5.2012

... a pak, když chci napsat článek, co má smysl, pod rukama mi vyskakují samé nesmysly.

Straší ti ve věži

17.5.2012

Jak tak přemýšlánkuju o blbostech, napadlo mě - kolika různými způsoby se dá říct člověku, že blbne?

Straší ti ve věži.

Haraší ti na cimbuří.

Co blbneš?

Nějak ujíždíš, ne?

Něco sis šlehl? (šlehla?)

Jsi nějakej divnej...

Co máš v hlavě, prosím tě?

Máš v hlavě brouky.

Jseš ty vůbec normální?

Máš vybráno?

Máš v palici vymeteno?

Jseš cáklá. Cáklej.

Praštěnej pytlem.

Jseš úplně mimo!

Mimoň.

Hrabe ti.

Přídavek:

Jseš vymakovanej.

Vypatlaná hlava.

Zadubenec.

Jseš pako. Vůl. Kůň. Trotl.

Ťululu a ťulpas.

Tydýt.

Zkrátka, hybrid.

Druhá várka, tentokrát z VAŠICH TIPŮ:

Šibe ti či čo?

trochu vulgárnější Máš v hlavě nasr...o?

případně Jseš máklej? ( napsala F(r)au W)

Máš vysypanou makovici".
Občas, když blbnu já a chci se ospravedlnit, tak pronesu jen: "Nojo blondýna".

(napsala Signoraa)

"A jinak v pohodě?" (otázka od Sedmikrásky)

" resetuj" (zdravý příkaz od Jezinky)

zase koukáš do pitoma...

Nebo taky: seš doma?- jen takové jemné upozornění, když jsem je nevnímala.

(vzpomíná Růženka z Moravy)

Teď si vzpomínám, říkali jsme něco podobného - "čumíš do blba"

Spadls z viště. Nebo z jahody na znak. To jsem slyšela dnes od jednoho pána o jiném pánovi..

Byl padlý na hlavu. Chtěla jsem mu říct: "Si upad,ne?" (vzpomněla si Shariony)

Kape ti na karbid?
Sedis si na vedeni? (Dobrý tip od Ethney)

"šplouchá ti na maják?" (oblíbená hláška Lúthien)

Drbe ti ??
Si kompletný ?!
V pohode ?
Snažíš sa ma nasrať ?
To sa len hráš na debila alebo ním fakt si ?
Čo si si šľahol ?
Vráť sa, keď budeš pri zmysloch .
Melieš kokotiny .
Trepeš .
Prípad pre Pezinok ? (psychiatria)
Jebe ti ? (áno, jazyk mládeže, proste to tak je, čo už)
Znormalizuj sa .
S debilmi nekomunikujem .
Vážne mám na to veľa výrazov . Len väčšinou používam "fuck off" alebo proste "are you insane?"... slovenčina je úžasná v tom, koľko má na všetko výrazov .

(parádní nadílka od Alisy)

Mně manžel občas zaťuká na hlavu a řekne "Hááálóóó, je tam někdóóó?

(naťukla Janinka)

....přeskočilo ti? ,
nebo...co vyšiluješ? (další dobrý tip od Ivy)

A máme tu další:

"Přešlápni si!" (říká Čerf - a já bych ještě dodala - nebo raději odskoč...)

"Ty to máš pěkně vyštěbetaný!", používal Venca Dg.

A blbnout se dá i na kvadrát, chceme-li zdůraznit velikost blbosti. (tip od TlusŤjocha)

Kouzelná formule:

Právnické (dotyčným nenapadnutelné) vyjádření:
"Jak mi chcete dokázat, že nejste úplně vygumovanej pablb?"

(autor opět TlusŤjoch)

Jsi degenere? (ptá se Naďa)

Co jsi dneska pila? Do čeho ses dneska jebla? Ke kterému psychiatrovi chceš objednat? Počkej, zavolám do Opavy, někdo jim utekl!

(otázky od Elisis!)

Ještě mě napadlo: Zkrať si vedení. (znovu doporučuje Elisis)

Hoď se do klidu! (radí Pižlík1)

Vymleto??!!

Vyhoukáno

Vymeteno... (vzpomněla si Frenekka)

Tak nevím. Už mi z toho asi hrabe...

Vycvakané kachny

10.5.2012

Při procházce a projížďce na akci otevření cyklostezky, jsem ještě nafotila pár obrázků.

Květnový pelmel aneb co mi slina na klávesnici přinesla

8.5.2012

Po celkem příjemném vyladění ze sobotního otvírání cyklostezky (a byla to fakt pěkná akce, lidi si to chválili!) jsem se nepříjemně rozladila po včerejším otevření schránky, vyndání letáku a jednoho důležitého dopisu.

Sladké pasti

6.5.2012 (tt)

Koláče zdobené tvarohem, povidly, drobenkou.

Doplněné mozaikou z oříšků a mandlí.

Cyklisti, muzika a cyklostezky

5.5.2012

Minule jsem zmínila, jak jsem prošvihla otvírání cyklostezky. Tedy to oficiální. Ale zdá se, že jsem neprošvihla nic, protože se akce odložila o týden - tudíž se konala dnes.

Roztodivná jména mají blogeři

4.5.2012

Na svých výpravách po blozích jsem se setkala s nejméně tuctem roztodivných jmen.

A vlastně, ani jsem se nemusela vypravovat, stačí zabrousit na aktuální i neaktuální články na srdci blogu a sjet dolů na komentáře.

Jdu, nevím kam, chci, nevím co

1.5.2012

A máme tu zase svátek (miluju svátky, hlavně proto, že je oficiální volno, a já se můžu flákat a mít pocit, že oprávněně).

Rozhovory s útěkem

30.4.2012 (knihy)  Bára Basiková

Rozhovory s útěkem jsou prvotinou zpěvačky Báry Basikové, z doby, kdy její popularita teprve stoupala.

Piplačka, ale vyplatí se

29.4.2012

Zahájila jsem sérii zálohování blogových článků.

Sekce jsem si rozdělila podle rubrik - tedy poetickou, téma týdne, knihovničku, filmotéku a zápisky o nesmrtelnosti chrousta.

Bylo toho fakt dost.

Jak se hubne - atraktivní návod pro pány

23.4.2012 (emailovky)

Pánové, chcete rychle zhubnout?

Zavolejte si na vybranou společnost.

Mají totiž nové metody...

Moje kočka bojuje se zločinem

21.4.2012

Ráno mě probudil podivný zvuk.

Nahlédla jsem z výši mých polštářů a spatřila Čtvrtou, jak bojuje se Zločinem.

A musela jsem ji rychle plácnout.

Good bye, Picnik

18.4.2012

Bylo, nebylo.

Nebo spíš, bylo, je a nebude.

Jak známo, co je dobré, rychle zaniká - a tak zaniká i skvělý editorek na fotečky, zvaný Picnik.

Poslední tři týdny jsem vesměs strávila s úpravami v tomto skvělém prográmku, plnému obrovských možností.

Šibeničky

11.4.2012 (youtube

Už podle názvu se jedná o písničky mordýřšké, šibeniční, obsahující zprávu o zabití, vraždě, krádeži - zločinu a potrestání.

Broukám si do ticha

9.4.2012

Tak trošku si popěvuji společně se Spirituály. Asi kdyby mě slyšeli, zvedli by oči k nebi a zvolali by: co jsme komu udělali?

Jarní meditace

9.4.2012

Jaro je tu. Ano, jaro je tu.

Zoncna se na nás zubí skoro den co den, někdy opravdu zubatě.

Jak všichni víme, rozkvetly zlaté deště, první fialenky, sněženky a narcisy. Viděla jsem dokonce první pampelišky...

Srandičky

2.4.2012 (emailovky)

Venku mrzne čím dál tím víc a ta moje ženská nedělá nic jinýho, než že čumí přes okno.
Jestli to tak půjde dál, budu ji asi muset pustit dovnitř...

Všichni si myslí, že největším snem každé ženy je mít dokonalého muže.
Zbláznili jste se?!?! Největším snem každé ženy je žrát a nepřibrat.

Humorista a showman Jan Kraus vyzval v jedné relaci publikum k diskusi následující otázkou: Jaký je rozdíl mezi naším politikem a zlodějem?
Nejvíc ho upoutala odpověď jednoho učitele:
Vážený pane Krausi, na základě dlouhého rozmýšlení jsem došel k následujícímu závěru.
Jediný rozdíl mezi naším politikem a zlodějem je v tom, že toho prvního jsem si vybral já a ten druhý si vybral mě.
Je to správná odpověď?
Odpověď Krause byla následující:
Vážený pane, vy jste genius!!
Jako jediný jste dokázal mezi nimi najít alespoň jeden rozdíl!!!

Byli jsme oblečeni a připraveni odejít na Silvestrovskou párty. Rozsvítili
jsme noční světlo, zapnuli telefonní záznamník, zakryli klec s andulkou a
vyhnali kočku na dvůr. Objednali jsme si taxíka, a když přijel, vyšli jsme z
domu. Když jsme vycházeli, kočka, kterou jsme vyhnali na dvůr, proklouzla
pod našima nohama zpět do domu. Nechtěli jsme, aby zůstala uvnitř domu,
protože vždy když je tam sama, snaží se sežrat andulku.
Manželka si šla sednout do taxíku, zatímco já jsem se vrátil dovnitř, abych
vyhnal kočku z domu. Kočka mi ale vyběhla do patra a já jsem běžel za ní.
Manželka, která zatím čekala v taxíku, nechtěla, aby taxikář věděl, že dům
bude celou noc prázdný. Takže sdělila taxikáři, že se hned vrátím, že jsem
jenom šel dát dobrou noc své matce.
Po pár minutách jsem si sedl do taxíku vedle manželky.
"Promiň, že mi to trvalo tak dlouho," řekl jsem, když jsme se rozjížděli.
"Ta kráva pitomá se schovávala pod postelí. Musel jsem ji šťouchat ramínkem
do zadku, abych ji dostal ven! Snažila se mi utéct, tak jsem ji chytil pod
krkem. Pak jsem ji musel zabalit do deky, aby mě ta mrcha nepoškrábala.
Povedlo se! Odtáhl jsem ji po schodech dolů a vyhodil zpět na dvorek!
Doufám, že se zase nevysere do zeleninového záhonu!"

Ticho v taxíku bylo ohlušující.

Lekce neslušného chování

29.3.2012  (film)

Pohledný aristokratický mladík se seznámí a vzápětí ožení s krásnou Američankou Laritou.

Má země tajemná

25.3.2012 (tt)

Je uzavřená těžkou bránou z kovu, dřeva a v letu zamrzlé vody.

Klíčem jsou slzy.

Tajemný objekt v blízkosti Slunce

25.3.2012

Užívejte světa, blíží se kometa, Halleyova kometa kometa kometa kometa... zpívá Slávek Janoušek. Znáte?

Ikea nabízí pomoc v nouzi

24.3.2012 (emailovky)

Ikea myslí na všechno.Pro zlepšení budoucího bydlení přichází s novým návrhem.

Třikrát prokletá

18.3.2012 (poetický koutek)

Jsem Divizna čarokvětá, ze snů zrozená

zrána vykvétám a křičím do všech stran

Tančím ohňové tance

tam v Půlnoční zemi

kde ptáci zrána nelétají pro křídla probitá

ocelovými hřeby.

Jsem Divizna čarokvětá, třikrát povznesená

a třikrát prokletá

Pod vlivem nočních můr

vyšeptávám tajemství všech dob

A čekám čekám na zázrak, který se nestane

Jen v zemi staleté

spí srdce srdce moje

Sní svůj prapodivný sen o hloubkách tůní

nekonečnu létání

a křišťálových věžích

Učím se zaklínání ze starých zaprášených knih

učím se moudrosti šamanů

Jsem Divizna čarokvětá

čekající

třikrát prokletá

Prokleto v šuplíku zaprášených básniček

Obrázek archivní.

Trochu mimo téma básničky, ale má atmosféru, která s ní ladí...

Nemusí pršet, jen když kape

6.3.2012

Toto zajímavé přísloví není tak docela od věci a dá se aplikovat na různé situace.

Nemusíme být vyřehtaní, ale můžeme být spokojení. Nemusíme se smát na plné kolo, ale malý úsměv během dne dá pocítit, že život není tak nesnesitelný.

Co si to ti paraziti dovolujou

6.3.2012

Pan prezident je rozladěn.

Dovolili se ho zeptat, jaké školné zaplatil na svých studiích.

Vrchol drzosti a podpásovka!

(A mimochodem, pravda).

(Článek najdete ZDE)

Večerní v houpacím křesle

6.3.2012 (poetický koutek)

Až budu smutná

do všech večerů

zapálím svíčku

v houpacím křesle

svou duši vyperu

Až budu smutná

a nezvaný host

vzpomínkou zlou mne otráví

zabouchnu dveře

řeknu si dost.

Básnička nostalgická, šuplíková.

Obrázek "šílené oko", archivní, mírně upravené...

Vám hezčí sny a lepší zítřky.

Přeji.

O čem to vlastně bude?

4.3.2012

Máte rádi klasickou hudbu? Ptát se, jestli znáte Mozarta, je určitě zbytečné jako nošení dříví do lesa. Dnes jsem vybrala namátkou skladbu pro klarinet, zazněla i ve filmu Vzpomínky na Afriku.

Jsi krásná

2.3.2012 (tt)

Jsi krásná jsi krásná jsi krásná

zpívá od rána do večera své královně

A já jsem šťastná.

Daří se mu dlouho oblbovat svou královnu.

Daří se mu dlouho obelhávat mě.

A slepé oči jednou procitnou.

Jaké jsi ty, taková jsem já.

Rozpraskané, zašlé?

Mám vzít hadřík a vypucovat tě do krásy?

Libuješ si každým dotykem,

otvíráš své slepé oči, jasníš.

A říkáš: nejsi krásná.

Ale hoříš živým ohněm s roztančenými hvězdami.

Obrázek z mého archivu, prošlý úpravou...

Pochlebující předmět v básni můžeme zvát zrcadlem.

Které dokáže být i nemilosrdné...

Persepolis

17.2.2012 (film)

Co je kreslené, je pro děti.

Kupodivu si to myslí spousta lidí, i když existuje spousta animovaných snímků, které jsou pro dospělé a některé z nich by se měly označovat klasickou hvězdičkou (nebo, v současném kinojazyce, 15+).

Ale, co si budem namlouvat, lidé mají pocit, že animované filmy jsou pro děti. V lepším případě že existují filmy rodinné.

Vlčí bouda

16.2.2012  (film)

Horor v české kinematografii je vzácná ryba.

Bílá vrána.

Jednorožec.

Do každého parku barevné lavičky a Valentýnskou Krávu k tomu

14.2.2012

Nad hlavou modré nebe a nadýchané obláčky. Bez šmouh a zvratků.

Kolem lítají rozježení chlupáči, čtyřnozí miláčkové.

A děti s pusami rozesmátými.

Čumáčkové.

Všichni jsou už v Mexiku

13.2.2012

Všichni už jsou v Mexiku, buenos días, já taky jdu, řekla si Sůva z nudlí

a rozhodla se, že dá mému azylu vale.

Ano, vážení, ten nevděčný spratek se trhnul a odkráčel neznámo kam...

Ale co, říkám si, dostala šanci, dala se dohromady, nabaštila se do zásoby a vyhřála si hřbet... Navíc, ty šílené mrazy už povolily a může to ustát.

Mike Oldfield

10.2.2012 /youtube

Mike Oldfield - vlastním jménem Michael Gordon Oldfield, je britský multiinstrumentalista, skladatel a zpěvák.

Kouká jako sůva z nudlí

6.2.2012

Nastěhovala se beze slova.

Nebo bez mňouknutí?

Zničehonic se tam objevila, sveřepě zaťatá a rozhodnutá nenechat se vystrnadit.

Nebyla úplně cizí, občas jsem ji vídala u nás na dvoře, vždycky jednou za pár dní.

Toulavá mrcha, cizí element.

Pelmel aneb blábolím beze smyslu

31.1.2012

Poslouchám Metal Ballads a dnes mi sedí Forevermore od Iron Savior.

Beautiful blog koluje

28.1.2012

V posledních dnech jsem zaznamenala to, co ostatní - po blogu koluje ocenění - malý srdíčkový obrázek s nápisem Beautiful blog.

Knihy, které bych si chtěla přečíst

23.1.2012 (knihy)

Píšu si seznamy, seznamy dlouhé.

Neříkej mi knihomole! aneb knížky z časů malin nezralých

V minulém článku padl dotaz, jak dlouhý je seznam knížek, které už jsem četla.

Je dlouhý. Tak dlouhý, že se sem ani nevejdou. Měla jsem na to spoustu času, od chvíle, co jsem rozluštila první písmenka...

Životní moudra z Moravy

22.1.2012 (emailovky)

Životní moudra z Moravy - čtěte a poučte se!

Tak jsem šla koupit sejra

21.1.2012

Tak jsem šla koupit sejra a nechala jsem v obchodě 163 korun.

Vážně.

A nestalo se mi to poprvé...

Bezlepkové pečení je docela kreativní

19.1.2012 (receptury)

Slíbila jsem Č., že pro jeho holky zkusím upéct zase nějakou dobrotku, poté, co se vánoční bezlepkové setkalo s úspěchem a zmizelo rychlostí tajícího sněhu.

Skellig

10.1.2012 (film

Pohled na nebe a letící mraky ptáků.

Obyčejný kluk v bílé košili stojí na vrcholku věže. Z nosu mu stéká kapka krve...

Úpatí věže omývají vody jezera.

Chlapec zvedá ruce nad hlavu a dělá krok do prázdna....

Jdi za štěstím a nezakopni

8.1.2012 (tt)

Cesta za lepším životem jsou slova, která zní lákavě. Protože, přiznejme si, kdo z nás se nechce mít lépe? Kdo nechce mít lepší, ne-li přímo perfektní život? Život, za kterým se jednou ohlédneme a budeme navýsost spokojeni s tím, jak jsme jej prožili?

Čtvero živlů

7.1.2012 (poetický koutek)

Země váže mé nohy a ztrácím dech

Hlas ohně volá a spaluje mé sny

Nesmírné dálavy nebes přivádí k závrati

a kovový hlas zvonu zve k zešílení.

Jak jednorožec, který ztratil směr

Fénix s ochromenými křídly.

Poštolka bez dobrých zpráv,

zapomenutý cínový pohár.

Z hliněných džbánů zůstávají střepy

a z oblaků prší ubrečený déšť.

Jiskřičky v temnotách hledají naději

a kovové řetězy marně vážou sny.

Na stole zůstává trojice symbolů

jen kotva stříbrná, srdce a kříž.

Jak Sněhová královna chtěla bych odlétnout

do země, kde smutek nespatříš.

Novoroční kvintet pro vás otázky - i odpovědi

1.1.2012

Asi vás zarazí dnešní název - není tu žádné péefko, žádné velké rozmáchlé přání do nového roku...

Ani hudební produkce!

Pro dnešní den jsem nachystala něco jiného - malé zamyšlení nad loňským rokem. Vánoce utekly jako horský potok, pár mžiků a je tu nový rok. Ale starý, ať byl jakýkoliv, stojí za chvilkové zastavení.