Především kačenky, které mi tak pěkně seděly přes cestu a spaly.
Viděla jsem je z dálky a říkala si - jak blízko se přiblížím, než si mě všimnou a preventivně zdrhnou?
Slezla jsem z kola a šla pěšky, kolo vedla sebou a v ruce držela foťák.
Šla jsem pomalu a klidně a snažila se každých pár metrů udělat fotku.
Tedy, výcvak.
A byla jsem vážně zvědava, v jaké fázi se vyplaší a utečou/uletí?
Byla
jsem však docela překvapena, ty kačky jsou skoro ochočené. Jasně,
nedají se chytit. Ale zpozorněly asi ve vzálenosti šesti metrů a
postupně se začaly odsunovat z cesty. A prošla jsem kolem nich a
nevznikla žádná panika. Jen strategicky ustoupily o kus dál...
(U focení jsem použila trojnásobné přibližovadlo, takže skutečná vzdálenost je trochu delší...)
První kačky už začínají pozornět a postupně se probouzet z dřímoty
Jsou překrásně vybarvené. Hlavičky jim hrají paví modří, která přechází do smaragdové zeleně...
Elegantní bílý obojek kolem krku a vkusné pernaté ošacení v barvě šedé, černé, přírodní hnědé a bílé. Stále trendy!
Žádné komentáře:
Okomentovat