Ruská nevěsta

Tento film jsem střelila od oka a kupodivu upoutal. Jen blbé, že jsem ho pouštěla někdy v noci. Proč se nepoučíš, sakryš. Taková trochu ujetost, pouštěv v noci Kruh, nebo Vetřelce, nebo Blair Witch. Ruská nevěsta přišla na řadu hlavně proto, abych si odsypala další otitulkovaný film.

Jabloňový kvítek

Trocha focení. 

V oblačném stavu, v nebeském stavu a něco málo přikrášlení na konec. 

Protože je možné, že budou letos kvést naposled - v lepším případě ještě možná rok nebo dva, plánuje se předěllávka chodníků a protože ten náš je zúžený, bude se rozšířovat na úkor zahrádky, a v tom  místě roste právě zmíněná jabloňka i špendlíkovník. 

Dům bláznů

V sledovací sérii romantických filmů, ,mezi  které se kupodivu napasovala i různá dramata nebo dokonce filmy s mysteriózními prvky nebo scifi, jsem objevila i tento zajímavý kousek.

Příběh vychází dokonce ze skutečných událostí, odehrává se v době první čečenské války 1996, ale není to typický válečný film. 

Bylo, nebylo, jedno psychiatrické sanatorium, byli-nebyli jeho obyvatelé, psychicky nemocní pacienti a jejich lékaři, a byla-nebyla válka, která se jich dotkla a nedotkla. 

Měsíc v růžovém oparu

Dnes měl být úplněk nějak do růžova. Ne že bych tomu věřila, ale vzala jsem v noci nikona a šla udělat výcvak.

Měsíc se tvářil normálně, bledě, jako vždy. 

Krupičák neboli Pohádka mládí

Po víc než deseti letech jsem si vzpomněla, že existuje mléko, krupička, máslo, cukr moučka a kakao.

Stačí půl litru mléka a tři lžíce krupičky. Možná i dvě, kdo má rád řidčí. 

Je uvařeno rychle - jen to vymíchat.

Dubnový pelmel 2021

Abych nedávala pořád jen knihy nebo filmy nebo knihy nebo filmy, míchnu sem i něco ze života.

Pod vlivem lásky

Tento název je festivalový, v originále zní Ai no mukidaši a v ještě větším originále 愛のむきだし

Yu Honda - syn milujících rodičů, všichni křesťané. Jeho maminka však zemře, když byl dítě a on jí před smrtí slíbí, že si najde svou Marii a přivede ji ukázat.

Překročit všechna pravidla

 K nedávno uvedenému filmu bych chtěla přidat nový tip, tentokrát z jiného soudku.

Na rozdíl od poměrně závažného tématu, tento se vyznačuje lehkostí. Vlastně mě zaujal už o prvních okamžiků. Představte si dvojici, on a ona - a pes. Její pes. Pes běhá po domě, chce ven. Ona spí. On spí. Pes má přece dvířka! A tak se pes opře do dvířek, první půlka těla venku, zbytek uvnitř, a protože je to pes, tak to pustí.

A pak se ten pes usměje. Fakt!

Za sklem

Byla jsem tudlevá vyzvedávat dva balíčky ze Zásilkovny a cestou k Sedláčkům (potraviny) jsem minula místní galanterku a upoutaly mě obrázky. Kupa obrázků, všelijak nainstalovaných.

Malý výstavka obrázků, s názvem - Svět za sklem.

Invaze barbarů

 Film, který mě opravdu silně upoutal všemi možnými způsoby. Začala jsem sledovat s tím, že jej do patnácti minut buď vypnu, nebo nechám dojet.

Nechala jsem dojet a nechala jsem se dojmout, i když tohle slovo není až tak výstižné. Spíš mě fascinoval hlavní hrdina. Vlastně syn hlavního hrdiny.