Povánoční

Tři dny hnípání a totální pop přežíračka.

Tak bych ke své hanbě zhodnotila vánoční svátky.

Na druhou stranu, proč ne, celoroční program takový nemám.

Vánoční výstavka

Jako každoročně, i letos se pořádala vánoční výstavka. Zkusila jsem znovu štěstí se svými šátky, dostala jsem možnost a stůl.

Evropské hodnoty - Jak si představujeme evropské hodnoty. Dva v jednom.

Je toho všude plno. Vyskakuje to z každé stránky. A trochu jsem se zamyslela, kdyby se mě nějaký reportér zeptal, co si představuji pod pojmem evropské hodnoty, co bych mu řekla?

Vánoce plné pohádek

Dnes k výzvě Le Fille Ash, na téma Vánoce plné pohádek.

Mikulášské rozsvěcení

My nejsme žádní fouňové a nebojíme se útoků. Ale taky je fakt, že jsme zaprděná dědina, která za výbuchy nestojí. Takže, hrdě a bez skrupulí se dnes rozsvěcel vánoční strom u kostela a přizván Mikuláš s čertem a andělem.

Za čerty bez (ž)čertů

Docela jsem se poslední dobou těšila na dnešní akci - pochod pravých čertů. Na facebooku pěkná upoutávka, docela dost informací ohledně programu, dopravy a dalších doprovodných ingrediencí, otázky zájemců a odpovědi pro zájemce a na konec noblesně zhotovený program pro celý večer, včetně upozornění na parkování, zaostřeno na stovku, a možnou náhradní dopravu. Frekvence docela slušná.

Něco málo z letošního hodového

Minule jsem zaznamenala stavění máje. Která se nekonala koncem listopadu, jak se možná zdálo, ale začátkem listopadu.

Jak se staví májka

Podrobnosti jsem nezkoumala. Asi se vyhlédne strom, pokácí, zbaví větví a ohobluje. Pak se doveze na místo určení, zasadí do jámy a vztyčí. Jo a mezitím se špička, kterou nechávají, ozdobí různými krepovými mašlemi a květy. To mají na starosti stárky. Stárkové zas dělají všechno kolem.

Mravenci

Další kniha v padesátibodové výzvě. Dá se říct, že kniha, kterou bych si normálně nepůjčila a byla by to škoda, kdybych si ji nepůjčila, protože jde o knihu nevšední.

Teen Pop

Dnešní psaní je pro změnu k padesátibodové knižní výzvě, kterou jsem uváděla před časem.

Za odrazoffky může turek

A stačilo jedno, aby nejel jeden autobus a já strávila v Židlochovicích o hodinu déle. Pěšky se mi nechtělo a sedět na zastávce taky ne. Takže jsem se courla do cukrárny a zhřešila...

Ne každá cesta na úřad musí být nudná

Kdo sem chodí, ví, že si zpestřuji i celkem otravnou cestu za daněmi, nejlépe focením. Těch zastávek cestou, co jsem podnikla, focení v parku, focení domů, focení detailů, které mě zaujaly... nezapomenu na úžasnou fotku, kterou jsem pořídila v Tyršových sadech.

Citáty a zblitky

Před lety jsem sbírala citáty. Zapisovala jsem si je ze sešitků, z novin, z časopisů, přidávala jsem i různé aforismy a vtipné glosy. Mám celý sešit s různými citáty a taky sem tam přísloví.

Nádherné bytosti

Na tento film jsem se zpočátku dívala trochu s despektem, protože mi připadalo, že se veze na vlně Twillight popularity. Přestože tam jde o magii a nadpřirozené schopnosti, upíři se nekonají.

Fotím nově, ale pro nové staré neodkládám

Tak jsem se konečně dočkala a po ročním odkladu připutoval nový kompaktík Nikon. Ano, bylo by na místě, abych se pyšnila novou zrcadlovkou, po které sice také pošilhávám, ale ta zůstane zatím někde v budoucnosti.

Vpravo kýč jak noha!

Proč ten název? Jela jsem do Lajhladu na otočku a zpátky pěšky ke klášteru s focením, přistoupila do autobusu a pokračovala domů. A najednou takový namakaný borec na předním sedadle pohlédl do strany a zařval na celý autobus: vpravo kýč jak noha!

Nic víc

František Halas - plus fotky

...

Říkám si pořád život

a je to jen útěk osudnic

přibude trochu horeček

rmutu žadonění

a nic víc

Říkám si pořád sen

a je to jen uhlík vypadlý

přibude troška hladu

nedočkavosti zklamání

ani zbla víc

Říkám si pořád láska

a je to jen milodějný kyslík tmy

přibude trocha studu

zlacení samoty

a nic víc

Říkám si pořád smrt

a je to jen stará sklenářka

přibude kventlík naděje

sbohemdání

ani zbla víc

Říkám si pořád poezie

a je to jen hrstka orlích per

přibude kůrka štěstí

údivu zkroušenosti

a nic víc

Na samý závěr bych chtěla dodat, že báseň pochází od F.Halase a já si ji jen propůjčila jako doprovod k fotografiím, které pro změnu pocházejí ode mě. Pěkný dušičkový víkend, vzpomeňte na své blízké a udělejte si trochu času i pro sebe.

Šátkové podzimní focení

Dvakrát jsem zmínila, že jsem vyjela i za účelem focení šátků a šálů. U některých šlo o přefocení, protože už jsem je fotila před časem, ale chtěla jsem fotky osvěžit a zkusit jiný způsob.

Podzim přívětivý, ve zlatém oparu

Zdá se, že máme letos poslední možnost užít si krásného babíletního podzimu. Neb podzim zřejmě zpívá labutí píseň a protože za týden už bude dušiček, nemůžeme čekat, že takhle krásně bude do vánoc.

Sabinka je dokonalá

Ještě než se ochladilo (a rozpršelo), dala jsem kratší procházku klášterní alejí a znovu fotila oblíbená místa. Tentokrát s novým nikouškem, benčíka jsem nechala doma.

Čička

Čička byla první modelka, která mi pózovala pro nového nikouška. Spíš neplánovaně, když jsem vykoukla na dvůr, trůnila na terásce a tvářila se jako princezna. Tomu se nedalo odolat.

Popelka 2015

Letopočet v názvu není součástí názvu, jen jsem chtěla odlišit ze všech Popelek, o kterých by se dalo napsat, tu poslední.

Bílá vdova

Když jsem poprvé viděla název filmu a přečetla si anotaci, vrtěla jsem hlavou, jakou kravinu zase vymysleli.

Zamyšleně... neboli několik citátů

Možná to už tady bylo, možná ne.

Ty už nepij

Jak omšelý a zšedivělý musí býz můj anděl strážný?

Brněnské maličkosti

Plán A, zajet v pondělí do Brna, tentokrát nákupově. Potřebuji obnovit šatník, botník a kočkám spešu granule, které v nedalekém miniTescu prostě nejsou.

Fotosketcherováno

Jak jsem projížděla fotky a obrázky na fejsu (ale stejně tak by to šlo i na normálních netových galeriích), některé mě zlákaly k malířským úpravám na Fotosketcheru. Už sám název říká, že jde o prográmek, který převádí klasické fotky do možné malířské úpravy. Kresba černobílá i barevná, akvarel, olej, výrazné tahy štětcem, náhodné generování nebo stará fotka. To vše se dá mírně doladit přidáním nebo ubráním sytosti barvy, velikosti štětce, ztmavením nebo zesvětlenm...

Až se jednou nevrátí, tak ji zabiju.

Minule jsem dávala do placu hlášku od Debry Morganové, fiktivní postavy z Dextera.

To by se tentokrát hodilo na tu naši kóču pruhovanou.

Jsme na začátku konce?

Neustálé konfrontace toho, co se děje, mě přivádí k vlastnímu zamyšlení.

V září se možná zadaří

Myslím že když se ti daří, tak to ti Bůh vzkazuje, ať si kreješ prdel, protože ti do ní brzo něco nakope. A fest.

Debra Morganová ze seriálu Dexter.

Nemyslím a přesto jsem

Že je téma týdne nemyslení, na to jsem přišla až dnes. To o něčem svědčí! Nemyslím. Ne, vážně, nemyslím! Jsem jako pochodující mašina s automatickými funkcemi. Sem tam jiskra, která rychle vyhasne. Sem tam inspirace, která je okamžitě potlačena.

Příjemná změna

Stačilo pár dní a nastala příjemná změna. Kterou uvítali mnozí z nás. Ne, kterou snad uvítal každý normální člověk v těchto končinách...

Uf. Uff. Puf.

Sotva dýchám, sotva funím. Mozek se mi vaří a mám dojem, že mi z kůže i z uší stoupá pára.

Gilmorova děvčata

U tohoto seriálu jsem občas shlédla nějaký díl a nebyl špatný, taková oddechovka. Potom jsem jej chytila při pravidelném vysílání na některé tv stanici a začala jsem tomu přicházet na chuť, takže jsem si časem pohledala všechny díly a pustila sérii v celku. Seriálové jízdy jsou totiž lepší než seriálové poskakování. Čekat na další díl je docela otravné, zvlášť v době, kdy už je seriál prakticky odvysílán.

Židlochovice obrazem

Dnes jsem znovu vyjela tam, kam jsem jela minulý čtvrtek, vyslána doktorem na speciální vyšetření, protože situace se nelepší (a je to další z příčin suterénového pocitu). Takže, ubezpečena, že určitě nemají dovolenou, jsem sjela do Židlochovic. Měla jsem dost času a tak jsem cestou cvakala.

Jednou nahoře jednou dole

To se dá říct o životě jako takovém. I když poslední dobou mám pocit, jako bych na svět koukala jen ze suterénu. Snažím se ten suterén trochu zpestřit, opentlit. Otvírám okna, do hrnku s vodou přidávám několik kapek esenciální geránie. Víte, že geránie je vlastně muškát? A muškátově to voní... voní krásně a já tu vůni nazývám andělská.

I v slunném letním dnu může být pod mrakem

Nejsem tulák a už vůbec nejsem optimista. Nebo jsem jen poučený realista? Tolik jsem ztratila za poslední čtyři roky a tolik jsem se změnila.
Ale co se nezměnilo (i když slabě ochablo), obliba ve focení.
Přesto, být k sobě krutě upřímná. musím přiznat, že ten elán tu už není. Asi to souvisí se vším, co se děje kolem mě a se mnou.
Co mě nepřestává bavit, fotit letní přírodu. Konkrétně, slunečnicová pole a obilí. Směs rmenu, polních chrp, vlčích máků. Slunečnice zlatohlavé, za sluncem se točící. Též letní růže a vlastně cokoliv, co roste nebo kvete. 

Vášeň a cit

Další z tipů pro žhavé letní dny, nebo spíš letní večery,je příjemný romantický, lehce historií šmrncnutý filmeček Vášeň a cit. Pokud v někom z vás evokuje film Rozum a cit, pak nejde o stejný film, i když 

Moulin Rouge

V rámci filmového léta (kam taky v tom šíleném pařanu, když ne k vodě) jsem si nadávkovala pěknou řádku filmů, většinou odpočinkových. Po nedávno uvedeném Dobrém ročníku bych chtěla zmínit další skvostný kousek - tentokrát z oblasti muzikálů.

Neuvěřitelný příběh - vážená pojišťovno

Vážená pojišťovno,
odepisuji na Váš dopis, kde jste mě žádali o upřesnění mého úrazu. Do oznámení úrazu jsem uvedl, že jsem si úraz způsobil sám. Jsem zaměstnán jako zedník a zmíněný den jsem pracoval zcela sám na stavbě domu. Po dokončení mi zbylo asi 250 kg cihel na střeše. Sešel jsem tedy dolů, tam jsem přes kladku vytáhl nahoru po laně prázdný sud, do něhož jsem hodlal uložit zbývající cihly. Lano jsem dole pevně zabezpečil a šel jsem na střechu naložit cihly do sudu. Po naložení všech cihel jsem sešel opět dolů, abych spustil sud s cihlami. Ve smlouvě máte uvedeno, ze vážím pouze 75 kg. V momentě, když jsem lano odvázal a držel jen v ruce, jsem se ujistil o působení gravitace. Výše jsem napsal, že sud, který sám o sobe váží 25 kg, byl naložen 250 kg cihel. Jak si jistě domyslíte sami, moje váha 75 kg nemohla udržet tak těžký sud a něž jsem si to uvědomil, byl jsem v prudkém pohybu vzhůru a sud, který byl na úrovni střechy, naopak v prudkém pohybu dolů. Zhruba na úrovni třetího patra jsem se setkal s proti pohybujícím se sudem, což vysvětluje to naraženi hlavy a zlomeniny krku a lícní kosti.

Dále jsem pokračoval směrem vzhůru, až jsem se zastavil s prsty v kladce. I přes velkou bolest jsem se vsak držel lana. V tom samém momentě sud s cihlami dopadl na zem a rozbilo se mu dno. Výše jsem napsal, ze sud sám o sobe váží 25 kg a já, jak máte uvedeno ve smlouvě, 75 kg. Působení gravitace pokračovalo dále, a jak si jistě domyslíte, situace, kdy já se 75 kg jsem nahoře a sud vážící pouze 25kg dole, nemohla setrvat. A tak jsem se v mžiku ocitl v prudkém pohybu dolů a prázdný sud v prudkém pohybu naopak nahoru. Zhruba na úrovni třetího patra jsem se opět setkal se sudem, tentokrát prázdným. To vysvětluje zlomeniny obou kotníků. Dále jsem pokračoval směrem dolů, kde jsem prudce narazil na zem, což vysvětluje ta rozdrcená kolena a sedací kloub. V bolestech a bez vůle jsem pustil lano, na jehož druhém konci přes kladku visel prázdný sud beze dna. Působením gravitace se ocitl v prudkém pohybu dolů, přesně do míst, kde jsem bezvládně ležel. To vysvětluje ta tři zlomená žebra. Doufám, že jsem vám poskytl všechny Vámi požadované informace.

Na další zajímavou spolupráci se teší.....

Váš klient

Dobrý ročník

Tuhle v neděli jsem překlikala asi na pět programů a zrovna na každém z nich jel nějaký slibný film. Ale zastavila jsem se u nabídky s názvem Dobrý ročník, protože filmeček už jsem viděla a věděla, co

od něj čekat.

Z focení slunečnic

Z minulého focení slunečnic jsem zabrala i pár dalších snímků, ale slunečnice jsem nechala sólo, aby je v jejich kráse nic nerušilo.

Taky je vám takový horko?

Taky je vám takový horko?

Zátiší s růžemi

Nedávno jsem od mé blogové návštěvnice Ivy dostala krásnou fotku růžiček. Růže samotné působily romanticky a lehce nostalgicky, ve vázičce tvořily krásný obraz.

Jezero smrti

V sobotu v noci jsem omylem místo na 21 (HBO) klikla na 2 (ČT2) a zrovna rozjetý film. Chvilku jsem to nechala, zrovna se jednalo o dost dramatickou scénu, čekala jsem, jak se to vyvrbí a o co vlastně jde.

Mohlo by být líp

V posledních měsících jsem zasažena nechutí psát pelmelky. To možná bude souviset ne s blogařskou krizí, ale s krizí vůbec. Měla jsem pár hodně ošklivých dnů a pár pokusů o zlepšení situace. Dá se říct, že se nic moc nezměnilo a až na bolavý zub (jaký div?) psi štěkají, a karavana jede dál.

Modlitba pro všechny dny

Modlitba:

Bože, obdaruj mě senilitou, abych zapomněl na lidi, který jsem
stejně nikdy neměl rád,

dej mi to štěstí narazit na ty, které rád mám,
a dopřej mi zraku, abych je dokázal od sebe rozeznat.

Někomu to pošli, pokud si vůbec na někoho vzpomeneš.

Padoucnice

Dnešní Padoucnice není běžná padoucnice, ale název jedné knihy. Nebo spíš, komiksu. Neb jedna z dalších padesátibodových výzev je - grafický román. Co je vlastně grafický román? A jak se liší od komiksu?

Čtyři dny bez počítače - hotovej absťák

Tak jsem si poslední dobou říkala, že s tím počítačem trávím nějak moc času. Že mě ta rozsvícená obrazovka přitahuje, a když náhodou spadne do spánkového režimu, letím ji znovu zaktivovat. Že bych místo toho dřepění u počítače, hraní mahjongu, nekonečného prohlížení pletacích klubíček a zajímavě řešených svetříků a halenek, místo nekonečného listování facebookem a přeskakování na oblíbené, místo čtení nových článků na blogu a vymýšlení něčeho vlastního, mohla taky něco udělat, he?

Nový slovníček nejen pro křížovkáře

5.6.2015 emailovky

Před časem jsem získala nový slovníček (nejen) pro křížovkáře.

Aneb, nový výklad slov!

Neznáte? Poznáte!

Šla jsem hledat brigádu

Dnes bych chtěla přidat jenom pár foteček z posledních dní.

Duch

Psát o filmu Duch je jak nošení dříví do lesa. Nebo existuje někdo, kdo tento film ještě neviděl?

Světlo a stín pro naši Čičku

Taky by se mohlo jmenovat - v hlavní roli slečna Fouska. Občas mi připadá, že ta činda má fousiska jak kryska.

Lazebník sibiřský

Vše začíná roku 1905, při jednom vojenském výcviku. Setkáváme se s blbostí vojenského nadřízeného, který neví, kdo byl Mozart, a s jednou paličatostí vojenského kadeta, který je rozhodnut vydržet trest, než aby připustil, že Mozart se může jít vycpat.

Ne, všechno začíná roku 1885. Američanka Jane Callahanová cestuje do Ruska, aby pomohla jednomu svému známému s jeho projektem, novým strojem na kácení stromů, strojem, který bláznivý vynálezce pojmenoval Lazebník sibiřský.

Deník sprosté matky

Další knihu, vhodnou pro padesátibodovou výzvu, jsem vybrala namátkově z hromádky knih už půjčených.

Návod, jak přeložit inzerát

Čtete seznamovací inzeráty? Pozor na ně! Zde přináším výkladový slovníček, který mi kdysi přistál v emailu.

Kytičkově a citátově

Dnes jsem dala malý květinový výběr, foceno v posledních týdnech. Takový malý kytičkový pelmel.

Do rubriky emailovky zařazeno kvůli citátům.

Uvnitř jsme pořád mladí - nalezeno na fesbuku

Na fesbuku se dá najít spousta fotek a obrázků a odkazů. Našla jsem několik fotografických serverů, samostatné fotografy i malíře, rukodělné skupiny (tedy pletací, háčkovací, šicí a různě vyrábějící), něco o vaření, něco o knihách, něco o domovu a zahradě (oficiální magazíny), něco o domovu a zahradě (skupiny, které komunikují mezi sebou navzájem), něco o památkách a zajímavostech naší země.

Jak dosáhnout vnitřního míru... a další nášup

Jak dosáhnout vnitřního míru:

Včerejší focení - místo, kde jsem vyrůstala

Včera jsem byla u našich na malé rodinné oslavě a když jsem měla čas, a protože bylo hezky, šla jsem nafotit pár zajímavostí. Je to divné, vidět, jak se místo našeho dětství mění a trochu jsem zavzpomínala na dobu, kdy jsme po tom kopci lítali jak šakali, hráli si na schovku (dnes by to šlo! tráva ještě neposečena, tam by se našlo úkrytů), na honěnou, badminton, vybišku, Krvavého dědka, Honzo vstávej, skákali panáka a čigry, holky hrály školku s míčem, nebo školku se švihadlem (deset různých úkolů se zvyšující se obtížností). Jako děcka jsme se fakt nenudily.

Co všichni blbnou se šedou?

Co všichni blbnou se šedou?

Ďáblova aqlternativa

Napsal Frederick Forsythe

2. mysteriózní horor nebo thriller

Zahradnická škola i bez trhů

A na konec několik snímků, jak vypadá zahradnická škola a okolí.

Jarní trhy v zahradnické a módní přehlídka

Jako poslední akci bych chtěla předvést módní přehlídku. Modelek sice nebylo mnoho, ale mám je nafoceny vícekrát, takže foteček bude dost. Proto jsem toto téma nechala samostatně.

Trhy v zahradnické škole, pejsci, country a břišní tanečnice

Pokračování sobotního odpoledne...

Trhy v zahradnické škole, mažoretky a hasiči

27.4.2015

Včera jsem se byla podívat na malém trhu, který pořádala zahradnická škola v Rajhradě (nebo Lajhladě? ). Můj plán byl, přijet, podívat se, něco nafotit, možná i nakoupit, a zmizet. S tím, že ještě stihnu zajít na hřbitov, zapálit svíčku a pak podle času pěšky ke klášteru, nebo rovnou na autobus.

Zjistila jsem, že

Není dobré si zapomenout doma mobil.

Je dobré mít v šuplíku kuchyňské linky jedny nůžky, na stříhání čehokoliv.

Jak příjemné je, moct se osprchovat, když je člověk špinavej jak prase.

Dvojí život Heleny Grahamové

Od sester Brontëových jsem četla už několik románů, ale Helena Grahamová a její dvojí život mi pořád nějak unikaly.

A když jsem si ji půjčila z knihovny a o dva dny později stahovala z Databáze knih tu šílenou padesátibodovou výzvu, román se mi do jednoho z bodů hodil. Rozhodla jsem se je číslovat podle toho, jak budu číst a ne podle toho, jak je sestaven žebříček.

Špendlíkové závoje...nebo spíš špendlíkové závěje

Jak zahaleny v bílých krajkových závojích vypadají stromy špendlíků.

Nebo spíš, jako by nasněžílo zrovna na jejich hlavy

Období, které mám ráda, právě pro to kvetení a čerstvé vůně.

A špendlíky (nebo i trnky) voní opravdu překrásně.

Stalo se... v Tescu

Aktualizace pondělního článku:

Povím vám krátkou storku, co jsem dnes zažila v Tescu.

Nebudu hodnotit, co se stalo, ani vyjadřovat svůj názor, tentokrát to nechám na vás - co si o tom myslíte?

Nakonec svůj názor připíšu, ale nechci nikoho ovlivňovat...

Nepovedeně

Chtěla jsem dnes udělat pár snímků rozkvetlého stromu u nádraží.

Ale snímky se mi nějak přesvítily a výcvaky byly... prapodivné.

Takže jsem si s nimi trochu pohrála a výsledky... zde. Prosím, nic světoborného v tom nehledejte, kvalitu supersnímku už vůbec ne... spíš, co se dá s takovým nepodarkem provést.

Zajímavá úvaha Marka Ebena

Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul.

Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází.

Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí.

A co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká Jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí Někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty.

Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.

Marek Eben

Jarně

Že bude v únoru tepleji než v dubnu, s tím málokdo počítal a dubnové rozmary leckteré z nás zaskočily.

Musím přiznat, že tento týden byl jeden z nejhorších v tomto roce, kdy jsem se cítila mizerně na těle i na duchu. Takhle pod psa mi bylo snad ještě při chřipajzně s devětatřiceti stupněma. Ale jsou to vysvětlitelné jevy, jeden přírodní a druhý člověčí.

Diktátor

Dnes bych chtěla uvést jeden film, který mě fakt rozesmál.

Tentokrát začnu přímo oficiálním textem distributova, protože film tak skvěle vystihl, že líp bych ho nepopsala.

Sametka, ten kocúr

Už to není žádný kočičí mimino. Žádný hravý mucík, vyrostl, zesílil a stal se z něho uřvaný nadržený kocúr.

Ještě to neví, ale čekají ho neblahé časy.

I když, nechce se mi do toho...

Daně - hrrr na ně.... dokončení

A tak jsem dojela na Šilingrák. Benq měl dnes pohotovost!

Zaujal mě malý chlapeček, nebo spíš, jeho extravagantní ještěří čepice.

Ale cvakla jsem všechny tři.

Daně... hrrr na ně

Mobil mi kviká už v šest, protože beru antibiotika. Snažím se ještě usnout, ale sedmá je tu cobydup. Ranní rituály, bylinkový čaj a dva kousky něčeho podobného mazanci...

Čtvero snových období

Málokdy si pamatuji své sny a většinou jsou to spíš tísnivé pocity. Ale dnes jsem prosnila čtyři a i když si z nich moc nepamatuji, byly tak výstřední, že jsem je zkusila zaznamenat.

Operátorské perličky z linky O2

Starší, ale dobrý!

Kill me

O hlasech v hlavě vím jenom málo, nejčastěji je slyším, když jsem hodně, hodně unavená a mám hlasové halucinace. Útržky rozhovorů různých lidí, ani nevím, jestli je znám nebo ne, jestli to jsou útržky rozhovorů, kterých jsem se účastnila nebo které jsem jenom zaslechla. Nebo jestli je to přenos rozhovorů z alternativního světa, propojený jakýmsi kanálem, o kterém nevím.

Inspirace pro ženy

Šla jsem jednou ulicí, když mě oslovila obzvláště špinavá a zanedbaná bezdomovkyně, která mě požádala o pár dolarů na večeři.

BB neznamená Brigita Bardotová, ani Blbá Blondýna, ale Blbá Bilance

Tak jsem zjistila, že uteklo skoro tři měsíce, kdy jsem byla skoro permanentně na hromadě a udržovala se silou vůle. (Abych byla přesnější, spíš dva měsíce a dva týdny). Dá se říct, že od prosince do dnešního dne uplynula doba, kdy jsem neudělala téměř nic, nebyla téměř nikde, nic nefotila, doštrikovala jen dva nákrčníky (normálně bych jich mohla mít aspoň deset), vytvořila asi patnáct nebo dvacet šátků a šál (ze kterých některé jsou prodané a některé jsem ukazovala minule), nic nenamalovala, nečetla, doma nic neuklidila a z plánů nic nepodnikla.

Oslí kůže

Po Ladě se zlatou hvězdou bych ráda uvedla Katku bez zlaté hvězdy. Podobnost čistě náhodná, intriky v pozadí odlišné.

Pohádka francouzská, s hereckými hvězdami, jako je Catherine Deneuve a Jean Marais.

O princezně se zlatou hvězdou

V poslední době jsem ve své chorobné neschopnosti sledovala seriály, filmy i pohádky a mezi nimi několik na téma zlatých hvězd na čele nebo oslích kůží. Zaujaly mě různé podobnosti a odlišnosti a chtěla bych o zlatohvězdných a oslokožešinových pohádkách něco málo napsat. Původně jsem chtěla napsat o všech pohádkách na toto téma v jednom článku, ale zjistila jsem, že počet znaků je silně omezující. Některé z nich si totiž zaslouží trochu více pozornosti a 4000 znaků zkrátka nestačí.

Fuji, Čička a Sametka, aneb úplně zavádějící název

Dnes jsem se vydala do Brna, jen tak, podívat se do megapixelu na nějaké kompakty. Mám totiž přislíbený foťák k narozeninám, a i když jsem zvažovala i zrcadlovku, nakonec jsem se stáhla k jednoduchosti. Fakt, když jsem viděla ty objektivy a ty ceny, prostě mazec. A asi by mě nebavilo tahat sebou celý arzenál, když fotím víceméně náhodně.

Alceste

Říká se, že poezie je hudba pro duši. Také se říká, že hudba je dramatický jazyk vášní. Bez podpory hudby, jazyk básníka je méně expresivní, bez pomoci poezie je hudební výraz neefektivní.

Tato slova pronesl Johan Henrik Kellgren ve Stockholmu v roce 1785 a tím shrnul novou estetiku opery, kterou do svých děl vdechl právě Gluck. A právě Kellgren byl částečně zodpovědný za švédskou adaptaci Alceste, která byla poprvé odehrána v Drottningholmově divadle ve Švédsku.

Jsem v alternativním světě

Někdy si připadám jak v Jiříkově vidění a poslední dobou (asi deset let) mám pocit, že se svět proměnil.

Pumelenice

Pumelenice, fujavice, futéř, vánice, fukavice, sněhová smršť... jak vyšitá. Právě před chvílí. Když jsem otevřela dveře, že to nafotím venku, fouklo mi hned do síně sněhovou dávku, sněhové vločky skončily ve vlasech i za krkem. Vycvakla jsem tak tři snímky a zbytek pořídila doma, zbaběle zpoza okna.

Láska na kari

Indická rodina se stěhuje z rodného hnízda do Evropy. Chce začít jinde a jinak, protože doma v Indii jim doslova hoří za patama.

Toto však není lecjaká indická rodina, tohle je rodina kuchařská a restauratérská.

Kytici vřesu ti nesu

Kytice to sice není, ale rostlý a kvetoucí vřes letos v lednu. Zachycený a zakletý do půvabného obrázku. A kouzlo dodala naše grafická čarodějka Beatricia!

Brno a přeludy

Po ránu jsem měla pocit, že slyším venku něco jako škrabkání lopatami. Ignorovala jsem to. Za pár minut jsem to slyšela znovu... tak jsem se vymotala z peřin a šla nakouknout skrz žaluzky. Bylo něco před šestou. A venku - sněžilo.

Destrukční deník

Destrukční deník jsem nejdřív objevila na blogu Lauralex. 

Co se pod tím názvem skrývá?

Něco mezi deníkem, sešitem a knihou. Autorka knihy razí jedno heslo - tvořit znamená ničit, a i když s tímto mottem nesouhlasím, zde dělám vyjímku.

Protože destrukce v tomto případě znamená opravdu kreativitu.

Revoluce

Nějakým odbočným způsobem jsem se nedávno dostala k (staro)novému seriálu jménem Revoluce a protože jsem pořád ještě v polomarodné fázi, zkusila jsem.

Jeden výborný

Somálský imigrant přiletí do Bruselu.

Zastaví prvního člověka, kterého potká a řekne mu:
" Díky, pane Evropane, že mě necháváte v téhle zemi a zajišťujete mi ubytování, stravování, lékařskou péči a vzdělání zdarma!"
Muž ale odpoví: "Ne, mýlíte se, já jsem Mexičan."

Somálec jde dál a potká dalšího kolemjdoucího: "Děkuji za vaši krásnou Evropu!"
Ale kolemjdoucí odpoví: "Já ne Evropan. Já Vietnamec."
Somálec jde dál, potká dalšího kolemjdoucího, potřese mu rukou a řekne: "Díky za báječnou Evropu!" Kolemjdoucí řekne: "Nejsem Evropan, jsem z Blízkého východu!"
Somálec nakonec potká krásnou ženu a podezřívavě se zeptá: "Jste Evropanka?"
Žena odpoví: "Ne, já jsem z Kazachstanu."
Somálec je zmatený a ptá se: "Kde jsou všichni Evropani?"
Kazaška se podívá na hodinky, pokrčí rameny a odpoví: "Asi v práci!"

Novodobá přísloví

-Kdo jinému jámu kopá, je u něho na brigádě.

Maleficent - Zloba, královna černé magie

Ještě by se dalo říct, Zloriana. Vážně někdy přemýšlím, kde berou naši překladatelé takovéto názvy, naprosto se lišící od originálu. Někdy jsou pravda vtipné (třeba Avanti - Nebožtíci přejí lásce), jindy zase zavádějící (Hysteria - Vrtěti ženou).

Lazarovy žalozpěvy aneb vole, táhni k doktorovi

Nerada si připadám jako věčná fňukna a skuhralka, ale už se to fakt s tím kašlem táhne dost dlouho (skoro měsíc), i když můj rekord byl tři měsíce a stopnut byl nějakým ultraantibiotikem, který prý bylo snad na všechno.

Něco pro metalisty (emailovky)

Jak rozeznat jednotlivé metalové žánry od sebe:

Modelová situace:

Nebožtíci přejí lásce

2.1.2015  filmy

Pod tímto názvem si můžete představit duchařskou komedii, ale i romantický film, což je výstižnější.

Pravdy, které neplatí

Svět se mění nenápadně a jak už mnozí z nás zjistili, některé staré pravdy neplatí.

Solidní výpis pravd, které neplatí, jsem dostala jednoho krásného dne emailem a ráda se podělím.