Zaujal mě malý chlapeček, nebo spíš, jeho extravagantní ještěří čepice.
Taky
mě zaujal nápis na vitrině jednoho obchůdku. Kuchyňský tuk 59,90. Co je
na tom divnýho? Já tam prvně viděla Kuchyňský tuk 59% tuk. Přemýšlela
jsem, z čeho se skládá ten zbytek. No a teď vidím, že tam procenta vůbec
nejsou. Já bych fakt nemohla svědčit u žádnýho případu, ani za zlatý
prase.
Poslední pohled přes křižovatku, netypický bílý dům, a pak směrem ke Starobrněnské.
Moc
se mi líbí stará klasická zástavba. Také barevné snoubení fasády s
obrysy a ozdobami. Jen nevím, ta střešní dvířka.. nejsou plastová? Musím
se příště pořádně podívat. Ale asi nebudou, to by památkáři nepřežili.
Krásně zdobný a tepaný balkonek.
Malý náhled do průchodu, který jsem nazvala Organizovaný chaos.
Knižní
klub. Moc pěkné prostory! Dřív byl Knižní klub pouze na dobírku, pak
udělali několik poboček v klasických obchodech. A je to lepší, knížku si
prohlídnout, je to větší jistota na nákup. A taky levnější než dobírka.
Využila
jsem zvýhodněné nabídky dvou knih, celkem za 318 korun. Od Murakamiho
jsem četla zatím jen jeden román, ale líbil se mi. Snad mě tyto knihy
nezklamou. Poutavé i obaly!
Cestou mě upoutala krčma u Třech čertů. Stylová, aspoň zvenčí... možná by stála za průzkum i zevnitř.
Komu se nelení, tomu se zelení. Šatičky mě sice moc nenadchly, ale ty zelené modelčí hlávky upoutaly už na první pohled.
Rozkopaný (pořád ještě rozkopaný) Zelňák, tedy Zelný trh. Oni už to spravujou snad dva roky, nebo co!
Omyl.
Spravují to rok. Oficiální dokončení letos v květnu. Přemýšlím, co je
na tom za práci, aby trvala víc než rok. Na druhou stranu, lidi získali
práci, mají kde si vydělat. Takže, proč ne, doba je mizerná a každý džob
je dobrý. I když těžká fyzická práce není zrovna dobrý džob. Ale pořád
lepší než nic, žejo...
Jak
příď lodi se klene krásná budova na Masarykové. Dole starý, ještě
fungující Krystal, obchod se sklem a porcelánem a dnes i vodními
dýmkami.
Před vlakovým nádražím se kope. Doufám, že to není začátek konce a že jde opravdu jen o opravu.
České dráhy se občas snaží chovat i ekonomicky. Jedna z nabídek, které jsem viděla na nástěnce ve vestibulu.
Pohled v budově vlakového nádraží, hlavní vestibul. Krásná vnitřní výzdoba, zčásti i skleněný strop (ten tu zatím nemám)
Jestli
se nepletu, na té bílé ploše bývaly vymalovány jakési obrazy. Jen už
nevím, byly to klasické starodávné motivy, jako třeba dožínky, nebo
novodobější socialistické motivy, jako objímající se dělníci a dělnice?
Už si fakt nedovedu vybavit.
Taky
mě dnes upoutala ta zvláštní průchodná skleněná lavka. Jen nevím,
jestli tam je nová, nebo už tam straší roky a teprve dnes jsem si jí
laskavě povšimla. Hlavně doufám, že to není součást možných nežádoucích
změna (jako přesun nádraží kamsi do prdelákova a z téhle budovy udělat
hotel nebo další nákupní centrum. Nákupních center v Brně je opravdu
málo. Myšleno ironicky, samozřejmě - kdybych měla vyjmenovat, tak pět
velkých - Kaufland, Olympia, Tesco Shoping, Futurum a Glóbus) a několik
menších, Lídl, Albert, všehochuť na Vaňkovce a taky nový ementálový dům
před nádražím.)
Vlak
mi jede z jedničky, tedy z prvního nástupiště, takže mám ušetřeny
schody a jdu rovnou průchodem. A hele, komu se nelení, tomu se zelení -
podruhé? Co všichni mají s těmi zelenými hlavami?
A pro změnu trochu jiný obraz. Já teda nevím, ale občas bych ty sprejery nakopla do pozadí.
Za pár minut mi pojede vlak. Už se docela těším, mám docela dost nachozeno.
A pro dnešek se s váma loučím... než se dostanu příště do Brna, to zas bude čtvrt roku.
Pěkný den!
Žádné komentáře:
Okomentovat