úterý 24. března 2015

Daně - hrrr na ně.... dokončení

A tak jsem dojela na Šilingrák. Benq měl dnes pohotovost!

Zaujal mě malý chlapeček, nebo spíš, jeho extravagantní ještěří čepice.
Ale cvakla jsem všechny tři.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Taky mě zaujal nápis na vitrině jednoho obchůdku. Kuchyňský tuk 59,90. Co je na tom divnýho? Já tam prvně viděla Kuchyňský tuk 59% tuk. Přemýšlela jsem, z čeho se skládá ten zbytek. No a teď vidím, že tam procenta vůbec nejsou. Já bych fakt nemohla svědčit u žádnýho případu, ani za zlatý prase.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Poslední pohled přes křižovatku, netypický bílý dům, a pak směrem ke Starobrněnské.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Moc se mi líbí stará klasická zástavba. Také barevné snoubení fasády s obrysy a ozdobami. Jen nevím, ta střešní dvířka.. nejsou plastová? Musím se příště pořádně podívat. Ale asi nebudou, to by památkáři nepřežili.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Krásně zdobný a tepaný balkonek.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Malý náhled do průchodu, který jsem nazvala Organizovaný chaos.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Knižní klub. Moc pěkné prostory! Dřív byl Knižní klub pouze na dobírku, pak udělali několik poboček v klasických obchodech. A je to lepší, knížku si prohlídnout, je to větší jistota na nákup. A taky levnější než dobírka.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Využila jsem zvýhodněné nabídky dvou knih, celkem za 318 korun. Od Murakamiho jsem četla zatím jen jeden román, ale líbil se mi. Snad mě tyto knihy nezklamou. Poutavé i obaly!


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Cestou mě upoutala krčma u Třech čertů. Stylová, aspoň zvenčí... možná by stála za průzkum i zevnitř.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Komu se nelení, tomu se zelení. Šatičky mě sice moc nenadchly, ale ty zelené modelčí hlávky upoutaly už na první pohled.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Rozkopaný (pořád ještě rozkopaný) Zelňák, tedy Zelný trh. Oni už to spravujou snad dva roky, nebo co!


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Omyl. Spravují to rok. Oficiální dokončení letos v květnu. Přemýšlím, co je na tom za práci, aby trvala víc než rok. Na druhou stranu, lidi získali práci, mají kde si vydělat. Takže, proč ne, doba je mizerná a každý džob je dobrý. I když těžká fyzická práce není zrovna dobrý džob. Ale pořád lepší než nic, žejo...


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jak příď lodi se klene krásná budova na Masarykové. Dole starý, ještě fungující Krystal, obchod se sklem a porcelánem a dnes i vodními dýmkami.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Před vlakovým nádražím se kope. Doufám, že to není začátek konce a že jde opravdu jen o opravu.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
České dráhy se občas snaží chovat i ekonomicky. Jedna z nabídek, které jsem viděla na nástěnce ve vestibulu.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Pohled v budově vlakového nádraží, hlavní vestibul. Krásná vnitřní výzdoba, zčásti i skleněný strop (ten tu zatím nemám)


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jestli se nepletu, na té bílé ploše bývaly vymalovány jakési obrazy. Jen už nevím, byly to klasické starodávné motivy, jako třeba dožínky, nebo novodobější socialistické motivy, jako objímající se dělníci a dělnice? Už si fakt nedovedu vybavit.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Taky mě dnes upoutala ta zvláštní průchodná skleněná lavka. Jen nevím, jestli tam je nová, nebo už tam straší roky a teprve dnes jsem si jí laskavě povšimla. Hlavně doufám, že to není součást možných nežádoucích změna (jako přesun nádraží kamsi do prdelákova a z téhle budovy udělat hotel nebo další nákupní centrum. Nákupních center v Brně je opravdu málo. Myšleno ironicky, samozřejmě - kdybych měla vyjmenovat, tak pět velkých - Kaufland, Olympia, Tesco Shoping, Futurum a Glóbus) a několik menších, Lídl, Albert, všehochuť na Vaňkovce a taky nový ementálový dům před nádražím.)


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vlak mi jede z jedničky, tedy z prvního nástupiště, takže mám ušetřeny schody a jdu rovnou průchodem. A hele, komu se nelení, tomu se zelení - podruhé? Co všichni mají s těmi zelenými hlavami?


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
A pro změnu trochu jiný obraz. Já teda nevím, ale občas bych ty sprejery nakopla do pozadí.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Za pár minut mi pojede vlak. Už se docela těším, mám docela dost nachozeno.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
A pro dnešek se s váma loučím... než se dostanu příště do Brna, to zas bude čtvrt roku.




















Pěkný den!

Žádné komentáře:

Okomentovat