Dnes měl být úplněk nějak do růžova. Ne že bych tomu věřila, ale vzala jsem v noci nikona a šla udělat výcvak.
Měsíc se tvářil normálně, bledě, jako vždy.
Pokus o zachycení některých prvků všedních dnů. Vlastně nic nového pod sluncem. Protože všechno už tady jednou bylo...
Dnes měl být úplněk nějak do růžova. Ne že bych tomu věřila, ale vzala jsem v noci nikona a šla udělat výcvak.
Měsíc se tvářil normálně, bledě, jako vždy.
Po víc než deseti letech jsem si vzpomněla, že existuje mléko, krupička, máslo, cukr moučka a kakao.
Stačí půl litru mléka a tři lžíce krupičky. Možná i dvě, kdo má rád řidčí.
Je uvařeno rychle - jen to vymíchat.
Abych nedávala pořád jen knihy nebo filmy nebo knihy nebo filmy, míchnu sem i něco ze života.
Tento název je festivalový, v originále zní Ai no mukidaši a v ještě větším originále 愛のむきだし
Yu Honda - syn milujících rodičů, všichni křesťané. Jeho maminka však zemře, když byl dítě a on jí před smrtí slíbí, že si najde svou Marii a přivede ji ukázat.
K nedávno uvedenému filmu bych chtěla přidat nový tip, tentokrát z jiného soudku.
Na rozdíl od poměrně závažného tématu, tento se vyznačuje lehkostí. Vlastně mě zaujal už o prvních okamžiků. Představte si dvojici, on a ona - a pes. Její pes. Pes běhá po domě, chce ven. Ona spí. On spí. Pes má přece dvířka! A tak se pes opře do dvířek, první půlka těla venku, zbytek uvnitř, a protože je to pes, tak to pustí.
A pak se ten pes usměje. Fakt!
Byla jsem tudlevá vyzvedávat dva balíčky ze Zásilkovny a cestou k Sedláčkům (potraviny) jsem minula místní galanterku a upoutaly mě obrázky. Kupa obrázků, všelijak nainstalovaných.
Malý výstavka obrázků, s názvem - Svět za sklem.
Film, který mě opravdu silně upoutal všemi možnými způsoby. Začala jsem sledovat s tím, že jej do patnácti minut buď vypnu, nebo nechám dojet.
Nechala jsem dojet a nechala jsem se dojmout, i když tohle slovo není až tak výstižné. Spíš mě fascinoval hlavní hrdina. Vlastně syn hlavního hrdiny.
Dnes bych chtěla popřát pěkné Velikonoce, doufejme, že budou poslední tohoto druhu.
Na druhou stranu, tahle doba přináší i malá pozitiva - lidi jsou k sobě kapku hodnější.
Na druhou stranu, z jiných se stávají hotové satorije a taky udavači.
Na druhou stranu, vítězí pud sebezáchovy a zdravý rozum.
A vůbec. Hezké Velikonoce, sice jsou chladnější, ale zase je lepší zima v dubnu než zima v květnu.