Dubnový pelmel 2021

Abych nedávala pořád jen knihy nebo filmy nebo knihy nebo filmy, míchnu sem i něco ze života.

Mám se. Zatím pořád standartně. Nezhoršuje se to, čemuž jsem ráda. Navíc se zlepšuje počasí, což souvisí i s vnitřním psychickým rozpoložením. Vlastně jsem zjistila, že letošní zima byla mimořádně depresivní pro spoustu lidí. Snad kvůli absolutně odpornému počasí, navíc mixnutému tím, co se letos děje. 

V posledních dnech si toho užíváme ještě víc, abychom se nenudili, ale nechci sem zavlékat politiku. Jen nevycházím z údivu, jak nedůsledně jsou některé důležité objekty zabezpečeny. Ale vlastně čemu se divit?

A tak se snažím v posledních dvou letech, dvou měsících, dvou týdnech a taky dvou dnech, krátit chvíle, jak se dá. 

Trochu ryju zahrádku, což je dost zákeřné, protože ta hlína zatvrdla a odrejpávat zaplevelené kusy, dá zabrat. Ale chtěla jsem přerýt na podzim, leč tentokrát mě zaskočil déletrvající déšť. Nacucanou zeminu fakt nemůžete odrýt. Kvetou narcisky, díky chladnějšímui počasí kvetou déle než kdy jindy. Chladnější počasí je fajn, jen to nesmí být zimní počasí. Viz, v půli dubna, zasypané Beskydy sněhem.  - Zde nafocen narcis na půdě, kterou čeká zrytí.

 A zde nafocen narcis na půdě už zryté.

 

Znovu jsem se utvrdila v tom, jak je všechno relativní a pomíjivé. A jak je dobré, když má člověk pár lidí kolem sebe. Rodinu a pár přátel. 

Mám radost, když vidím venku děcka běhat nebo jezdit na kole a bez náhubků.

Moc se mi líbila letošní velikonoční výstavka, kterou vytvořily ženské z místního klubu. Klubu důchodců, abych upřesnila. 

 

 

 

Letos jsem i velikonoce přizdobila. Při hledání umělých kytek na hrob jsem objevila i kytičku, kterou jsem měla zaonděnou někde v krabici. Ale tu ukážu příště - zde jsem spíš přehodila kytku z lednice na stůl a vytáhla ubrus s jarnějším motivem. On je teda skoro uměláč, tedy ze syntetické látky, ale vzor a barva pěkně rozjasnily místnost. Ve váze umělé kytky, nakoupené od jedněch stánkařů, co je vozí z Polska. Dost mi pro letošek chybí, mají dobré ceny a pěkný výběr.

Jako bonus se mi tam nakvindovala kočka. Tato kočka je první, která nemá jméno, prostě kočka. Ale slyší i na tohle zavolání. 

V dědině se opět kope, dělá se další úsek silnice, jak to bude vypadat ve finále, jsem zvědava, protože lidem odkrojili značnou část předzahrádek. Vlastně celé předzahrádky, zbyly jen osekané chodníky, aby člověk neotevřel dveře a při prvním kroku nezahučel do výhrabu. Před okny mi nádherně kvete, a sladce voní, špendlíkovník. Už pěkně vyrostl a má před sebou dva, maximálně tři roky života, protože plánovaný chodník bude i před mým domem a s ním ukrojený kus zahrádky a v té ukrojené části stojí zrovna zmíněné stromky, špendlík a jabloň.

 

No a taky kvetou bílé fialky (zvláštní, měla jsem tu i fialové a ty nějak zmizly, během těch let), tulipány už nasazují na poupata a začíná rozkvétat mahonka. Která půjde s tím novým chodníkem taky do pryč, taže přemejšlím, že začnu přesazovat aspoň odnože. 

Taky trochu peču. Letos jsem zkusila rohlíčky z kynutého těsta, teda plněné rohlíčky, abych upřesnila - nebyly špatné, ale trochu houževnaté. Když jsem pekla podruhé koláče, ty se povedly víc. A taky dvakráte dortík, abych využila vůbec tu dortovou formu, co mám a taky abych využila knížku Moučníky. Ale to už jsem tu psala a vlastně to nebylo v dubnu, ale dřív. Snad nevadí.

V dubnu jsem se též urvala a objednala si dvě knížky z Knižního klubu, teda jedna z KK, druhá Luxor a k tomu aquarelové pastelky, které byly v akci. V akci byla i zásilkovna, která byla tentokrát bez poštovného. Perfektní, takže jsem platila skutečně jen to , co jsem si objednala. 

Ostrov Duma Key jsem měla ve čtečce, bezvadný román. Nimbus jsem nečetla, ale četla jsem předchozí Smrtku a přestože to je román spíš pro mladé, měl v sobě i pár filozofických otázek a navíc slušnou akci, docela milé překvapení. Takže na Nimbus jsem zvědava.

Taky jsem zvědava, jak se mi bude malovat těmi pastelkami. Mám i omalovánky pro dospělé, ale chtěla bych zase zpucovat nějaký obrázek, třeba inspirovaný předlohou. Fotkových tipů mám mraky.



Všem přeji pěkné dny, pokud přijdou smolné, tak aby rychle odešly. Bavte se, život je krátký. A dýchejte! Tuť pozdrav z brněnské radniční věže, vystaven loni v dubnu.