Týdeníček 8, poslední říjnový

31.10.2011

Tentokrát v nové podobě.

Čím to, že se probouzím totálně nevyspaná?

Venku šedivo a zima a mně se víčka lepí k sobě a ne a ne se rozkoukat.

Ponurý den a neveselá nálada.

Ale trochu ji zlepšil jeden klient, když po masáži udiveně konstatoval, že se cítí nějaký lehký. (A nemyslel tím lehčí o nějaké peníze...)

Trocha fotečkování

30.10.2011

Zatímco jsem od pátku přemýšlela o nesmrtelnosti chrousta, udělalo se trochu hezky a tak jsem se dokopala k vypadnutí ven.

TO

27.10.2011 (knihovnička) Stephen King

TO přilétlo z neznámých končin vesmíru a usadilo se pod městečkem Derry, ve státě Maine. Nikdo o jeho existenci neví, a nikdo v jeho existenci nevěří. Snad jenom děti, které se setkaly s neznámou příšerou a setkání nepřežily, v jeho existenci, třebas na kratičko, uvěřily.

První a druhý svět

21.10.2011 (téma týdne)

Pro každého slovo druhý svět znamená něco jiného.

Někdo má svůj fantazijní svět, do kterého se utíká.

Někdo opravdu dokáže zavřít oči a nechat kolem sebe vykvést magické květy a fazolové stonky rostoucí do nebe. Pobíhat kolem sebe jednorožce, létat na kouzelném koberci a nořit se do fontány mládí. Někdo se v takovém světě dokáže pohybovat jako doma.

Láska, čest a prachy

20.10.2011 (knihovnička)

Nedávno jsem dostala nabídku recenzovat knihy - a vyžádala si jednu z těch, které k recenzi nabízeli. Román pod jménem Láska čest a prachy.

Evropská unie se sere absolutně do všeho

17.10.2011

(dodatek v roce 2020, evropská unie posrala, co mohla, stojí za zatahováním migrantů do Evropy, včetně té největší svoloče a nakažených migrantů, v době kovidu byli zalezlí, až po dvou měsících zjistili, že se něco děje, jako organizace naprosto zločinná, jako systém selhává na všechny body. Jediné, co jim funguje, jsou jejich vlasntí koryta, ty nehorázný peníze za úplně kulový, co dělají, jim jdou na účty každý měsíc.)

Týdeníček 6

17.10.2011

Pondělí - asi jsem přišla o další kočku. Včera se mnou mluvila přestchyně a říkala, že u jejich domu ležel jakýsi kocour, zřejmě sražený autem. Po návratu z kostela (nedělní mše) však kocour byl pryč, zřejmě ho někdo odklidil. Zprvu jsem myslela, že mám doma kočky všechny (kdo se v těch mourkách má vyznat), ale večer jsem přišla na to, že Méďák chybí. Takže počkám pár dní a uvidím... i když něco mi říká, že to byl on.

Čísla

14.10.2011

Nula je nikdo.

Jeden je sám.

Dva jsou pár.

Tři jsou rodina.

Čtyři jsou společnost.

Pěti začíná skupinkování.

Šest je obrácená devítka.

Sedm je šťastné číslo.

Osm je oktarína.

Devět je obrácená šestka.

A deset je jednička a nula.

11.října před dvěma roky

11.10.2011

Na blogu se to hemží výročími a můj nenápadný blogový svět se přidal.

11. října 2009 jsem napsala první článek.

Kupodivu to nebyl žádný uvítací článek, ale uvedení knihy. Konkrétně, Scarlett od Alexandry Ripleyové.

11.října 2009 jsem ještě nevěděla, jakým způsobem a jakým směrem povedu můj blog.

Po pravdě, nevím to ještě ani 11.října 2011.

Týdeníček 5

10.10.2011

Nojo.

Pondělí - vytáhla jsem založenou bonboniéru. Nugát Orion. Bože, fůůůůj! To je hnus! Ta pachuť!

Kam zmizla chuť starého dobrého nugátu? Tohle mi připadalo jak kakaový tuk.

Hnusné, hnusné, hnusné!

Nabídnu to kočkám nebo odpadkovému koši.

Soumrak a dýňové nadělení

8.10.2011

Posledně jsem prošvihla perfektní zrcadlení, protože jsem měla vybité baterie do digitálu. Oboje, i ty náhradní...

Takže jsem zkusila podruhé... a objevila pěkné pole s dýněmi. Žlutily se a kulatily jedna vedle druhé a čekaly na obětování k halowenskému dni. Mimochodem, viděla jsem i upoutávku na Hallowen masáž, to mě vážně zaujalo, ale není to masáž dýněmi, leč nějakým paprikovým extraktem s růží, to je opravdu zajímavá kombinace, a k tomu dýňový nápoj. Dýňový nápoj jsem taky nikdy neochutnala, ale vím že to byl oblíbený nápoj v jistých Bradavicích. Možná chutná podobně jako ananasový nápoj?

Práce a zase práce, Náplň života nebo odporná činnost

6.10.2011

Občas slyším stesky nad tím, že se někdo nedostane na vysněnou školu.

Taky slyším stýskání nad tím, že se někomu nepodaří získat práci, kterou chce dělat.

A úplně zběsile a do žluta závidím těm, kteří dělají to, co chtějí a jsou za to dobře placeni. (Ovšem tato závist je bez škodolibosti, a bez snahy přát jim to nejhorší. Prostě je to čitelná nefalšovaná závist té, které se to nepovedlo.)

Týdeníček 4

3.10.2011

A čas běží jak namydlený blesk. (Což mě přivádí k otázce - jak vlastně běží namydlený blesk?)

Pondělí - znova jízda za úřady, tentokrát na notářství. Ohledně dědictví. A protože moje máma nic neměla a co měla, rozdala, bylo dědictví vyřízeno velmi rychle. Formalita. A pro mě znovu vlna lítosti a smutku. Že jsem ji ten den nepohladila po tváři. Že jsem jí nedala pusu. Že jsem prošvihla poslední příležitost. A nenávratně.

Léto babí se s námi loučí

2.10.2011

Včera jsem vytáhla kolo, oprášila, napumpovala a jela k bráchům - za jedním s fotkou a pro poukazy, které mi slíbil natisknout a za druhým jen tak. Bydlí totiž blízko sebe. Zoncna dnes rumplovala jak divá a tak bylo všechno v pohodě. Přihodila jsem do tašky foťák a pro jistotu přibalila dvě náhradní baterky, které jsem v týdnu dobíjela.

A dobře jsem udělala, tedy aspoň s foťákem.

A normální fotky - moje

1.10.2011

V předchozích článcích jsem dávala odkaz na pixdaus a fotky na jeho úložišti.
Dnes moje.