pondělí 3. října 2011

Týdeníček 4

3.10.2011

A čas běží jak namydlený blesk. (Což mě přivádí k otázce - jak vlastně běží namydlený blesk?)


Pondělí - znova jízda za úřady, tentokrát na notářství. Ohledně dědictví. A protože moje máma nic neměla a co měla, rozdala, bylo dědictví vyřízeno velmi rychle. Formalita. A pro mě znovu vlna lítosti a smutku. Že jsem ji ten den nepohladila po tváři. Že jsem jí nedala pusu. Že jsem prošvihla poslední příležitost. A nenávratně.

Úterý - znovu jsem předělávala dva poukazy. Brácha slíbil, že mi jich pár natiskne a snad od něj budu mít jednu starší vyřazenou tiskárnu. (Funkční, jen barvy budu muset dokoupit. Proč jsou tak šíleně drahé?)

Středa - máme svátek. Tedy, státní. Zaplaťpánbůh za Václava, tedy toho oficiálního. Dva další Václavové, kteří působí dnes, nadělali víc škody než užitku - jeden propustil všechny kriminálníky a druhý dal zelenou všem podvodníkům a podvodům s odůvodněním, že peníze nesmrdí. Důsledky obou činů pociťujeme na vlastní kůži a potáhnou se i po další generace.
Naštěstí je pěkně. Venku. Sluníčko. Ale ven mě to netáhne, jsem příšerně unavená.
Že by podzimní únava? Zimní spánek už je známý, jarní únava taky. Ale letos mě to chytlo i v létě a zaznamenala jsem, že tuto podivnou letní únavu pociťuje více lidí, nejen já. Že by nový fenomén?
A co s podzimem? Kolik lidí je energických, nabitých, optimisticky vyladěných, a kolik lidí je v takovém stavu jak já? Myslím si půjdu zdřímnout.

Čtvrtek - odpadli mi dva lidi. Takže spoustu času, vyřídila jsem si poštu a zkusila nafotit pár snímků.
Usnula jsem v práci. Naštěstí ne při práci...
Švagrová mě překvapila jobovkou. Má padáka z práce a to definitivně. Neb končí celý podnik.

Pátek. Dnes odpadl jeden klient, přišel však jiný. Tedy, jiná, klientka. Přesto, je to slabé, slabé... Afirmace nepomáhají, zdá se.
Nebo bych se do nich měla pořádně obout a skandovat je před spaním i po probuzení, při jídle i po jídle a snad i při cestě do práce a z práce. Měla bych si je šveholit při nákupu, placení, vybírání zboří, zametání podlahy i vaření kávy. Měla bych je číst znovu a znovu, až se mi z nich zavaří mozek.
Místo afirmací si vařím brambory, pokrm chudých. (Tak se tomu kdysi říkalo, já si nestěžuju, jo?)
Nechce se mi vymýšlet nic složitého a tak si pražím kousek lančmítu. No, jednoduché, aspoň nezašpiním moc nádobí.
A ještě jsem dělala malou probírku máminými věcmi a našla jednu slušnou fotku, která není zas tak moc stará... a musela jsem přestat.
Nořím se znovu do těch fantastických fotek na internetu, prohlédnout celou galerku a vymýtit z hlavy špatné myšlenky. Pozitiva, pozitiva!
Kde, hergot, jste?

Sobota - odpoledne kolová návštěva mé zbývající rodiny. Krásný den, opravdu krásný, skučela bych, aby tohle vydrželo nejméně do prosince, ale bohužel, nejde to. Cestou jsem nasekala několik fotek chtěných a více fotek nechtěných, utekl mi záběr na kluka, který běžel Kudrnovu trasu s Brněnským kolem. Tohle kolo nebylo Brněnské, bylo pouze dřevěné. Ale kluk běžel po svých a kolo hnal ručně před sebou. Jenže bych ho musela předjet, abych stihla záběr, a to už se mi fakt nechtělo.
A protože jsem při návštěvě zčásti vyplenila bráchovu zahradu a odnesla si plnou igelitku rajčat, moje nenažranost se mi vymstila - nebo spíš moje špatné organizování rozložení podzimní nadílky. Zkrátka, spodní rajčata mi popukala a šťáva vytekla i přes igelit. (Nevím jak je to možné, když nebyl děravý, ale možné to zřejmě je.)
Takže část rajčat večer rozvařena a nedělní oběd nebude kuře, ale špagety.

Neděle - jsem zas nějaká utahaná. Dlouho jsem včera přetahovala fotky do počítače a hlavně jsem je dlouho vkládala do článku. Navíc mě vážně štve, že fotky nejde oddělit od sebe, a jediná možnost je cvakat mezi ně nějaký zatracený tečky, čárky nebo hvězdičky.
Probírám se portály na slevu a jde mi z toho hlava kolem. Základní nabídku bych pochopila - kupon se slevou. Ale když to rozkliknu, je tam nabídka dalších služeb. Znamená to, že ten kupon můžu použít na všechny služby? Nebo jen na tu určitou, inzerovanou?
Achjo. Jdu si vařit kafe. Druhé. U toho prvního jsem zas zalila prázdný hrnek...
Ještěže je neděle.


FOTO TÝDNE



Žádné komentáře:

Okomentovat