Nula je nikdo.
Jeden je sám.
Dva jsou pár.
Tři jsou rodina.
Čtyři jsou společnost.
Pěti začíná skupinkování.
Šest je obrácená devítka.
Sedm je šťastné číslo.
Osm je oktarína.
Devět je obrácená šestka.
Čísla,
numírka, cifry, počty, součty, odečty, násobky a podílky, čísla, která
někteří nesnáší a jiní milují - a která jdou a proplétají se našimi
životy a světy.
Jsou čísla omezováním?
Nebo ohraničují chaos?
Jsou
čísla jako stráže, zástupci pořádku, hlídací psi, kteří sledují
rozplizlost času a prostoru a chaotičnost vesmírných myšlenek, které
rozpínají svá křídla a boří hranice - jsou čísla jako stráže, které
staví zdi a ploty a omezují zdánlivé nekonečno?
Omezují čísla fantazii?
Nebo slouží jako hranice rozumu?
Svůj život dělíme na kusy a úseky. Narozeniny, plnoletost, svatby, výročí, úmrtí.
Náš čas odměřují vteřiny, minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce a roky.
Při
vší fantazii a touze po nekonečných hranicích bereme na vědomí, kolik
je nám let. Bereme na vědomí, v jaké ceně směňujeme věci, které
potřebujeme nebo chceme. Smiřujeme se s tím, že výhody, které využíváme,
musíme nějak zaplatit - a rozsah těchto výhod je měřen podle číselníků.
Víme, na co se můžeme těšit a na co ne.
Počítáme
dny a minuty vyměřené k cíli, někteří nedočkavě, jiní znechuceně. Každá
akce, film, kino, divadlo, vše je označené a zaškatulkované do
příslušného dne, hodiny a minuty. Dokonce i každá divadelní hra, každý
film nebo koncert, je řádně označen, očíslován a časově zařazen.Každý
příjezd a odjez autobusů, tramvaje a vlaků je limitován časem. V našem
světě jsou to numírka, žádné obrazce, hieroglyfy ani piktogramy. Pěkná,
poctivá čísla.
Jsou
čísla skutečně čísla? Neslouží spíše jako symboly? Symboly, které
určují hodnotu a údaje? Vždyť čísla používáme téměř všude, u všeho, co
se dá změřit. Datum narození, počet dnů v roce, datum schůzek, datum
nástupu do práce, výplaty i výpovědi, datum úmrtí, datum povinných
plateb. Časové lhůty. Procenta. Úroky. Penále. Ulice, domy, nástupiště,
číslo spojů, telefony, rodná čísla. Všechno je pevně dané.
A
pro mnohé suché, nudné, úmorné, nepoetické, bránící rozletu, omezující
fantazii, jednotvárné a škatulkující. A přesto... dokázali by žít ve
světě bez čísel? Nesledovat čas? Nestarat se o peníze? Nemuset chodit v
pravidelnou dobu do práce? Chodit na představení v naději, že se možná
trefí do začátku? Bylo by to nádherně povlávavé a ležérní? Byla by to
idylka a jedinečná nepřestávající relaxace?
A jak dlouho bychom to vydrželi?
Dokázali bychom opravdu žít ve světě bez čísel? Opravdu bychom je dokázali nepoužívat?
Ano.
Možná, v idylické společnosti, kde není zima a nemusí se topit. Kde
jídlo roste na stromech a je zdarma. Kde svítí slunce 18 hodin denně a
zbytek je tma.... ale pozor, zase určuji čas.
Tak jo. Ve
světě, kde svítí slunce nepřetržitě a vy je můžete kdykoliv vypnout. Ve
světě, ve kterém si nepřekážíme, nejsme ctižádostiví, marniví nebo
pedantičtí. Ve světě bez puntičkářů a s velkorysým osazenstvem. Ve
světě, kde kytara nemá šest strun, a šachy osm krát osm políček. Ve
světě, kde má kočka tolik noh, kolik jí nakreslíme, ženská tolik ňader,
kolik si chlap může přát, a chlapi... No, dosti fantazie.
Napadají
mě však další variace. Trojúhelník má tři strany. Čtyřúhelník čtyři.
Máme párové orgány. Deset prstů na nohou a deset na rukou. Desítkovou
soustavu. Čísly jsou označeny karty i kostky. Číslem vyjadřujeme
rychlost. Beruška má sedm teček. Jednou se zamilujeme poprvé. Počet
stupňů nám vyměřuje teplotu. Deset kruhů pekla. Jedno naše slunce...
Bezčíslný svět je zajímavá vize. A představa, že nemám zabudovaný měřák odběru energie, je více než lákavá...
Čísla jsou pevně stanovena.
Ale přesto jsou abstrakce...
Mimochodem,
víte, jaká různá máme čísla? Víte, že máme přirozená čísla, celá čísla,
racionální čísla, reálná a komplexní čísla, ale i abundantní,
automorfní, cyklické a Fibonacciho číslo. Vedle racionálního čísla máme
číslo iracionální, kardinální, magické, ordinální, palindromické,
polygonální a pospolité číslo.
Dá se o číslech napsat báseň? Znám jenom Jedna dvě, Honza jde...
Dá se na čísla namalovat obraz? Možná...
Bláznivá úvaha o číslech a nečíslech - moje.
Ilustrační obrazy k textu - propůjčené z netu...
Zmínka o druzích čísel převzata z Wikipedie.
Děkuji za trpělivost při čtení článku...
Žádné komentáře:
Okomentovat