Jak zahaleny v bílých krajkových závojích vypadají stromy špendlíků.
Nebo spíš, jako by nasněžílo zrovna na jejich hlavy
Období, které mám ráda, právě pro to kvetení a čerstvé vůně.
Znovu
mě ty fotky zlobily. Jak jsem cvakla, obraz se téměř vybělil. Chvíli
jsem s tím kejklila a zkoušela po slunci i proti slunci, výsledek
stejný.
Zkrátka, přesvícené snímky.
Ale
pak jsem přišla na příčinu. Špatně nastaveno jedno z tlačítek - z
polohy Auto(matické) na polohu S. Co je poloha S, netuším, ale dělala
tyhle přesvětlené snímky.
Přepnuto zpátky do polohy Auto a další snímky už byly OK.
Takový
celkový záběr. Tentokrát mě mimo jiné zaujala i obloha, protože jsem
sledovala jeden zajímavý pořad, kde se mluvilo i o chemtrails. To
šedostříbrné oblačnění na obzoru se mi moc nelíbilo a přemýšlela jsem,
jestli je to normální jev nebo chemtrails. Navíc tucet bílých čar
křižovalo oblohu, dřív jsem takové výhledy měla ráda, po shlédnutí toho
dokumentu jsem z nich nesvá.
Snímek
trochu zblízka. Příroda žene do květu a zeleně, klasická polňačka.
Ještě nevyasfaltovaná. Kdoví, jestli jednou polňačky nebudou zapomenuté
slovo... a zapomenuté cesty.
Zaujalo mě toto zvláštní stromořadí. Nebo spíš, keřořadí? Kousek dál po poli se procházeli bažanti a bažantice.
Tyto
bílé čáry jsou normální, způsobeny letadly. Že jich je víc, bych
pochopila, v Tuřanech je zřejmě letecký provoz v plném proudu, ale
některé z čar jsou vážně podivné (na této fotce nejsou)
Vzdálené pohledy na druidské stromy, bráno z cyklostezky. (Druidské stromy jsou jenom můj výraz, prosím, žádná oficialita).
A
hezky kolem mokřadu. Rákosí je zatím vysušené, teprve se zazelená.
Krásně se to čeřilo po hladině a voda jak moře.(Ve skutečnosti asi o
odstín tmavší).
A
tady jsem fotila poslední fotky. Moje oblíbená hráz u rybníka. Zdáli to
vypadá, jako by stromy tvořily jakousi stříšku nad cestou. Zasněženou
stříšku.
Žádné komentáře:
Okomentovat