BB neznamená Brigita Bardotová, ani Blbá Blondýna, ale Blbá Bilance

Tak jsem zjistila, že uteklo skoro tři měsíce, kdy jsem byla skoro permanentně na hromadě a udržovala se silou vůle. (Abych byla přesnější, spíš dva měsíce a dva týdny). Dá se říct, že od prosince do dnešního dne uplynula doba, kdy jsem neudělala téměř nic, nebyla téměř nikde, nic nefotila, doštrikovala jen dva nákrčníky (normálně bych jich mohla mít aspoň deset), vytvořila asi patnáct nebo dvacet šátků a šál (ze kterých některé jsou prodané a některé jsem ukazovala minule), nic nenamalovala, nečetla, doma nic neuklidila a z plánů nic nepodnikla.

Nojo, taky, dělejte něco, když půlku dne strávíte kašláním a druhou půlku dne snahou udržet se v přijatelných společenských měřítkách.

A když už se z toho nejhoršího, s pomocí několika bromhexinů, tussinů, stoptusinů, sinecodů, česneků, nespočetných čajů a jedněch antibiotik vyhrabete, užíváte si tak dva týdny, kdy se pomalu dostáváte do kupy, a pak vás skolí nějaká pitomá chřipková viróza.

Kde sice nekašlete, ale ležíte jak lemra, protože vás bolí naprosto všechno.

Tak jo, byl to nejhorší týden za posledních několik let a nerada bych, aby se to ještě jednou vrátilo.

Můžu říct, že takhle vyspaná jsem dlouho nebyla a že už toho bylo dost.

Co jsem v těchto dnech ocenila? Dobrodiní civilizace. Možnost plynového topení, horkou vodu a splachující záchod, to vše pod jednou střechou. O pár desítek let dřív tyhle samozřejmosti nebyly vůbec samozřejmé a jsem ráda, že jsem se nemusela zabývat vybíráním popela, topením, ohříváním vody a využíváním zdravých služeb venkovní kadibudky se srdíčkem (i bez srdíčka).

Řeknu vám, ať je doba jak chce mizerná, tohle jsou věci, které jsou nedoceněné, protože je pokládáme za tak samozřejmé. A ono to zas tak samozřejmé není a není na škodu si tuhle malou pravdu uvědomit.

Tak jo. Dost fňukání.

Pozitiva? Není jich moc, ale jsou. Díky možnostem dvd a fleš disku jsem zkoukla další díly Pretty Little Liars, Vampire Diareis (které od šesté řady chytly druhý dech a jsou skoro stejně dobré jako na začátku), Živé mrtvé a mého oblíbeného Doctora, pro změnu znova kolečko od roku 2005. Do toho několik filmů starých i nových, několik pohádek na oddychnutí a několik rozhlasových her. Knížek jsem sice moc nenačetla, ale početla si v poutavé diskuzi na téma Pán času (193 stran a jsem někde na 160.), fascinují mě naprosté rozdíly v názorech a nazírání. Občas ještě zvládla projít blogy, přečíst a zanechat komentáře (až na poslední týden, ten byl opravdu šílený) a trochu ksichtkihy.

Ale na činnost za tři měsíce to je teda sakra ubohé a dá se říct, že moje existence se zvrhla na pouhé přežívání.

Doufám, že tímhle jsem si to hnusné odbyla a měla by přijít příznivější doba. Už je taky načase!

Ani nevím, kolikrát jsem si pomyslela - potřebuju Doktora. Škoda jen, že nepřišel... takového bych si nechala líbit. Dokonce v trojité podobě!

 

 Doctor Who Song Spoof /crack!vid    (video

 

 A tím pro dnešek končím a doufám, že příští článek bude smysluplnější a poutavější. I kdyby to měl být návod, jak na jarní úklíd...