Židlochovice obrazem

Dnes jsem znovu vyjela tam, kam jsem jela minulý čtvrtek, vyslána doktorem na speciální vyšetření, protože situace se nelepší (a je to další z příčin suterénového pocitu). Takže, ubezpečena, že určitě nemají dovolenou, jsem sjela do Židlochovic. Měla jsem dost času a tak jsem cestou cvakala.

Na místě určení jsem zjistila báječnou novinu - tento týden měli dovolenou (rozuměj, minulý týden, z dnešního pohledu).

Jako bych to netušila!

Takže otočka na místě a piánko procházkou k nádraží. Cestou několik cvaků, zakoupení dvou balení sáčků do vysavače a v Penny báječné semolinové špagety, kvalitou jako Panzani a cenou jako Zátkovy těstoviny.

Mise nesplněna a agónie prodloužená o další čtyři dny. Ale moje chyba, měla jsem k tomu doktorovi zajít dřív. Takže, brala jsem to jako spravedlivý trest.

Přes to všechno bylo krásně a povedly se mi, doufám, pěkné cvaky. Cestou od autobusového nádraží směrem k mostu přes řeku, záběr na jeden kostel.

Kousek víc vlevo, mimo záběr, je náměstíčko, které uvidíte později.

Otočka na mostě doprava - pohled na starý bývalý cukrovar, ze kterého se stalo nové marketové Penny. (A možná i nějaká posilovna).

Přeskočím kus cesty a zastavuji se v místě, kde je stomatologické středisko plus ten můj speciál, který není stomatologický, ale spíš dýchací. V jedné průchozí místnosti mě zaujal starý model - hádejte čeho. Uhodnutí nebude vůbec těžké.

Pro jistotu jsem přidala dva detaily.

Cestou zpátky už jsem měla dosta času do odjezdu a tak jsem se courala cestou necestou a fotila kdeco.

Tady mě třeba zaujal dům porostlý břečťanem, s pěknými okýnky a spoustou antén a satelitů. V kontrastu s modrou a oblačnou oblohou.

Zastavení před náměstíčkem - nahoře. Zatímco vpravo je budova s břečťanem, vlevo se nachází Radnice. Dokonce se slunečními hodinami, ale ty jsou z boku a fotku zde nemám.

Hned po překročení uličky je papírnictví, dál už zřejmě rodinné domky.

A pohled na náměstíčko - shora! Voila! To v dálce není sanfranciský most, ale židlochovický most.

Lustruji náměstí. Hned první budova s roztomile zelenou střechou. Jo, to je ta obrostlá břečťanem!

Centrum nevelké, ale útulné. Na této straně je drogerka, galanterka, poliklinika, lékárna, spořka a nějaké domácí potřeby.

Na druhé straně je banka, cukrárna s fantastickými zákusky, průchod do obchůdkového centra, bývala tam skvělá prodejna elektra, odkud mám pěknou soupravičku hrníčků na nožce, leč už je zrušena a tak vietnamci, nějaká zelenina, hřbitovní potřeby a asi květinářství.

Krásné zdobení domů!

A zde onen most přes řeku, přes který se prochází z autobusového nádraží.

Tato kulatá budova patří místnímu městskému úřadu. Opravdu reprezentační, svérázná, zajímavá architektura, moc se mi líbí. Jak se líbí pracovníkům úřadu, nevím, ale zřejmě si polepšili. (Navíc pěkně splývá s okolím, není řvavá, vypínající se, namyšlená a snobská - moc pěkná budova)

Penny! Cukrovar! Penny!

A tohle je stará nereprezentativní budova pro městské úředníky (převážně sociálka). Dnes už zrušená. Fakt hnusnej papundekláč.

A hned vedle další socialistická krabicovka, dnes nefunkční, s vytřískanými okny. Co tam bylo předtím? Nevím...

 

 

Vedle proluka a záběr na místní zámeček. Moc pěkný! Příště pořídím fotky z parčíku a dál.

Dodatek - výjezd zopakován, mise splněná, půl dne zabito, nové balení antibiotik, probiotik a zbožné přání, ať už to krucinál zabere!

Mějte se moc a moc pěkně.