Za čerty bez (ž)čertů

Docela jsem se poslední dobou těšila na dnešní akci - pochod pravých čertů. Na facebooku pěkná upoutávka, docela dost informací ohledně programu, dopravy a dalších doprovodných ingrediencí, otázky zájemců a odpovědi pro zájemce a na konec noblesně zhotovený program pro celý večer, včetně upozornění na parkování, zaostřeno na stovku, a možnou náhradní dopravu. Frekvence docela slušná.

Akce se tentokrát konala blízko, téměř na dosah ruky, přesto se mi nechtělo v pofidérním počasí a nejasných podmínkách trávit víc než dvě hodiny. Takže jsem si načasovala dobu a podle toho jela.

Jela... už příjezd autobusu se zpozdil o dobrých dvacet minut. A až později mi docvaklo, proč.

V první řadě zcela neromanticky jsem zaznamenala spoustu aut. Auta všude, kam se dala postavit, jedno za druhým, na břehu příkopů, u silnice, u každého domu, kde bylo kousek místa, kam by se auto vešlo, tam bylo.

Také díky husté koloně auto od Brna jsem to brali krátkými přískoky, v akci byli zapojeni dopravci, tedy dopravní policie, která to dirigovala - jinak by nebylo k hnutí.

Zcela neromanticky jsem taky zaznamenala řadu záchodků zvaných TOIky (a podobné), různě rozestavěné po různých částech městečka. Víte co, možná je to neromantické, ale zatracně potřebné.

A zcela romanticky jsem viděla řadu stánků, s klasickým předvánočním polotovarem, od rukodělných výrobků, přes různé nápoje a pochutiny, velká kola sýrů, škvarkové tyčinky, svařené víno, medové perníčky, medovinu, trdelníky, kávu a také hrnky, pletené čepice a svíčky a věnečkové vazby.

Ku cti města musím pochválit, že ťamanské stánky s hadrami se nekonaly.

Lidí bylo opravdu hodně. Plné náměstí, plné chodníky, tam proudili nahoru dolů, hledali se, sháněli se pomocí mobilů (po čertech dobrý vynález, tyhle mobily), přes varování pořadatelů tam byly i mamky s kočárky a docela malými dětmi.

Ke své lítosti musím říct, že jsem se nedokázala probít až dopředu, nemám na to ostré lokty, takže jsem toho v podstatě moc neviděla. Jednu perfektní světelnou šou, která se naštěstí přenášela na velkou obrazovku, vystavenou nad náměstíčkem, dobře odvázaného moderátora, který dokázal v lidech rozproudit to správné nadšení, a celkový frmol kolem.

Mnoho návštěvníků se ozdobilo svítícími a blikajícími čertovskými růžky. Tento artikl šel docela na dračku.

Čerty jsem zatím neviděla, ale dva anděly, kteří rozdávali cukrovinky hlavně dětem, ano.

To červené cosi na černém pozadí jsou klasické čertovské růžky. Ve skutečnosti to vypadalo malebněji. (A tady to vypadá, jako by svítily červeně oči)

Zaujal mě červeně osvícený strom. Zkoušela jsem několik různých možností, ale až nakonec jsem posunula ručně expozici. Výsledkem foto č.2 (víc odpovídající skutečnosti)

Mimo snímků nahoře jsem občas nechtěně zamířila dolů. Přesto hra světla a stínů mě zaujala a tak i tento chodníkový snímek přidávám.

A protože se mi nechtělo natahovat s foťákem do neznáma a stát na špičkách, zaměřila jsem se na všechno kolem. Bohužel, byla tma, špatné světelné podmínky. Takže jsem zachytila jen nástinem to, co bylo skutečné.

Ale přitom se mi povedlo pár pěkných světelných záběrů.

Na programu byla i světelná šou, na tu jsem se těšila, bohužel i tu jsem viděla jen z obrazovky. Ale představení bylo pěkné, hudba magická, nálada příznivá.

Bohužel, hlavní bod programu se trochu opozdil a já zbaběla zacouvala k ústupu. Po pravdě jsem přemýšlela, jak přes čtyři řady lidí (odhadem) vůbec někoho uvidím. Všechna strategická místa, lavičky, kašna, schody, zídky, ba i patníky, byly obsazeny. Výhodu měli místní, kteří bydleli zrovna na náměstíčku - ti v pohodě koukali z oken.

Takže, pompézní nástup jsem ještě zaslechla, famózní Carmina Burana. Následována nástupem dunivých bubnů a pelných heavy metalových tónů. Ale pořád jsem nějak nic neviděla - a tak jsem to zabalila.

Počítám, že rozumnější bude vyhledat to na youtubku nebo nějakém oficiálním kanále. S lepším obrazem a lepšími možnostmi.

Ještě jsem si všimla něčeho poletujícího nad náměstíčkem. Na vrtulník to bylo malé, na ufo nepravděpodovbné. Tipuji, že to byl možná dron. Nový způsob šmírování, v tomto případě však šikovné udělátko.

(Na závěr jsem našla několik amatérských videí z akce - vytáhla jsem na ukázku jedno z nich. Video je trochu roztřepené, tak to berte s rezervou. Oficiální video, bylo-li nějaké, jsem zatím nenašla.)

(Video nenalezeno)

Na fejsu jsem viděla dost pochval a dost kritik. Myslím, že organizačně to zvládli docela dobře, co se týká dopravy, hygienického zázemí, programu. Chtělo by to vychytat obrazovku a možná ozvučení, přidat repráky, aby bylo slyšet i na vzdálenějších místech. Pochod čertů začal také se zpožděním, dochvilnost je výsada králů. Ale čerti nejsou králové, žejo... Vytýkáno bylo, že nešli oznámenou trasou.

Mizerná viditelnost. Ale za to asi nemohli pořadatelé, lidí bylo prostě hodně.

Na první akci to nebylo vůbec špatné - a pokud byly chyby, tak chybama se člověk učí.

Organizátorům zdar a čertům koneckonců taky, ty kostýmy a masky prý byly těžký jak potvora, takže i pro čertiska to muselo být náročné.