Letopočet v názvu není součástí názvu, jen jsem chtěla odlišit ze všech Popelek, o kterých by se dalo napsat, tu poslední.
V
kině jsem na filmu bohužel nebyla (dnes vím, že by to byla velmi pěkná
filmová podívaná), a pohádku si potupně stáhla z klasického úložiště,
aspoň na podívání.
V té době ještě s titulky, a s kvalitou kapku omezenou, jak obrazovou, tak zvukovou.
Paradoxně, mírně nekvalitní zvuk způsobil, že mluvené slovo působilo trochu jak z jiného světa a mělo určité kouzlo.
K
samotné Popelce - toto zpracování je snad jedno z nejklasičtějších,
jaké jsem viděla. Takže, i když budu mluvit o obsahu, nebudu
spoilerovat, protože snad není člověka, který by neznal jednu z
nejznámějších pohádek všech dob.
K
filmu jsem přistupovala trochu s despektem. Koneckonců, údajně se měl
nejvíc podobat klasickému disneyovskému provedení z padesátého roku.
Kterážto disneyovka nebyla sice špatná, ale z dílny Walta Disneye jsem
viděla daleko lepší zpracování třeba u Šípkové Růženky, a to nemluvě o
Sněhurce. Navíc, podle fotky vypadala Popelka jako klasická kýčovitá
špatně odbarvená blondýna a princ jako seladon.
Chyba lávky a znovu jsem si potvrdila, že není dobré dát na první dojem.
Pohádka
má dost podobných motivů jako v animované předloze. Jsou tam malé
myšky, které dělají společnost Popelce, ale na rozdíl od animované
podoby nemluví ani nezpívají. Nemluví ani kocour Lucifer, ale svou
nevraživost vůči myškám si zachovává.
Co si
zachovávají všechny Popelky - jsou sirotci. Buď poloviční (viz Popelka
Hrušková, s Janem Třískou coby potulným bardem), nebo sirotci úplní
(Popelka Šafránková z Tří oříšků, Popelka Barrymore z Věčného příběhu a
dnes i Popelka Elka James, tedy Popelka z Popelky.) Takže, smrtí tato
půvabná pohádka nešetří, v této verzi dokonce trojnásobně.
Je
logické, že Popelce nejdříve zemře maminka. Koneckonců, jen tak si
tatínek může po letech přivést domů druhou ženu i s jejími dcerami.
Maminka však v Popelce dovede zapálit jiskru dobra a laskavosti, kterou
jí předá ještě před svou smrtí. Kuráž a laskavost, dvě vlastnosti, které
si malá Elka odnáší do dalšího bytí a žije podle nich. Dokonce se snaží
žít podle nich i v době, kdy je tvrdě konfrontována s realitou a
vědomím, že ne vždy se dobrota oplácí a ne vždy laskavost vyvolá tutéž
odezvu.
Tohle byl jeden z detailů, které
odlišovaly nejnovější zpracování od té klasické disneyovské. Neboť v
této pohádce přibylo něco, co v ploché animačce chybělo - charakter.
A
díky tomu mi v některých chvílích tato Popelka přišla nejbližší
zpracování Tří oříšků od Vorlíčka. Navíc s vědomím, že Vorlíčkova verze
se měla původně odehrávat v létě, a jen díky okolnostem se točila
nakonec v zimě.
Popelka Elka není vzhledově
vůbec podobná křehké Popelce Šafránkové. Nemá její něžné oči, ani lehce
přidrzlé odpovědi, ani opovážlivost, která zastírá samotu a strach.
Ale něco společného mají.
Odvahu, dobré srdce, laskavost ke slabším a noblesu.
Co
se mi líbilo na této nové Popelce? Sama jsem dlouho přemýšlela, jestli
Popelka jako taková se mi líbí nebo nelíbí. Myslím tím, i vzhledově.
Protože ona je sice pěkná, vysoká, dobře rostlá, s milým úsměvem a
hezkýma očima, ale celkově na mě působila kapku nesouměrně. Přesto,
právě její úsměv a oči byly působivé. Navíc se dalo poznat, že tato
Popelka je myslící dívka, je si moc dobře vědoma křivd, které se jí
dostává a jen těžce se s nimi smiřuje a vyrovnává. Není hloupá ve své
dobrotivosti, je dobrá proto, že to tak chce a proto, že si to přála
její matka.
A přesto i proto se těžko vyrovnává s manévry její
macechy i nevlastních sester, které ji postupně vytlačují z jejího
pokoje a místa u stolu až kamsi do podkroví nebo ke kamnům a do kuchyně.
Síla krutého slova ji dokonce dovede postavit až na úroveň, v které ji
vidí její nevlastní rodina - ucourané šmudly, nehodící se k ničemu, než k
uklízení a vaření.
S
princem se také setkává dřív než na plese, i v tomto setkání nacházím
určitou podobu s Třemi oříšky. Jen Popelka neví, že jde o prince,
dozvídá se pouze, že ten sympatický mladík žije na zámku. Což byl jeden z
důvodů, proč vlastně zatoužila jít na onen ples - chtěla ho znovu
vidět.
Jak to bylo dál, netřeba psát. I když
tady se také mihl proutek se třemi oříšky, tříoříškové zázraky se
nekonají. Místo toho nastupuje Perraultovská kmotřička víla a čaruje se z
dýně, myší a ještěrek. Jo a ten skleněný střevíček? Ten se vztahuje
také k francouzské verzi pohádek. A musím říct, že jde o jeden z
nejhezčích a nejkouzelnějších momentů. Druhý nastává na samotném plese a
třetí na útěku, nutno říct, že přímo dramatickém. Útěk této Popelky
dokonce přebíjí útěk Popelky Šafránkové.
Celkem
vzato, nová verze Popelky na mě zanechala ten nejlepší dojem. Je
dostatečně klasická, neagresivně šmrncnutá moderními prvky v psychologii
postav a navýsost kouzelná. Navíc musím do nebe vychválit úžasnou hudbu
Patricka Doyle, který dodal filmu téměř punc magičnosti. Mimochodem,
Patrick Doyle se nechal slyšet i ve filmu Harry Potter a ohnivý pohár,
Rebelka, Malá princezna nebo Rozum a cit.
Zkrátka,
Popelka je jedna z nejúžasnějších pohádek, které se v poslední době
natočily. Na rozdíl od temně fantaskních zpracování některých verzí
(Sněhurka, Maleficent, Červená Karkulka) je tato Popelka věrna své
předloze a opravdu klasicky pohádková. S nádhernými interiéry i
exteriéry, úžasnými triky, krásnými šaty, kouzelným kočárem, vtipnými
postavičkami lokajů a kočího, a s čarovnou hudbou.
Navíc,
i princ sám stojí za podívání. Kdo by v něm hledal mladého Robba Starka
z Her o trůny? Přesto, je to on. A macecha, elegantní megamrcha, která
Popelce závidí mládí, krásu a nevinnost, našel by v ní někdo hvězdookou
Galadriel z Pána prstenu? A taky nesmím zapomenout na Voldemortovic
furii Bellatrix, pardon, Helenu Bonham v roli dobré víly kmotřičky. A že
jí ta role slušela, i s kouzelnou hůlkou.
Sešli
se nám v pěkné sestavě a byli věrohodní. Dokonce i ty nevlastní sestry
nebyly ve skutečnosti kruté a tupé mrchy. Byly jen hloupé a při troše
dobré výchovy mohly být i milé.
Popelku
Kennetha Brannagha můžu jen doporučit a dokonce bych ji rouhačsky dala
na stejnou úroveň, jakou jsem dodnes připisovala Třem oříškům pro
Popelku, filmu sice už profláknutému a obehranému, ale přesto s
nepřekonatelným kouzlem.
Až do dnes.
Možná lehce kýčovité, trochu sentimentální, ale také romantické, něžné a laskavé. A co víc, vůbec ne hloupé.
Za mě dobrých 90%. Přemýšlím i o stovce, protože si Popelku pouštím asi počtvrté a ještě mě neznenudila.
Trailer v originále (doporučuji ji jako první, kvůli originálnímu zvuku)
Trailer v češtině
Popelka
Cinderella
Popoluška
Dobrodružný / Drama / Rodinný / Romantický / Fantasy
USA / Velká Británie, 2015, 114 min
Režie: Kenneth Branagh
Scénář: Chris Weitz
Kamera: Haris Zambarloukos
Hudba: Patrick Doyle
Hrají: Lily James, Richard Madden, Cate Blanchett, Helena Bonham Carter, Nonso Anozie, Stellan Skarsgård, Sophie McShera, Holliday Grainger, Derek Jacobi, Ben Chaplin, Hayley Atwell, Rob Brydon, Alex MacQueen, Eloise Webb, Michael Jenn, Andrew Fitch, Edward Lewis French, Jd Roth-round, Julian Seager, Leila Wong, Ella Smith, Adetomiwa Edun
Ani tentokrát jsem se nevyhnula několika zajímavým komentářům z čsfd (bylo jich daleko víc, ale nemůžu sem dát všechny):
Pokud jde o vnější stránku, pak můžu říct: nazdobené jako dort, místy
možná až příliš přezlacené a přeslazené, až se v tom skoro ztrácí nevkus
dvou zlých (nebo spíš hloupých) nevlastních sester. Ovšem pro nás,
dlouhovlasá copatá děvčátka, co obývají asi takovéhle pokojíčky,
je to naprosto ideální, růžová je ještě růžovější, sny ještě snovější,
dýně dýňovější. Pro lásku se dějí velké věci a my holky víme, že princ
nedá na zištnost a vezme si z lásky tu úplně chudou holku bez titulů.
Muselo to být strašně těžké rozhodování, na jedné straně nic, na druhé
ten útlý pas, naditý dekolt, plné rtíky... No, dosti cynismu, zcela
upřímně musím říct, že se mi to velmi líbilo. Na jednu stranu se sice až
příliš film spoléhá na propriety zanesené do představ (amerických)
diváků animovanou verzí z roku 1950,
na druhou ovšem i toto velmi tradiční pojetí v duchu Perraulta má něco
do sebe, žádné pokusy o zlehčovací hlášky, popkulturní odkazy či naopak
pokusy pohádky ztemňovat ala osudové fantasy. Navíc i to tradiční pojetí
je vylepšené tím, že postavám je vdechnuta nějaká osobnost, takže
macecha je něco víc než jen jednorozměrná zlácká mrcha, princ má více
prostoru než je obvyklé a dostává do víku celkem dost sympatické
vlastnosti (nepůsobí jen jako krasavec bez osobnosti) a samotná Popelka
oplývá dobrotou v uvěřitelném a sympatickém smyslu slova. Nevlastní
sestry jsou jak už jsem napsal spíš hloupé než vysloveně zlé, dokonce
když na konci Popelce gratulují, ani to nevypadá falešně, ale vlastně
docela upřímně. A hlavní pár má mezi sebou velmi slušnou chemii, jak se
říká, takže jim to spolu opravdu sluší a vypadají, že jeden druhého
skutečně milují. I když mám radši opravdovost a živost Tří oříšků (a
preceptora s Droběnou), tak tady jsem se občas přistihl, že se docela
uculuji a i to okoralé srdíčko přijalo tu a tam trochu toho hřejivého
poznání, že láska všechno překonává. Update: Po úvaze
musím zvednout hodnocení na maximum, protože i s odstupem zahrabaný v
práci do hromad pitomých lejster, které kdyby někdo všechny spálil,
lidstvo by žádnou škodu neutrpělo, si říkám, že aspoň na chvíli každý
den bych se do takového světa vydal pročistit si hlavu.
Nikde žádnej perníček, co říká vyliž mi polevu, ani oslík, co vyřvává,
že tohle křoví vypadá jak Halina Pawlowská? Žádná závěrečná mega CGI
bitva s obživlýma stromama, kterým by velela zlá macecha Cate Blanchett?
Žádnej popkulturní odkaz na Kate Middleton, dokonce ani na Kim
Kardashian? Hrozný, co se to dneska s těma pohádkama děje! Ten Disney se
v tom hrobě musí fakt neotáčet... Pokud se říká, že se pohádky věčným
převyprávěním mění a aktualizují, tak Branaghovo "bylo, nebylo" to úplně
popírá. Je především stoprocentním návratem k disneyovským kořenům a
bezelstně romantickým a naivně prosluněným opakem všech těch potemnělých
či sebeironických pohádkových dekonstrukcí. V Into the Woods macecha
svým dcerám usekne palce a paty, aby se vešly do ztraceného střevíčku,
tady se jim ty nohy do skleněné manolky prostě jen nevejdou. Nová
Popelka je taková pohádková konzerva, nezkažená ve všech smyslech slova a
nutící díváka se furt připitoměle usmívat. Ale pozor - přes to všechno
včerejší není hlavní postava včerejší: rozhodně pasivně nečeká na
záchranu princem a dokáže si i pořádně dupnout. Tak díky, Branaghu, na
chvíli jsem na tu Droběnu zapomněl. 70%
Pamatujete starého dobrého Disneyho? Který v minulém tisíciletí sypal
ručně malované animáky jeden ze druhým ať už na vlastní motivy či právě
na motivy světových pohádek? Tak ten již je pryč. Vše jsme již viděli v
animované podobě, je třeba tedy připravit hranou verzi pro nynější
mladou generaci diváků. Into the Woods, Mocný vládce Oz a zanedlouho i Kráska a zvíře.
Walt Disney productions ví jak na to a pro diváky umí připravit přesně
to, co chtějí. Však taky letošní Cinderella vydělala přes půl miliardy a
vrátila Kennetha Branagha opět do sedla vyhledávaných
režisérů...nutno říct, že oprávněně, jelikož dokázal připravit klasickou
pohádku s nádechem magična, ovšem s přesahem do dnešní moderní doby,
zároveň nádherně barevně kýčovitou a ač ničím nepřesahující ze známého
příběhu, tak také energickou podívanou, která jakmile se rozjede, naplno
vtáhne do sebe a nepustí až do klasicky srdceryvného závěru. Casting Lily James
bezkonkurenční, zkrátka princezna, které nyní závidí každá malá
holčička, která na film s rodiči přicválala. A co si vlastně víc přát,
než skvěle řemeslně zpracovanou pohádku, která starý příběh bratří Grimmů umí podat i trošku novátorsky... "Rob Stark" zřejmě při natáčení zažil malé de ja vu :) ... 75%
A jednou větou:
Staromódní, uctivá a přitom svoje a svěží. Kenneth válí a za kostýmy a hudbu kotel cen. Dík.
A nakonec několik zajímavostí z filmu:
- Zámek, na kterém se natáčelo, je sídlo vévody a vévodkyně z Marlborough v hrabství Oxfordshire. (Terva)
- Oblékání šatů Popelky (Lily James) zabralo 20 minut. (willy1)
- Nejsložitější věcí, kterou musela Popelka (Lily James) v šatech provést, byl tanec s princem, protože jí na ně neustále šlapal. (willy1)
- Designéři Popelčiných šatů nesmí říct, kolik výroba šatů stála, ale odhadovaná cena je 12 000 dolarů (300 000 korun) za každý kus. (willy1)
- Když si Popelka (Lily James) potřebovala v šatech při natáčení odskočit, dali jí speciální nočník. (willy1)
- Bylo vyrobeno osm různých verzí šatů pro Popelku. Některé jsou např. kratší pro scény, v nichž musí Lily James běžet. Vyrobit všech osm verzí zabralo 4 000 hodin. Na každé šaty bylo použito téměř 5 kilometrů nití a 250 metrů látky. (willy1)
- Taneční rej, přes který probíhá Popelka (Lily James) při útěku od prince (Richard Madden), byla kompletně improvizovaná, režisér se rozhodl ji ve finálním sestřihu filmu ponechat. (Alatiel)
- V křídlech vchodových dveří Popelčina (Lily James) domu můžete vidět ve vysklené části skryté obrázky legendárního Mickeyho Mouse. (Alatiel)
- Lily James si prý jako Popelka při natáčení nejvíce užívala nošení modrých bálových šatů. (Alatiel)
- Při rozhovoru prozradila představitelka Popelky Lily James, že skleněné střevíčky na její nohu nepadnou a byly později do filmu přidány CGI technologií. (Alatiel)
- Na bále můžete zahlédnout dámy oblečené v šatech známých Disneyho princezen: Sněhurky, Krásky, Ariel, Tiany, Jitřenky a Mulan. (Alatiel)
- Richard Madden (Princ) přiznal, že pro něj byly velmi přínosné mnohé dovednosti, kterých nabil při natáčení Game of Thrones (od r. 2011). (P. J. D.)
- Princ (Richard Madden) se na roli kromě šermu, jízdy na koni a tance, připravoval sledováním Disneyho animovaných snímků s obdobnou tématikou. (P. J. D.)
- Víle kmotřičce, kterou ztvárnila Helena Bonham Carter, propůjčila v českém znění svůj hlas Libuše Šafránková, která ztvárnila postavu Popelky ve filmu Tři oříšky pro Popelku (1973). (Zdroj: Studio Virtual) (funhouse)
- Mark Romanek odmietol režírovať film kvôli rozdielnym tvorivým názorom. (misterz)
- Lily James (Ella - Popoluška) a Sophie McShera (Drizella) si spoločne zahrali už v populárnom seriáli Downton Abbey (od r. 2010) - James hrala šľachtickú dcéru a McShera zase chudobnú pomocníčku v kuchyni. Spoločenský status ich postáv v Branaghovom filme je pritom takmer dokonale opačný. (Macejko)
- Do hlavnej úlohy boli zvažované tiež Emma Watson, Imogen Poots, Saoirse Ronan, Gabriella Wilde, Alicia Vikander, Bella Heathcote a Margot Robbie. (Macejko)
Proč vám o Popelce píšu dnes a nikoliv před vánoci?
Protože na serveru už verzi s titulky nesežete.
A bohužel, přestože českému dabingu fandím, v tomto dílku dabing dost zbabrali a film díky tomu klesá o třídu níž.
Tentokrát
opravdu doporučuji zhlédnout film v původním znění s titulky a ten se
dá sehnat na originálnce, kde ji i varianta s titulky, i varianta s
dabingem.
(Po shlédnutí se slovenským dabingem tento mohu odporučit jako jeden z povedených).
A
zrovna v tomto období se dá film koupit v originálce za slušnou financ,
v akci. Stačí se mrknout na internet, nebo mohu soukromě dát tip. Teda,
pokud byste měli zájem... já si tu originálku právě dnes koupila.
(P.S. ne, není to PR článek. Opravdu ne.)
Žádné komentáře:
Okomentovat