Vášeň
a cit vlastně patří k životopisným filmům. O Jane Austenové je známo,
že se nikdy neprovdala. A že dostala jednou jedinkrát nabídku k sňatku a
tu nabídku odmítla. Proč? Možná tohle dalo impuls tvůrcům filmu. Byla
to nabídka z lásky nebo z nelásky? Odmítla, protože dotyčného milovala,
nebo protože ho nemilovala? Nepátrala jsem, jak moc je Janin příběh
autentický - jen jsem se nechala unášet dalším příběhem, tentokrát
skutečně možným.
Jane žije se svou nevelkou
rodinou (rodiče, bratr, sestra) a přáteli. Miluje psaní a hudbu a oboje
střídá podle nálady. S oblibou předčítá své povídky místnímu osazenstvu a
je vždy odměněna nadšením a potleskem - první ránu utrží od neznámého
mladíka, nechvalně proslulého studenta Lefroye. Který znuděn nuceným
pobytem na venkově to dává sežrat každému, kdo se mu namane do cesty.
Kupodivu,
Jane sama cítí, že to není ono. Že by to její psaní mohlo být lepší.
Jen potřebovala nějaký vnější impuls, náhled očima někoho, kdo ji vnímal
jako úplně cizí osobu.
Lefroy
je synovec známého soudce, momentálně poslán na venkov rozezleným
strýcem, který neschvaluje jeho povrchní život - ženské, chlast, box,
utrácení, lehkovážnost.
Seznamuje se s lidmi v okolí, s
Janinou rodinou i samotnou Jane a ke svému překvapení shledává, že ona
dívka je nejen pohledná, ale i inteligentní a vtipná. A mezi mladými
začíná vzkvétat něco jako láska... bohužel láska bez budoucnosti, neboť
ani jeden z nich není finančně zajištěný.
Ve
filmu poznávám spoustu známých prvků a přesně tohle bylo filmu vytýkáno
(nejvíce diváky na čsfd). Docela mě pobavilo, že vyčetli snímku shodné
prvky s filmem Rozum a cit, nebo s filmem Pýcha a předsudek. Oni si
totiž lidičkové neuvědomili, že to, co Jane psala, vycházelo především z
jejích postřehů. Takže, co bylo inspirací v uvedených filmech, se
skutečně mohlo odehrát v jejím vlastním životě a protože Vášeň a cit je
především životopisný film, pak ano, mohly se tu najít shodné body.
Sama
jsem vychytávala tyhle drobné nahrávky a zkoušela přiřadit, ve kterém
filmu se později objevily. Jasně se tu rýsovaly odkazy na Pýchu a
předsudek (Jane Elizabeth, Leroi Darcy), mixnuté Rozumem a citem (Jane
Marianne, Leroi Willouby). Poznávám v tom stopu románu Jana Elliottová
(rozchod kvůli nejistému postavení bez budoucnosti), Mansfield Park a
také Opatství Northangherské. Jen mi tam chybí inspirace pro Emmu. Ale
to není důležité...
Já se u tohoto filmu
bavila. Brala jsem to jako romantickou oddechovku, což svůj účel
splnilo, jako romantický film s trochou emocí, což svůj účel splnilo,
jako pěknou kostýmovou podívanou, což také nezklamalo a navíc jsem
dostala dávku sentimentálního mixu (pohledem Jane) s dávkou tvrdé
reality (pohledem Janiny matky, která se sice vdávala z lásky, ale v ne
zrovna laskavých životních podmínkách ztratila víru v romantiku. Jak
připomenula své dceři, láska je sice krásná, ale peníze nejdou ničím
nahradit.)
Vášeň
a cit není Rozum a cit. Není to ani Pýcha a předsudek a už vůbec ne
Anna Elliotová. Je to film o Jane Austenové, o jejím mládí, snech i
lásce, kterou - možná doopravdy - prožila.
A
vše, co je paradoxně tomuto filmu vytýkání (hlavní postava, vyjadřování,
málo citu, málo jiskření mezi hlavními hrdiny, dobová hudba a probůh
snad i kostýmy) se mi tentokrát velmi líbilo. Ad nedostatek vášně - to
si vážně někteří kritici mysleli, že Jane a Lefroy na to hupnou za
nejbližším keřem, nebo se budou veřejně objímat a líbat? V jejich době?
Vážně se bavím...
A protože vyzrazovat děj a už vůbec ne konec se nemá (stejně ho všichni známe), ponechám na vaší chuti si tento filmeček pustit.
Tentokrát
si nejsem jista hodnocením. Pro mě mezi 70-80%. V podstatě film, na
který se dá dívat i opakovaně. Ale to už záleží na vkusu každého z nás.
Na ukázku bych chtěla přidat jeden trailer:
Vášeň a cit
- Becoming Jane
- Vášeň a cit: Príbeh Jane Austen
- Vášeň a cit: Príbeh Jane Austenovej
Romantický / Drama / Životopisný
Velká Británie / USA, 2007, 120 min
Režie: Julian Jarrold
Předloha: Jane Austen (kniha)
Scénář: Kevin Hood
Kamera: Eigil Bryld
Hudba: Adrian Johnston
Hrají: Anne Hathaway, James McAvoy, Julie Walters, James Cromwell, Maggie Smith, Joe Anderson, Jessica Ashworth, Eleanor Methven, Anna Maxwell Martin, Lucy Cohu, Ian Richardson, Sophie Vavasseur, Laurence Fox, Alan Smyth, Leo Bill
Vášnivý
milostný příběh o skutečném setkání mladé Jane Austenové a Toma
Lefroye, který pravděpodobně inspiroval její největší romány. Roku 1795
byl pro mladou anglickou dámu hlavním životním cílem sňatek s bohatým
mužem. Jane Austen (Anne Hathaway) však věří na lásku. Ve svých 20-ti
letech se konečně setkává s temperamentním mladým Irem Tomem Lefroyem
(James McAvoy). Jeho intelekt a opovážlivost ji naprosto uchvátí a Jane
brzy nemyslí na nic jiného, než na Toma. Může si ale dovolit odmítnout
nabídku k sňatku s vnukem Lady Gresham (Maggie Smith), vzepřít se
autoritě svých rodičů a uprchnout před sociálními konvencemi? Díky filmu
Becoming Jane můžeme zjistit, že mezi Rozumem a citem a Pýchou a
předsudkem se odehrál opravdový životní příběh…(oficiální text
distributora)
A začíná být mým zvykem, uvést
několik názorů i z čsfd. Vybrala jsem pár zajímavých, dokonce i
takových, kterým se film očividně nelíbil.
Becoming INSANE...Máte
načtenou Jane Austen? Milujete filmové adaptace jejích ironických
portrétů? Dva důvody, proč před touhle zhůvěřilostí vzít nohy na ramena.
Od prvního do posledního záběru to ostentativně vykrádá Wrightovu Pride
and Prejudice, ale už militimetr pod bělostnou kůží Anne Hathaway víte,
že je to zatuchlé tam, kde Pýcha byla svěží, nudné tam, kde Pýcha byla
úsměvná, nechtěně vtipné tam, kde Pýcha rvala vnitřnosti. A tím dobré
zprávy dnešního dne nekončí. Hudbu si představte jako pečlivý výběr To
nejhorší z baroka, režie hýří novátorskými postupy. Jak dlouho Jarrold
trénoval, než smíchal eklektický arsenik kostýmní strnulosti a
postmoderní těkavosti do tak obludné baňky? Všechny scény postrádají
dramatický oblouk, a přesto i na tom nejmenším filmovém políčku panuje
rozvláčná nuda. Časové paradoxy. A nejen ty. McAvoy je až na jedno
selhání s retním tikem vynikající, jeho partnerka také-jako papundeklová
figurína, bez duše, bez výrazu, bez jiskry. Zbytek hereckého ansámblu
se utápí v divadelní šmíře. Víc vášně je i v životopisu na wikipedii,
víc citu i v smsce od 02, která mi právě došla. Jako komedie ultimátní
guilty pleasure, ideální na večer plný citu a noc plnou vášně:)
Ať si říká, co chce, kdo chce, tak tahle milá Austenovská variace mě
vážně vzala za srdce. Není to nijak zázračný film a jeho parafráze na
Pýchu a předsudek je víc než značná, ale já jsem si ho při všech
možnostech celuloidového pásu užil až do titulků. McAvoy je talent už od
Posledního skotského krále, takže role městského floutka mu vážně
sedla, nerozdíl od Anne Hatheway, která se na tolik emancipovanou
autorku prostě nehodila. Bod si připisuje i srdceryvný závěr, co zabodl
mi nůž do srdce díky neznalosti Austenovského života. Žádný orgastický
film plný superlativu to věru není, ale jako neurážející nadprůměr, co
naplní citovou vanu, to naprosto stačí.
To, čím disponuje Rozum a cit, Pýcha a predsudok či Pokánie, Vášeň a
cit bolestne postráda. Anne Hathway je romantická duša, James McAvoy je
koketník so srdcom boxera, pár nadnesených dialógov by sa tu našlo, ale
inak je prevedenie života Austenovej nepríjemne monotónne, suché a ...
nudné. Chýbala mi rozprávková výprava z Pýchy a predsudku, nádherná
hudba Marianelliho z Pokánia, úžasne kontrastné charaktery postáv z
Rozum a cit. Jarrold pochoval túto kostýmovku, ktorá mohla byť jednou z
najlepších, pretože hoci nemôžem mudrovať do života tejto svetoznámej
spisovateľky, z režisérovho prevedenia mi bol jej život akosi úplne
ľahostajný. A pritom som sa tak tešila.
Pro mě krása. Anne Hathaway od dob, kdy si sepisovala "Deník princezny"
značně vyspěla a přitom neztratila nic ze svého roztomilého, dívčího
půvabu. Nyní začala sepisovat opět, tentokráte jako samotná velikánka
literatury, Jane Austen. James McAvoy je zde (opět:) naprosto
neodolatelně krásný a šarmantní, k čemuž výrazně dopomáhají jeho dobové
šaty. Scénář i dialogy mě překvapily. Čekala jsem nějakou patosovitou
limonádu, jak zde spousta píše, ale té jsem dostala jen minimum. Naopak
mi scénář, citové a intelektuální rozmluvy a projevy přišly nenucené,
příjemné a ze strany Jane žensky citlivé, aniž by spadaly do kýče.
Potěšila reinkarnace Kurta Cobaina v podobě Joe Andersona, jen škoda, že
zde neměl více prostoru. Dostala mě scéna, kdy se Jane a Tome setkají v
knihovně, moment, kdy jí začne číst z knihy, je úchvatný. To dusno mezi
nimi je omamné:) Anne a James k sobě skvěle pasují a jiskření mezi nimi
je velmi svůdné:)
Ale lidi, vždyť tady vůbec nejde o nějaké vykrádání Pýchy a předsudku. Jistěže to tvůrce nejspíš napadlo natočit kvůli Pýše,
která měla velký úspěch, ale v tomhle filmu přece jde o to pokusit se
říct, proč Pýcha a předsudek vznikla, proč je taková jaká je a proč
končí šťastně. Když porovnáme jednotlivá díla Jane Austen, zjistíme, že
mají velmi podobné prvky... ale řekl by snad někdo, že vykrádají sama
sebe? Na tomhle filmu jsem neviděla žádnou chybu (možná je to i tím, že
jsem na něj měla enormní náladu). Anne Hathaway mi nepřišla ani mdlá ani
unylá, jen přemýšlivá. James McAvoy byl naprosto dokonalý. Výběr
ostatních herců také vynikající. Pěkná byla i hudba. Zkrátka tohle byl
(téměř) skutečný příběh výjimečné spisovatelky, která žila v době, kdy
si musela těžce razit cestu a byla považována přinejmenším za divnou. Mě
prostě tenhle film pohladil po duši a opravdu se mi líbil.
Zdroj foto - magazinaktualne.cz, filmyx.cz, kulturaidnes.cz, trailer z youtube a oficiální údaje z čsfd, zbytek textu můj...
Film by se dal nalézt ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat