Moje filmová pětka

22.7.2012 (film)

Na jednom blogu jsem viděla opět zajímavou výzvu.

Vybrat pět filmů, které nějak zapůsobily, něčím oslovily.

K tomu pár slov.

Pán prstenu

Tento příběh má v sobě úžasné poselství - i nevýznamný obyčejný človíček může ovlivnit budoucnost světa. A Peter Jackson z příběhu udělal jednu z nejkrásnějších podívaných všech dob a troufám si tvrdit, že Pán prstenu stanul na nejvyšší příčce jak ve smyslu poslání, tak příběhu samého, vizuálních kouzel, s láskou vytvořených kostýmů a kulis a překrásné hudby.

Mystika, tragičnost, hrozba nadvlády temného pána, který chce zotročit svět, oddaná láska, která překročí i hranice smrtelnosti, nešťastná láska, zoufalství a také malomyslnost, bezradnost, strach, mocichtivost, intriky.

A odvaha a přátelství, se kterým kráčí lidé a tvorové Středozemě, o kterém nemluví a kterým se neohání - prostě jdou. Ne se sebevražedným nadšením, ale s pocitem, že je třeba čelit zlu.

Šťastný konec zde není až tak šťastný, protože svět je vykoupen utrpením a každý ze společenstva (a nejen oni) cítí velkou ztrátu - životů blízkých, iluzí, ideálů a šťastného a nevinného světa.

A stejně šťastné konce nezažíváme ani my, možná proto mě tento film posiluje, když jsem na dně a mám pocit, že nic v životě nemá cenu.

Režie Peter Jackson, 2001, 2002, 2003

Jih proti Severu neboli Odváto větrem

V tomto filmu sleduji dvě hlavní linie - osudy hlavní hrdinky, rozmazlené Scarlett a zkázu jednoho světa - přepychového, se stanovenými pravidly, které zpříjemňují život,s noblesou a ctí. Válka Jihu proti Severu znamená pro mnohé Jižany prohlédnutí, pokoření a poznání, jak falešná byla jejich sebedůvěra. Nový svět, který vtrhne do jejich domovů, je energický, dravý - a smete všechny slabé.

Na film se dívám ráda i proto, že obdivuji hlavní hrdinku Scarlett, obdivuji ji za její vůli k životu, za její nezdolnou vůli překonávat nesnáze, za její paličatost, se kterou znova a znova sbírá trosky svého života a jde dál. A taky je mi jí trochu líto, protože jak je skvělá v budování kariéry, tak omylná a slepá je v osobním vztahu s Retthem, osudovým mužem, kterého potkává znovu a znovu už od doby, kdy ještě byla svobodná dívka, lámající srdce svým nápadníkům.

A taky ve filmu vidím tak trochu dnešní dobu - stará éra, kdy život plynul v poklidu a platily jakési zákony a pravidla slušného chování, pominula a nastala éra vlčí, kdy to, co není uzákoněno, je v pořádku, i kdyby se mělo jednat o největší podvody a podrazy.

V Jihu proti Severu se Jižané po několika letech vzpamatovali z té rány a začali znovu zakládat sdružení se snahou vrátit do nového světa trochu cti a slušného chování. Dočkáme se toho i u nás?

Režie Victor Fleming, George Cukor a Sam Wood, 1939

Pravdivá pohádka

Tento kouzelný film sleduji proto, že něco ve mně chce volat: já věřím na víly! A jo! A jo!

Pravdivá pohádka je úžasný film o ztrátě, smutku a o kouzlech, která nosíme ve svých srdcích. Dvě dívky na své zahradě objeví a vyfotí víly. Fotky se stávají senzací a předmětem spekulací a dohadů mezi dospělými. Vidíme nadšené reakce a vidíme skepsi. Ve filmu hrají známé hvězdy v rolích známých osobností - sir Arthur Conan Doyle, kouzelník Houdini.

Rodiče jedné z dívek zažívají svou soukromou bolest, protože jim zemřel syn - a dívky svými fotografiemi o vílách jim přinášejí naději, že snad existuje svět, ve kterém je všechno možné. Ten film je nádherný, i v tom, že nakonec vážně nevíte, čemu věřit, zda ty víly a trpaslíčci opravdu neexistují, taky je o malých zázracích šťastných návratů.

Chtěla bych pochválit i nádhernou hudbu, která podmalovává celý příběh.

Režie Charles Sturridge, 1997

Svět podle Prota

Je Prot opravdu tvor z jiného světa nebo ubohý pomatený blázen, trpící představou o své vyjímečnosti? Co hledá na zemi? A jak ovlivní životy lidí, kteří jsou kolem něj? Chytne svůj světelný paprsek a vrátí se domů? I velmi zkušený a věhlasný psychiatr si s tímto člověkem neví rady, snaží se o jeho vyléčení a uvědomuje si, že i on sám je nemocen - ztrátou emocí, ztrátou kontaktu se svými vlastními dětmi. A pacienti v léčebně ožívají a začínají věřit, že se jim podaří odejít společně s Protem na jeho planetu K-pax.

Je to úžasný film, při kterém opravdu nevíte, kde je pravda. A tak trochu chcete spolu s tajemným Prottem utéct této mizerii na pozemském světě a dostat se na místo, kde budeme zdraví, šťastní a bez úzkosti. Základem filmu je silný příběh, bonusem krásná hudba.

Režie Iain Softley, 2001

Jak přicházejí sny

Manžele Chrise a Annii osud zkouší těžce - při nehodě zemřou obě jejich děti. A protože osud je někdy lačný, zemře při další autonehodě i Chris. Annie zůstává sama, obklopena smutkem, samotou a nekonečnými výčitkami.

Chris se po smrti ocitne ve zvláštním světě, kouzelném světě svých snů a představ, světě obrazů jeho Annie, nadané malířky. Odtud ji sleduje a snaží se jí pomoci, ulehčit její utrpení a pocit ztráty.

Annie ho však neslyší, cítí se opuštěná a pronásledovaná pocitem viny si vezme život - a protože se zabije, dostane se do pekla. Chris se rozhodne ji z pekla dostat a vydává se na téměř beznadějnou pouť za jejím vysvobozením.

Tento film mě okouzlil neskutečně krásnými vizuálními obrazy Chrisova světa a představ nebe a pekla. Taky na mě zapůsobil i pocitově - ztráta, smrt, opuštění, to jsou emoce, které zná každý z nás. Tajemství života po smrti nikdy neodhalíme a zůstane předmětem našich dohadů a představ. Přesto každý doufá, že po smrti život pokračuje, možná v jiných světech, možná v jiném vesmíru, nebo při novém zrození.

Režie Vincent Ward, 1998

Všechny tyto filmy spojuje jedna společná věc - osobní ztráty, beznaděj, hledání - a zároveň naděje, která neumírá.

Toto všechno je v krásné ukázce z Pána prstenu

Píseň Tears of an angel - Slzy andělů.

.