Tohle
léto je sice lepší než loňské, aspoň co se počasí dotejče... než zimu a
nekonečné otravné deště, tak raději trochu sucha, světla a tepla. Ale
nic se nemá přehánět a Petr asi usnul na svých klíčích... nebo si říká:
jen si zvykejte.
Vedle mám skleněný džbán už ze
zbytkem rybízové šťávy, hrnec s kyselou polévkou odvčíra vyjezen, a
nejraději bych si nastrouhala okurkový salát nebo šopák, leč nemám
okurky a ty dvě rajčata to nevytrhnou...
Každý
den chodím obdivovat moje čtyři keříky rajčat, zasazené dva dny před
vlnou chladu (květnoví zmrzlíci) - díky místu, kde rostou, se jich
chladna nedotkla a rajčátka vesele bují a začínají vonět. Znáte to, ne?
Taková ta rajčatová letní vůně...
Jenže jsou ještě zelená...
Skoro
každý den bouřky, naštěstí se rozdovádí až navečer, nedovedu si
představit, v bouřce cestovat. Nepochopitelně se bojím blesků a když to
práskne, mám chuť sebou prásknout na zem.
Svátky (rovná se volno) už za námi a další horké dny před námi.
Rosím se květovou vodou Neroli a ještě mám v záloze Rozmarýnu. Ta je príma i na vlasy.
A když je mi jó horko, tak jdu něco hledat do ledničky a nápadně dlouho tam postávám...
Dnes vám líně kynou naše dvě mourovaté micky, ležící a spící (Čtvrtá při focení probuzena, takže ležící a packou se mydlící...)
Žádné komentáře:
Okomentovat