sobota 22. prosince 2012

Dárečkov předvánoční

22.12.2012

Tak konec světa se nekoná, ale koná se nadělování. A to zcela nečekané!

Včera a dnes jsem dostala tři nadílky. Od VendyW, od Luné a od Mnišky. A opravdu jsem to nečekala, opravdu ne...
Pokračování nadílky jsem upravila jako aktualizaci - protože pod původním textem a obrázky je přidaný ještě jeden dodatek.

Takže, mohu-li představit: jedenkrát perníček s láskou pečený a andělským křídlem zdobený. Bohužel nepřežil cestu bez pocuchání křídel - přesto je velmi chutný. Chutně upekla a andělsky zdobila Luné.
Jedenkrát andílek bělostný, sněžný a něžný, hvězdičky přinášející, stvořený šikovnou VendyW.
A náhrdelník elegantní, medailonkem Eiffelovky zdobený, zvaný Hand Šmade, od budoucí pěvecké hvězdy, Mnišky Tefohe. Hand Šmade dokazuje, že jí nechybí smysl pro humor...

K tomu krásná přáníčka a moc milé psaní...


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Další krásný dárek jsem dostala od Lofn!
Lofn totiž nadělovala několika blogerkám a musím ocenit její práci - pamatovala si, co nebo koho má každá z jejích oblíbených ráda a podle toho vytvářela přání.
Od Lofn jsem dostala mého černého koně, Damona. (Druhý černý kůň je Snape)


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Děkuji všem! Luné, VendyW, Mnišce i Lofn

Také děkuji Ježurce, Růžence, Ivet, Květě i VendyW za pěkná poslaná přáníčka.

I já bych Vám všem chtěla popřát pěkné a příjemné Vánoce, pohodu, dobrou náladu, odpočinek a novou energii a hlavně zdraví. (A klidně bych přidala i výhru v jackpotu).

Hezké Vánoce!



 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
P.S.
může se stát, že se tu nebudu pár dní objevovat.
Vzhledem k tomu, že můj počítač začíná prokazovat příznaky dýchavičnosti, sklerózy a svévolného resetování a má za sebou jeden kolaps, mám obavy, že spěje ke svému počítačovému konci.
Takže pokud tu nebudu, exl mi počítač.
Nebo já.

P.P.S. doufám, že ještě chvíli vydrží...me.

Dodatek!


Nadílka má pokračování.
Včera mě avizovala Cielin, že prý jestli jsem dostala od ní dopis. Nedostala. Ještě jsem se podívala do schránky, byla prázdná. Takže jsem počítala s tím, že Česká pošta je zavalena a dopis dostanu až po svátcích...

Dnes plácám cukroví a najednou zvonek u dveří. Pošťák zvoní sice dvakrát, ale poněvadž mám kuchyň hnedle vedle, tak mi stačilo jednou. Nebyl to pošťák, byl to cizí pán a v ruce třímal obálku. Řka, že jim přistála ve schránce a pošťačka asi byla přetažena a hodila to sice do domu se stejným číslem popisným, ale o dědinu dál.
Ten člověk mi ten dopis přivezl. Ba obávám se, že si musel dát i práci a vyšpionit, kde bydlím, protože na obálce mám jen jméno, dědinu a číslo popisné, bez ulice. Možná špionila celá rodina, jeli zřejmě na návštěvu a měli to cestou - to však nesnižuje fakt, že mi dopis přivezl, přestože ho mohl klidně hodit zpátky na poštu do schránky - nebo prostě vyhodit do koše.
Můžu říct, že mě to dostalo a jsem z toho celá vedle sebe.
Ne, vážně.
Je to drobnost?
Nebo takový malý lidský zázrak?
Vždycky mě dostane, když někdo udělá něco pro druhého, co by nemusel.

Děkuji, neznámý pane, protože jste ukázal, že i v dnešní šílené době žijí slušní lidé, kteří jsou ochotni udělat něco navíc. Jste neuvěřitelný!

A pak jsem nakoukla do obálky a vylovila roztomilou figurku pro štěstí. K tomu bylinkový čajíček a moc krásné a milé psaníčko od Cielin.
Děkuji Ti, zlatíčko!
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat