Není žádný Picasso, ale

20.10.2012

Jednou jsem kdesi zmiňovala, že můj synoveček rád kreslí.

Dokonce chodil nějakou chvilku na výtvarný kroužek.

Vysomrovala jsem od bráchy nějaké jeho malůvky, že si je chci ofotit a oskenovat. Štrachal, štrachal, až vyštrachal jeho starší výkresy a slíbil, že mi dodá i pozdější.

Prohlížela jsem a některé se mi zdály být vážně zajímavé. Jistě, kresby postaviček jsou ještě neumělé, nepropracované, některé z těch obrázků maloval v druhé třídě, některé ve třetí a ve čtvrté. Takže rozmezí přibližně 8-10 let.

Ale zdálo se mi, že má dobrou fantazii a dobré nápady.

Tak třeba tady:

Poklidný život na hradě. Stráž hlídá u vchodu, koně jsou ustájeni, ohně hoří, ve studni čerstvá voda, nezbytná pro případ obléhání. Jedni popíjejí, druzí trénují bojové techniky, kovář vyrábí další várku mečů. Zkrátka, středověká idylka.

 

O tomhle obrázku jsem přemýšlela, co na něm má být. Stanový tábor s několika plaveckýma bazénama? Letecký pohled na nějakou dědinku? V každém případě je léto a lidičky se osvěžujou o sto šest.

Zvláštně barevně zamaskovaná loď. Test pro oči?

  
 
 
Kdo z kluků by odolal? Automobilová koláž.

 
 
Indián nebo indiánka? Nebo jenom prostě jezdec na koni?

 

Dítě školou povinné dovede to, co my ne. Třeba uspořádat si školní pomůcky...

 






















 
 
Past na lišku. Sklapla.

 




















  

 
Útok a obrana. Útočníci i obránci se vskutku činí. Vzadu schovaný král. Je mazaný!

Zajímavá koláž. Bojová hra? Zkouška odvahy? Výcvikové tábořiště?

A na závěr jsem objevila náhodně hříčku na Pána prstenu. Paťův oblíbený film v posledních letech. Na zadní stránce jednoho z obrázků jsem spatřila toto:

   



(Nojo, srandičky...)

Vím, není žádný Picasso.

Ale něco v sobě asi má...