sobota 17. listopadu 2012

Požaduji!

17.11.2012  poetický koutek

Dnes přichází další část soutěže u Lucerny. Zadání páté.


Požaduji, aby se mi vrátil život, jaký jsem si kdysi přála.
Požaduji, aby mě minuly kopance, kterých bych se byla nenadála.
Požaduji, aby se tu objevili máma i táta.
A zatím stojím nad jejich fotkami
a čumím jak tele na nový vrata.

Požaduji, abych byla krásná jako víla.
Pevná jak peřeje a jako hvězda ušlechtilá.
S tváří jak Barbie a štíhlým pasem,
navíc obdařena slavičím hlasem.

Požaduji, abych měla muže,
který by mě na rukou nosil a trhal pro mě růže.
Požaduji, abych měla tři roztomilé děti,
které nezestárnou a z hnízda nevyletí.
Požaduji, aby má peněženka byla plná
a prachy neutíkaly by jak splašená srna.

Požaduji zdraví a věčné mládí,
zatím se mi lámou zuby a brzy už mě klouby zradí.
Požaduji, aby se mi vrátila naděje, ten prevít.
Teď mi zbývá jen do zrcadla na sebe se šklebit
a tiše si spílat do srábků srábkovitejch.
Požaduji slunná rána a spřádat svých snů zlaté sítě,
které jsou silné jak lana a neztrhá je žádná přítěž.

Požaduji modré z nebe a hodinky s vodotryskem,
požaduji zpomalit život, který se řítí tryskem
jak divá voda se korytem valí
a ničí všechno kolem a mizí kdesi v dáli.

Požaduji, vím, neskutečných věcí mnoho...
A odpověď zní: Sklapni a trhni si už nohou!










Požadovaná šílenost - moje.
Gifík s kočkou - staženo z netu.
Luci třikrát hip hip hurá! Už jsem začala trochu zahnívat a ona mě kapku probrala.


Žádné komentáře:

Okomentovat