Máte rádi klasickou hudbu? Ptát se, jestli znáte Mozarta, je 
určitě zbytečné jako nošení dříví do lesa. Dnes jsem vybrala namátkou 
skladbu pro klarinet, zazněla i ve filmu Vzpomínky na Afriku.
Můžete si ji pustit zde, a prokousávat se dalším textem.
Nebo si ji můžete pustit zde a nečíst, jen zavřít oči a unášet se líbeznou melodií.
Někdy
 mám pocit, že život za nic nestojí... a poslední dobou ten pocit mám 
čím dál víc. Nevím proč, nikdo mi nijak zvlášť neublížil (až na ten 
poslední podraz v práci, ten budu ještě dlouho rozcházet), jsem zdravá, 
projekt ve Slevopolisu má docela slušnou odezvu a klienti mi zatím 
chodí, takže práci dosud mám, venku svítí slunce a jaro přichází.
Přesto
 jsem jak zvadlá kytka, bez energie, bez chuti, bez těšení se a bez 
nálady. Nemám chuť uklízet, nemám chuť vařit, nemám chuť chodit ven a 
dokonce nemám chuť ani číst, ani fotit, což byly činnosti, které mě 
opravdu bavily.
Jediné co ještě zvládám?
Poslouchat hudbu a dívat se na filmy...
Měla
 jsem poslední dobou několik hudebních večerů. Ve společnosti páně 
Mozarta a Vivaldiho, také Bacha a Handela, Pucciniho a Beethovena.
A taky ve společnosti Sinead O´Connor, Johna Barryho, M.Oldfielda, Vangelise i Maire Brennan.
Variace keltské hudby a klasické hudby...
Mám
 rozečtený jakýsi román od Colloughové. Vymyšlené pokračování příběhu 
Pýcha a předsudek, tentokrát zaměřen na jednu z mladších dcer rodiny 
Bennetových, Mary.
Nevím, nevím, tady ta pokračování mi nesedí.
Netvrdím,
 že je to špatné, jen je to jiné - stejně jako když jsem četla 
pokračování Jihu proti Severu v románu Scarlett. Bylo výborné, jen to 
bylo jiné. Ale o knihách snad napíšu jindy...
Taky
 čtu Saphique, výtečný scifi román protknutý fantasy prvky, se skvělou 
zápletkou a nečekanými zvraty (samozřejmě už vidím jedince, kteří budou 
tvrdit, že znali konec už když si přečetli anotaci, protože v našem 
světě se vyskytují geniální jedinci, kteří odhalí vraha po přečtení tří 
stránek, a ví, jak vše bude pokračovat dál, včetně závěru.)
A nemůžu se do něho zabrat, nevím proč. Prodírám se stránkami a do čtení se nutím.
Možná bych se neměla ani do čtení nutit, možná bych měla zalehnout a spát a spát a spát...
Pouštím
 si sérii detektivních pátraček Můj přítel Monk. Ten človíček mě 
zpočátku znervózňovala, pak jsem si ho oblíbila... Taky jsem objevila 
nový seriál Internát Černá laguna, znovu si asi projedu Vampire Diaries a
 Pán prstenu, v prodloužené verzi.
Tedy, pokud u toho neusnu.
Žádné komentáře:
Okomentovat