Můj anděl má kopretiny ve vlasech
A v ruce plamenný meč.
Cukr a bič.
Můj anděl už je celej šedivej
uvězněn mezi černou a bílou
vyhaslé slunce hvězdný třpyt
Můj anděl je celej ustaranej
má se mnou práci
jak s tvrdohlavým mezkem.
V andělském rouchu vyblédá barva
nebeskou modř pokryl prach.
Můj anděl má
smutné oči
je se mnou spjat
a já jej věru nepotěším.
Skrývá se někde
očistec andělů?
Pak je v něm
i můj
unavenej anděl
s kopretinami ve vlasech.
Nemá email
ani nebeský mobil
a já mu nemůžu zavolat
a říct
andělíčku můj strážníčku
nezlob se na mě
K této básni mě přiměla Šeříková víla svým dotazem.
Básnička psaná před časem.
Obrázek archivní, upraven v programu.
Jinak, k andělům a andělovi - jednou se mi o mém anděli zdálo.
Nebyl šedivej, byl černovlasej.
Byl fešák, vysokej, štíhlej a vlastnil samurajský meč.
Byl to anděl bojovník. Nebo anděl ochránce?
Byl to fantastický pocit, vědět, že stojí při mně a je připraven mě bránit.
Byl to fantastický pocit, vědět, že stojí při mně a je připraven mě bránit.
Nojo, sny jsou někdy různé... tenhle byl fakt parádní.
Žádné komentáře:
Okomentovat