čtvrtek 21. června 2012

Můj milý deníčku

21.6.2012

Můj milý deníčku.
Dnešek je první z posledních dnů mýho života.
Proč mě Bůh tak děsně nesnáší?
Proč mám pochyby, co si myslí o tom, že jsem ateistka?
Prodírám se nekonečným zapomněním... Slyším jen ozvěnu svého hlasu a vidím jen Philipův dokonalý obraz.
Je to zavrženíhodná samota. Topím se v brutální pravdě. Opustil mě táta, opustila mě má zlatá rybička Rigoberto, a teď mě opustil i Philip.
Včera v noci se mi zdálo, že s ním jedu první den do školy, na hřbetě obrovského jednorožce.
Ten sen byl znamením, že Nicholsova škola svede mě a mou ryzí lásku opět dohromady.
A ještě něco.
Teď musím se smetím.

To je ukázka z deníčkování Vanessy, holky, která hledá nejen svou lásku, ale i samu sebe.

















Vanessa Lemorová je zamilovaná a je to první láska. Philip je z dobré rodiny, ctižádostivý, nadaný a studijní typ. Philip získává místo na prestižní škole. A protože Philipova rodina Vanessu zná, postaví se za ni a doporučí ji do téže školy.
Vanessa získává stipendium Molly Hoochové, proto, že je napůl dcera Eskymáka a protože přitlačili Philipovi rodiče. A přestože (nebo protože) doufá, že si získá znovu Philipovu lásku (a nějaké náznaky tam zřejmě byly), dělá občas nesmírné kopance, jak už zamilovaní puberťáci dělají.
Vanessa má smůlu, Philip ji má sice rád, ale jako kamarádku. A taky jako malé oblíbené zvířátko. O rovnocenném partnerství nemůže být řeč...

 














A tak se Vanessa pouští do boje o Philipovu přízeň. Přihlásí se do školní soutěže, inspirované tradičními eskymáckými olympijskými hrami. Ale protože se chce lišit a upoutat pozornost, do svého týmu vybírá samé outsidery. Upoutá Philipovu pozornost? Získá jeho lásku? Nebo získá nové přátele? Zjistí, kdo vlastně je a zač stojí?

Tohle všechno byste viděli v opravdu pěkném filmu Můj milý deníčku.

 















Co mě na filmu upoutalo? Nejedná se o žádné velké drama, ani přihlouplé milostné zápletky dnešních teenegerů. Je to příběh celkem obyčejné holky, která se potýká nejen s první láskou, ale i s problémy v rodině - fakt, že ji opustil její táta ještě před narozením, ji kupodivu občas pěkně zahryzne.
Navíc nese odpovědnost studentky, která získala stipendium - jsou tedy na ni kladeny vyšší nároky, aby si své stipendium zasloužila.

 
















Přes to všechno má Vanessa něco, co většina holek v jejím věku postrádá - vtip a nadhled.
Zkoumá, hledá, dělá chyby, občas odsuzuje svou matku, i samu sebe, zrazuje přátele kvůli své lásce a mění názor...
To vše k Vanesse patří. A při jejím hledání si možná nostalgicky vzpomeneme na vlastní dospívání.

To vše v doprovodu vydařené hudby.

Můj milý deníčku není žádný superfilm, žádné drama ani pubertální komedie. Je to příjemný rodinný film, na který se dá dívat i opakovaně. Opravdu doporučuji!

Osobní hodnocení: 80%


Komedie / Rodinný
USA, 2009, 90 min

Film Můj milý deníčku najdete ZDE:

Dear Lemon Lima

 

 



A na  závěr nějaký ten komentík k filmu:

wojtekp
***** Myslí, že kritika tento film absolutně nepochopila. Není to další Juno, nebo nějakýá rodinna romantika. Tvůrci se spíše zaměřili na problém dnešního moderního světa. Je krásně ukázano jak si američané léčí komplex utlačování původního obyvatelstva. Celkově se tento problém objevuje všude po světě, kde se vyskytují nějaké menšiny. Možná je to tím, že jsem sám členem menšiny v česku a tak vidím nesmyslnosti v chování vedení školy ve filmu. Tvůrci si vybrali pro ukázání zásadního problému dnes tak oblíbený kýč dětské romantiky. Když to řeknu na rovinu, ignorant uvidí jen slabý film o dvou zamilovaných dětech, jiní uvidí onu hlubši myšlenku a toto byl zžejmě i záměr tvůrcu.

Malarkey
*** Hrozně, ale přímo neskutečně milý film, čemuž může film děkovat především muzice. Ta totiž ve filmu přesně určovala jakým směrem se bude ubírat. Na to, že jsem od filmu nečekal vůbec nic, mě to vcelku potěšilo. Můj milý deníčku je tak příběhem jedné malé holčičky na pokraji dnešní reality, která se s ní skutečně nemaže. Nijak extrémně depresivní ani brutální ten příběh není, ale sílu má. O to víc to potěší, když od toho filmu nečekáte vůbec nic a zdejší hodnocení je tu spíše průměrné. Ten film totiž přirozeně vypráví příběhy lidí, kteří to v životě jednoduché nemají a kteří potřebují pocítit alespoň sem tam nějakou tu lásku bližního svého. Já tomu dávám sice 3 hvězdy, což by naznačovalo průměrnejm šedesáti procentům, ale ten film tou láskou, troškem štěstí, ale i bezmocí má daleko navíc. Však se na něj podívejte a pochopíte sami.

Mina230692
** nevím nevím. právě jsem dokoukala a mám z toho takové smíšené pocity. Nadšením nejásám, ale že bych litovala času stráveného nad tímto filmem to taky uplně ně.. podivná posedlost školy eskymákama, ale dejme tomu. zřejmě bylo účelem aby vás iritoval přístup školy, kde vedle tradic už není místo pro nic jiného. A holka, která se nakonec dokonale zařadí do eskymáckého trendu školy a vezme k tomu i své ,,nedotknutelné" kamarády. Pak tu máme ještě pár šílených rodičů , kteří by určitě měli podstoupit terapii a někteří i sterilizaci. A navíc jako bonus dostanete první neopětovanou lásku, kterou ovšem zavrhujete hned od začátku. takže já nevím. ztráta času to rozhodně nebyla, ale kdybych věděla do čeho jdu, asi bych si film nepustila.
nurielka
**** Život bez priateľov nie je život, to dávam Herkulovi za pravdu. Vždy som obdivovala outsiderov a samozrejme nedopriala by som to nikomu, pretože jedným z nich som bola na základnej škole aj ja, a za tú česť ďakujem veľmi "príjemným dievčatám" z mojej triedy- jasné že chlapci tiež neboli "mimo hry", lebo oni zo mňa vykresali človeka s pevným charakterom, ktorý je veľmi empatický ku všetkému, čo sa deje naokolo a vždy podrží priateľa v núdzi. Tento film mi dokázal spríjemniť chvíľky osamotenia, pretože aj keď oni boli spolok outsiderov a ja som bola takmer vždy sama, tak som sa nedokázala neusmievať nad zvláštnym humorom, nad prechytralosťou a nad výrečnosťou bez slov a nad tou empatiou, ktorú dávali ako samozrejmosť.



Žádné komentáře:

Okomentovat