Před pár lety jsem dostala do rukou putovní památník od Mnišky - měl procestovat mezi blogerskými přáteli a každý z nich tam mohl něco připsat nebo namalovat.
Zvažovala jsem, jaké téma zvolit, a jednorožec se mi k této dívce zdál být nejvhodnější.
Vybrala jsem tenkrát dva citáty, které se mi moc líbily... a díky tomuto blogu můžu použít oba, protože dnes pošlu Mnišce ofocený obrázek s novým citátem, a taky ofocený dvoulist s původním citátem.
Když to nešlo přímo, může to jít i nepřímo... snad se bude líbit.
Zvolila jsem tento citát:
My všichni jsme návštěvníci tohoto času, tohoto místa, jenom procházíme. Důvod, proč tu jsme, je, pozorovat, učit se, růst, milovat...A pak se vrátíme domů.
My všichni jsme návštěvníci tohoto času, tohoto místa, jenom procházíme.
Důvod, proč tu jsme, je, pozorovat, učit se, růst, milovat...
A pak se vrátíme domů.
A přidávám ještě jeden oskenovaný obrázek, tentokrát původní dvojlist, s uvedeným prvním citátem...
Tak jsem to nakonec nezvládla. Na dizertaci se teprve chystám. Ale musela jsem se k tobě juknout. Ani nevíš, jak si toho vážím! A je mi milé, žes na mě pamatovala a že máš stále na mysli ten památník. Stydím se, že možná víc než já. Sice jsem si na něj už mnohokrát vzpomněla a mám někde i upomínku, ať se po něm poptám, ale moje myšlenky jsou jako pampeliškové chmýří. Je jich hodně, a tak když do nich foukneš, rozletí se všemi směry. Jsem tedy vděčná, že na to myslíš i za mě.
OdpovědětVymazatA jak už jsem ti psala na FB, jsem taky moc vděčná za nádherný obrázek. Opravdu je to ozdoba památníku. O to víc, ho chci zpět :-D
Malovala jsem ten obrázek tenkrát s chutí a říkala si, že se ti snad bude líbit. Dlouho jsem vybírala citát, který by se hodil, nechtěla jsem, aby to bylo něco bezduchého a plytkého a laciného - tyto dva mi připadaly jak krásné, tak pravdivé a trochu k zamyšlení. V doprovodu jednorožce navíc i příhodné.
VymazatNevím, proč jsem to tenkrát ofotila, byl to momentální nápad a dnees jsem tomu ráda. A taky bych ti přála, aby se ten památník našel - když se mi dostal do ruky, už tam pár obrázků bylo.
Je pěkné, jak tyhle příběhy dokážou žít i dávno poté, co přinejmenším zčásti pominuly okolnosti, které jim kdysi vdechly život. Tleskám a zdravím :-).
OdpovědětVymazatNevím, jestli v tom byla ta moje ujetost fotit kdeco, ale tenkrát mě něco přimělo, vzít foťák a cvaknout to, pro jistotu aspoň dvakrát. Nenapadlo mě tehdy, že se to může jednou hodit a protože jsem nedávno hledala nějakou fotku a tahle mi padla do oka, říkala jsem si, když nemůže Mohamed k hoře, může hora k Mohamedovi. :-) - Děkuji za komentář!
VymazatV dnešní době je něco takového hodně vzácné, když už komunikujeme takřka výhradně elektronicky. Kromě občasného podpisu už ani nepotřebujeme psát.
OdpovědětVymazatSama jsem zjistila, že jak nepíšu, začínám mít naprosto dřevnaté písmo. Kdysi jsme psávali dopisy, také pohlednice, já si jeden čas zapisovala citáty a později básničky, tam jsem se snažila o úhledné písmo, aby bylo vůbec k přečtení. Pak přišel počítač a bylo po ručním psaní... aspoň v tom památníku jsem se snažila, aby bylo písmo ouhledné. - Moc krásně píše Mniška. Má nádherné písmo, jak vysoustružené a to neříkám jen tak z planého lichocení. Jestli někde najdu pohled od ní, zkusím to fotnout.
VymazatDobře si na projekt památník pamatuju a jsem ráda, že se alespoň Tvůj příspěvek zachoval a můžeme se k němu vrátit. Úplně to na mě dýchlo těmi starými a přes všechny nedostatky kouzelnými blogovými časy. Obrázek je nádherný a citáty též. :)
OdpovědětVymazatDěkuji, Bevy! nevím, jestli jsi tam taky něco nepřipsala, vybavuji si akorát obrázek od Vlasty, ale vím že jich bylo už několik... měla jsem to ofotit všechno, bylo by to zajímavější, ale tohle už mě fakt nenapadlo.
VymazatDěkuji za pochvalu, a citáty se mi vážně zalíbily.
P.S. Blog měl fakt nějaké kouzlo pospolitosti. Tato doména je hodně dobrá a má i lepší vychytávky, přesto mi blog připadal takový domáčtější. Holt jsme už všichni nějak popojeli. Ale za blogspot jsem ráda, příjemná stránka.
Jejda památník, matně si vybavuji, že mi také prošel pod rukami, ale co jsem do něj nakonec vnořila, si ani za kus chleba nevzpomenu :( Krásné Vendy! A souhlasím - Mniščino písmo je par excelent!
OdpovědětVymazatMyslím že jsem jej posílala právě tobě, kam šel dál, už nevím... určitě jsi do něj vepsala něco pěkného, co ti šlo od srdce. A Mniščino písmo je opravdu luxusní!
VymazatPříjemná vzpomínka na bývalé časy a aktivity. Památník ke mně nedošel, zato teď ti přeji k jmeninám.
OdpovědětVymazatJediný citát v památníku od tety si pamatuju dodnes. Potká-li tě něco zlého, u rodičů pak si stěžuj - cizím nikdy nežaluj. Něco v tomto smyslu - při blogování jsem si často stěžovala svým blogovým přátelům a pomáhaly mi vaše komentáře. I tvoje, vždycky jsi na mé články reagovala a těšila mne. Děkuji i dnes ☺ ♥
Děkuji za milá slova. Ten citát v památníku zní zajímavě - a je pravdivý. Dá se vztáhnout i na přátele, a máš pravdu, mně také leckdy pomohla podpora od vás.
Vymazat