pondělí 3. května 2021

Dům bláznů

V sledovací sérii romantických filmů, ,mezi  které se kupodivu napasovala i různá dramata nebo dokonce filmy s mysteriózními prvky nebo scifi, jsem objevila i tento zajímavý kousek.

Příběh vychází dokonce ze skutečných událostí, odehrává se v době první čečenské války 1996, ale není to typický válečný film. 

Bylo, nebylo, jedno psychiatrické sanatorium, byli-nebyli jeho obyvatelé, psychicky nemocní pacienti a jejich lékaři, a byla-nebyla válka, která se jich dotkla a nedotkla. 

Sestava pacientů byla docela bizarní. Od protikomunistické revolucionářky (její vyřídilku bych chtěla mít), přes silně dementní jedince, pokračuje slabšími formami, některé hraničící s pouhou ujetostí (majitel batůžku jej nesundává ani ve chvíli, kdy jde spát.). Dny prožívají různě, večery končí pozorováním jedoucího vánočního vlaku z okna., což je lepší než film.

Žanna patří mezi lehčí případy, jednou z jejich roztomilých ujetostí je převeliká láska k Bryanu Addamsovi a sen, že se spolu setkají a odejdou ruku v ruce vstříc krásným zítřkům. Scény s Bryanem Addamsem patří k těm hezčím okamžikům filmu, inscenují představu krásného idylického světa, i když v poněkud bizarní podobě, kdy Bryan Addamas hraje a zpívá místnímu osazenstvu ve vagoně jedoucího vlaku, odvážejícího je všechny do nového světa a celá scéna je v růžovém oparu a opojení hudbou a tancem.

Problém začíná, když propuká válka a bomby vybuchují stále blíž a blíž sanatoriu. Vrchní lékař se sestrou se rozhodne odejet aby vyhledali autobus a evakuovali pacienty, a ti zatím zůstávají, pod vedením zbylých schopnějších jedinců. Mezitím do sanatoria vtrhne čečenská jednotka, ale velitel pochopí, kam se to dostali a pacienti jsou celkem nedotčeni jak válkou tak přítomností vojáků, jejich přítomnost vlastně berou úplně v poklidu, jako součást jejich bláznivého života. 

 

Žanna, která je docela sexy a navíc skvěle hraje na harmoniku, tak trochu okouzlí pár vojáků, z nichž jeden jí navrhne manželství. Ze srandy. Ovšem Žanna to bere vážně a celé osazenstvo se chystá na jejich svatební den, shání svatební dary a dávají do kupy svatební výstroj. Nic netušící Ahmed vtipkár je najednou postaven tváří v tvář Žanně v bílém, Žanně natěšené z blížící se svatby a Žanně, kterou ani nenapadlo, že by mohlo jít o vtip. Dál nebudu spoilerovat, snad jen, že čečenskou jednotku vystřídá vzápětí ruská jednotka - ovšem tam se svatby už nekonají, a celý závěr filmu se nese v tragickokomickém duchu. Ze spoilerů bych mohla přiznat, že film nedopadl úplně tragicky, naopak relativně happy ende. 

Celý ten film je trochu legrační, trochu vážný, trochu bláznivý a trochu dojemný. Nejvíc se mi líbily snové sekvence s Bryannem Adamsem, totálně bláznivé scény ze sanatoria, kdy se osvobodilo ze svého oddělení nejšílenější obyvatelstvo a naháč se houpal na jakémsi závěsu, dojemná scénka, kdy chystali Žannu ke svatbě, bláznivá sekvence v čečenské jednotce, kdy došlo ke konfrontaci Žanny a Ahmeda a jeho neuváženého slibu. 

 

Vlastně by se dala položit otázka - kdo byl víc bláznivější? Obyvatelé sanatoria? Čečenská jednotka? Nebo ruská jednotka? Tato otázka mi připomněla dilema Pána much. 




Dům bláznů

  • Rusko

    Dom durakov

  • Rusko

    Дом дураков


Drama / Romantický

Rusko / Francie, 2002, 104 min


Oficiální anotace z ČSFD:

Tento film vznikl podle skutečných událostí. V první čečenské válce roku 1996 bylo pohraničí sousedního Ingušska ohrožováno čečenskými ozbrojenci. Poblíž hranice stála psychiatrická léčebna. Její pacienti si žili po svém a netušili, co je čeká.
Válka, která vybuchla vedle nich bez varování, vnesla do jinak poklidného ústavu chaos. Ošetřující personál odjel pro autobus, jímž by evakuoval pacienty do bezpečí, a dlouho se nevrací. Pacienti se se svým útočištěm ocitli přímo v křížové palbě. Jakoby však tito duševně choří, přivyklí všemožným lidským úchylkám, považovali ten podivný mumraj, tanky a polní uniformy jen za další, i když trochu děsivou, zábavu. Co je trápí mnohem více je ztráta jejich denního řádu. Panoptikum bizarních postav se dál stará o svoje vlastní věci a kolem nich vybuchují bomby a drolí se stropy.
Žanna, místní kráska, dívka nevinnější než anděl, čeká na svého ženicha Bryana Adamse, který skutečně přijal se svou písní Have You Really Loved a Woman účast v tomto snímku a prolíná se jako sen o krásném životě krutou realitou jejího světa.
Jelena Vysockaja, ruská herečka, která vystudovvala v Rusku a v Londýně, žena režiséra Andreje Končalovského, hraje Žannu nezapomenutelným způsobem, což jí vyneslo i Cenu za ženský herecký výkon.
Režisér Andrej Končalovskij, starší bratr režiséra Nikity Michalkova, přijal za tento brilantní protiválečný film Zvláštní cenu poroty a Cenu UNICEF na MFF v Benátkách v roce 2002.
Od režiséra jsme naposledy uvedli film Slepička Rjaba (1994), ale diváci si jistě pamatují např. filmy Sibiriáda, Romance o zamilovaných, Šlechtické hnízdo, Strýček Váňa, či v Americe natočené Splašený vlak, či Tango a Cash.(oficiální text distributora)

Opět několik komentářů, pro zajímavost:

Radko
*** Nočnou krajinou uháňa vysvietený vlak. Skupinka pacientov z neďalekej psychiatrie ho pozoruje, pričom mladá harmonikárka spomedzi nich si predstavuje jej vysnívaného milého Bryana Adamsa, cestujúceho nočnou krajinou. Psychiatria sa nachádza na Kaukaze, v ohnisku čečensko-ruskej vojny. Vďaka lokalizácii ústavu sa dej presúva od poetického úvodu k dunivým výbuchom, otriasajúcim nielen ústavom ale aj dušami pacientov. Uvoľnené väzby medzi osadenstvom a žoviálnym lekárom nahrádza po úteku lekára a všetkého personálu z psychiatrie nutnosť postarania sa o seba. Výsledok pripomína štandardizovaný typ sovietskeho umeleckého filmu – chce veľa povedať, hlavne symbolikou, typizovanými postavami pacientov i vojakov (intelektuál s batôžkom, drsný čečenský vojak, antikomunistická bábuška, modliaci sa islamista, ľudomilný ruský kapitán). Film sa zároveň snaží o smutný romantický film, vojnovú drámu i bláznivú komédiu. Vyznenie o nenormálnosti „normálnych vojakov“ v konfrontácii s pacientmi psychiatrie je v poriadku, len maškarno-deklamačný spôsob, snažiaci sa ukázať všetko možné je nadbytočný. Herecký výkon harmonikárky si zasluhuje uznanie.
Aky

**** Skvělý nápad, jak natočit silný antiválečný film. Před bezmocí a přirozenou prostotou duševně churých tupost války (ať v ní jde o cokoliv) jen zvoní. Končalovskij je chytrý režisér, herci jsou sami o sobě výteční a jsou-li vedení takovou rukou, člověk se o ty prostoduché dobráky, které představují, svíravě bojí.

 





Pozn. - při sledování nejrůznějších filmů jsem objevila několik opravdu dobrých kousků. Trochu vybočujících z klasické představy evropského nebo amerického filmu, přesto poutavých, s dobrým nápadem, zajímavým zpracováním, mnohdy i zajímavým zobrazením exotických krajin a života, který se přece jen kapku liší.

Taky jsem našla pár kousků, které bez lítosti letěly do koše. :-) Ale Dům bláznů patřil k těm, které jsem si uložila. Potřebovala bych novej externí disk :D






10 komentářů:

  1. Recenze i trailer k filmu mě opravdu zaujaly. Už podle toho, že film byl oceněn v Benátskách na festivalu, to nebude rozhodně propadák.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Alenko, skutečně pěkný film. Dá se najít na uložto ve verzi s vloženými titulky. Žanna byla fakt dojemná, trochu mi připomínala Bessi z Prolomit vlny (i typově), a celé to bylo něco mezi úletem, dramatem a komičností. Vlastně mi to kapku připomnělo Jakubiska.

      Smazat
  2. Díky za filmový tip, musím říct, že mě tvá recenze opravdu zaujala.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Trochu mi to připomnělo některé filmy Juraje Jakubiska, třeba Sedím na konári. Na tenhle film je dobré být trochu naladěn, ale je opravdu dobrý. Nezapomenutelné scéna, kdy rozrušená Žanna hraje zoufale na harmoniku, v těch bílých svatebních šatičkách, kolem ní lítají střely a za zády jí dopadl zasažený vrtulník... občas opravdu bizarní momenty.

      Smazat
  3. Takovéto filmy obvykle nesleduji. Ale tento mě celkem zaujal a napsala jsi to tak, že si to chci pustit. Tak asi se na to v blízké době kouknu. Hezká recenze, pěkně napsáno. :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Na tento druh filmu je potřeba být trochu naladěn. Není to vyloženě akční jízda a začátek je spíš seznamovačka. Ale film je opravdu hezký a placama dost ujetý, a přes tu bláznivost i válečné šílenství jsou tam i vtipné momenty a jak jsem psala, i dojemné. Válečné filmy jako takové moc ráda nemám, drasťáky taky ne, ale tohle je film, který by se ti mohl opravdu i líbit.

      Smazat
  4. Pěkně jsi film popsala a nalákala na něj, vtipný protiválečný film je vzácné koření.
    A pacienti v psychiatrické léčebně, žijící ve svém duchovním světě, jsou možná šťastnější než my ostatní.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dobrý postřeh o pacientech, žijících ve svém duchovním světě. Myslím, že by se ti film mohl líbit. Nebo jinak, jestli se ti zamlouvají filmy Juraje Jakubiska, mohl by se ti líbit i tento, protože v něčem mi připomínal jeho styl - bláznivá realita versus snové sekvence.

      Smazat
  5. Vendy díky za nalákání, ráda se po filmu podívám. :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pokud budeš mít chuť, film doporučuji. Něco jiného než běžná tvorba, přeto velmi lidské.

      Smazat