Tento týden jsem psala mimo jiné i o nové brněnské příšernosti -
nebo raritě? - zajímavosti? - monumentu? Prostě o nových brněnských
hodinách, kde nejsou hodiny, a které odbíjejí poledne v jedenáct hodin.
Posaďte se, milé děti, pohádka začíná...
Za
devatero horami a patero řekami se nacházelo starodávné město jménem
Brno. A proti pohádkám se nacházelo v hodně špatném postavení...
protože v té době se vedla třicetiletá válka a město Brno bylo obléháno
Švédy.Tady končí pohádka a přichází pověst.
Obléhání
města trvalo několik týdnů a Švédové byli znepokojení faktem, že jim
pořád vzdoruje hrstka vojáků, řemeslníci, studenti a měšťané. Generál
Torstenson proto svolal poradu, na které se dohodli, že druhý den zahájí
poslední rozhodující útok. Buď do ulic města vstoupí jako vítězové
dřív, než na nejvyšším kostele Petrově odbije poledne - nebo odtud
odtáhnou navždycky pryč. Věřil ve vítězství - vždyť obránci byli
vysílení dlouhým vězněním za hradbami města, špitály byly plné raněných,
hradby a bašty pobořené a jídlo a střelivo docházelo...
Jejich
tajnou poradu však slyšel nenápadný hostinský - a ten se při první
příležitosti vytratil a dostal tajnými cestičkami za hradby města. Tam
řekl obráncům o nejnovějším bojovém plánu švédského generála. Brněnští
se připravili na nejhorší...
Bitva však byla
zlá, Švédů mnoho, navíc byli zdraví, odpočatí, dobře vyzbrojeni. Po
žebřících zlézali hradby, pálili z mušket, rozbíjeli brány beranidly,
zakládali požáry...
Když bylo nejhůř, náhle se
rozezněl zvon na Petrově a odbíjel poledne. Brňané v poslední chvíli
zoufalství rozezněli zvony Petrova už v jedenáct hodin...
A
generál Torstenson splnil, co slíbil. Jak zazvonily zvony, bitva byla
ukončena, dobývání města skončilo, švédští vojáci se stahovali z hradeb a
do druhého dne odtáhla švédská vojska pryč.
A od těch dob na Petrově odbíjí poledne už v jedenáct hodin...
Zdroj pověsti: kniha Král moravských vodníků
Žádné komentáře:
Okomentovat