Protože se nadpis dotkl jedné osůbky zde (a mohl by se dotknout i
dalších), rozhodla jsem se ho změnit, neboť nebylo v úmyslu kohokoliv z
normálních lidí urážet. Termín, který jsem použila, byl v jiné
souvislosti, ale jsme jen lidi, jsme různí a taky citliví na různé
věci...
Ne,
nebudu se tady obšírně rozepisovat o vzniku jednotlivých scenérií, o
významu Muchových děl u nás i ve světě, ani o tom, že Praha má oficiálně
nárok na umístění Slovanské epopeje.
Alfons Mucha totiž
skutečně Praze daroval své dílo, ale s podmínkou výstavby pavilonu, ve
kterém bude jeho sbírka umístěna. Tuto podmínku Praha nesplnila a ani v
současné době ještě pořádně neví, kam s ním, jak by řekl Jan Neruda ve
své skvostné povídce.
Malinkatý problém je v
tom, že Praha ani za 80 let nebyla schopna postavit onen žádaný pavilon a
dát Slovanské epopeji prostor, ve kterém by tato díla vynikla.
Naopak,
po válce se obrovských pláten ujali právě občané Moravského Krumlova,
kteří vlastně zachránili obrazy před zkázou a starali se o ně několik
desítek let.
O Muchovu epopej se vedou neustálé
tahanice a jednou z nejpřekvapivějších a nejnovějších zpráv je, že
Muchův vnuk John, dosud vedený jako dědic jeho díla, není vůbec
vlastníkem Slovanské epopeje - nově objevený majitel těchto obrazů je
Charles Crane, který si u Muchy obrazy objednal a také mu za práci
zaplatil. A právě tento Charles Crane věnoval obrazy Praze. Jen podmínka
zůstala stejná - obrazy mají být umístěny zvlášť, ve speciálním
pavilonu.
Zdroj základních fakt: Kultura.idnes.cz/prekvapeni-mucha
Ještě bych chtěla uvést část článku na Aktuálne.centrum.
Citace:
"Slovanská
epopej byla vystavena jen jednou v roce 1928 u příležitosti otevření
Veletržního paláce. Za války skončilo dílo v zemském archivu.
Pro nás znamená všechno, pro Prahu nic.
Po
nástupu komunismu pak epopej v dezolátním stavu získal jako zápůjčku
zámek v Moravském Krumlově, který ji také nechal zrestaurovat a v roce
1963 vystavil.
Pro toto město znamená Slovanská epopej
jednoznačně největší turistickou atrakci, smlouvu na její vystavování má
ale jen do konce letošního roku."
Konec citace.
Zdroj tohoto úryvku: Aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/
POZN.
- k původnímu názvu jsem chtěla zahrnout pouze ty, kteří rozjeli tuto
nechutnou kampaň jen proto, aby nacpali do Prahy další skvostné kousky a
přitáhli další turisty. Další otázkou je, zda by Praha bez obav
nezapůjčila tento soubor i do cizích zemí - v únoru letošního roku byl
obrovský zájem o zapůjčení ze strany Japonska. Za zapůjčení se slibovalo
obrovské množství eur, plus restaurování některých děl. A jak známo,
nenažraná Praha by do toho šla, i když existovala možnost, že by se
Slovanská epopej nemusela do Česka vrátit... Do jednání zasáhl vnuk
Alfonse Muchy a možnost zápůjčky zamítl.
Zdroj těchto informací: iDnes.cz - Když Praha kývne, vydělá si
A
několik obrazů na ukázku - tyto obrázky jsem vytáhla z jednoho
zajímavého webu a doporučuji jeho shlédnutí - autorka doplnila obrazy
zajímavými popisky.
Zdroj naleznete zde: Waity5.blog.cz - Moravská epopej
Zavedení slovanské liturgie na Velké Moravě
Přemysl Otakar II. - král železný, král zlatý
Slavnost Svatovítova na Rujaně
Jan Ámos Komenský, učitel národů
Jiří z Poděbrad, král obojího lidu
Bratrská škola v Ivančicích
Slované v pravlasti
Zavedení slovanské liturgie na Velké Moravě
Přemysl Otakar II. - král železný, král zlatý
Slavnost Svatovítova na Rujaně
Jan Ámos Komenský, učitel národů
Jiří z Poděbrad, král obojího lidu
Bratrská škola v Ivančicích
Žádné komentáře:
Okomentovat