Mrňous rorýs a statistické údaje

28.7.2010

Naše nalezené ptačí mládě už přežívá víc jak tři týdny - a vlaštovka to určitě nebude. Podle vnějšího vzhledu má totiž vlaštovka bílé bříško a červenou skvrnku pod zobáčkem, tenhle fižďa je tak nějak černý.

Podle obrázků jsem vyloučila z kandidátů kosa, vrabce i kukačku. Zvonky a sýkorky jsem vůbec nebrala v potaz, tihle ptáčkové jsou barevní. Ještě mě napadl špaček, ale ten má užší zobáček.

Fižďa má křidýlka vlaštovčí, šípovitá - a tomuto popisu odpovídá nejvíc rorýs obecný.

Kittanya, které jsem zpočátku psala o radu s krmením ptáčků, napsala velmi dobrý článek, jak krmit vlaštovky - článek naleznete zde: Kittanya - Jak krmit vlaštovky

Potěšilo mě, že vlaštovka se může krmit zhruba po 3 hodinách - a vzápětí jsem posmutněla, protože při možnosti, že jde o rorýse, se čas krmení mění na - co nejčastěji. Přesto má Kittanya dojem, že to rorýsek nebude, péče o něho je velmi náročná a je velká pravděpodobnost, že by nepřežil.

Takže - nevím jestli to je, či není rorýs. Ale je nejvíc podobný tomuto druhu.

Jen krátké shrnutí, co má rád a co nemá rád.

Baští (nic jiného mu nezbude, pokud chce přežít):

* namočené rohlíky ve vodě a v mléce (po třetím týdnu začíná rohlíky odmítat)

* namočené piškoty ve vodě a v mléce (po třetím týdnu piškoty začíná odmítat)

Dodatečně - nejspíš proto, že tohle není vhodná strava pro rorýse. Nicméně, chvíli to žral a přežil na tom.
 

* malinkaté kousky pangasiuse za syrova

* malinkaté kousky krůtích jater za syrova (kuřecí jsem nezkoušela, ale myslím že by je taky zvlád - pozn. - krůtí jsou lepší)

* syrové vajíčko rozšlehané a vmíchané do jater

* vařené vajíčko - nejlépe žloutek, po tom by se utlouk...

* syrové drůbeží i vepřové maso, nakrájené na drobounké kousky

* po třetím týdnu jsem přidala i kousky nektarinky (bez slupky), vařené mrkvičky a jablíčka (bez slupky) - baští to s chutí.

* jako zákusek dostane mušku, pokud se nám ji podaří ulovit plácačkou na mouchy. Mušky mu opravdu jedou nejvíc, je vidět, že je hmyzožravec.

Vodu pije nerad, nebo spíš to neumí, tak se s vodou trochu pereme... ale protože má dost tekutin v namáčených rohlících a piškotkách, neberu to tak tragicky.

První dny byl uložen prostě v kyblíku na vodu, vystlaném hadříkem.

Pak jsme ho přemístili do krabice a nakonec jsme snesli starou klec po andulkách a dali do klece. V kleci je přece jen chráněný před vypadnutím a polapením záludnou a žravou kočkou...

V posledních dnech se mu zalíbilo zalízat mi do rukávu u košile nebo se vyšplhat za krk a zachumlat se pod límec... ono je taky trochu chladněji a myslím že je mu zima.

První dva týdny reagoval jen na pohyb a hlas, oči měl zavřené. Ještě slepé mládě.

Koncem druhého týdne otevíral oči, ale ještě moc nevníml. Až po dalších dvou-třech dnech už bylo vidět, že pozoruje okolí. (Vzala jsem ho na ruku a šla s ním na dvůr, rozhlížel se kolem sebe a tvářil se jak jojo.)

Asi od půlky druhého týdne se začal trochu peřit. Po dvou týdnech už je trochu opeřený, ještě má trochu holý krk a hlavu... (tenhle má peříčka na hlavě trochu olepená zaschlinkami z kousků jídel a je to takový piškotový pankáč.)

Zatím je pořád černě zbarvený.

Po třetím týdnu pobytu mu viditelně přibývá peříček. Začíná šplhat po kleci, leze jak papoušek, je šikovný. Navíc se mu začíná špičatit a lehce ohýbat zobáček.

Pořád je piškotový pankáč a tak začínám s důkladnou očistou. Hlavičku mu musím namokřit, aby zaschlinky povolily - a pak opatrně odškrabovat. Pozor na oči. Je to hrozně piplavá práce a nejde všechno najednou, ale doufám že mu odstraním aspoň většinu těch drobků.

Pokud jde o mládě rorýse, jeho doba v hnízdě může být asi 38 až 56 dnů. Takže se mám ještě na co těšit...

Bonus: víte jak ptačí mládě kadí? Nemůže si nadělat do hnízda, to by se utopili ve vlastních hovínkách. Jak to dělají? Když mají pocit, že na ně jde kakuš, otočí se prdýlkama ven a vycouvají. Plkanec vyhodí ven, mimo hnízdo. Smůlu má ten, kdo jde zrovna kolem...

Ten náš nemůže z hnízda, ale instinkt mu zůstal, takže jsem si už několikrát všimla, že těsně předtím začne couvat. Couvá až ke kraji klece a dál nemůže. Je to tedy okraj hnízda a náš fižďa se pěkně vyplkne. No, mají to vychytaný...

Bonus 2: ten malej fižďa je velmi zdvořilý a když chvilku hnízdí na mém rameni, počká s kaděním až se dostane zpátky do klece. No není senzační?

Mimochodem, na téma zachráněný rorýs jsem našla podobný článek, autor článku měl očividně podobné problémy jako já a krmil mládě metodou pokus-omyl. Pokud si chcete článeček přečíst (a je zajímavý), najdete ho zde: Host do domu - rorýs obecný

Z posledních dnů mám pár nových fotek, některé jsou trochu rozmazané (ten cvrček je hrozný živel), některé jakž takž povedené.

(Dnes přemejšlím nad tím, jak ten fižďa mohl vůbec tu  mou péči přežít).