neděle 18. července 2010

Je po dešti a všechno jako by ožilo

18.7.2010 (a poslední fotky s Matýskem. Nebo Vlčinkem?)

Několik dní dopředu hlášená bouřka se konečně laskavě dostavila i do našich končin... naštěstí už trochu vyzuřená, takže neměla tolik sil. Blesky sice občas pořádně rozesvětlily oblohu a některé vypadaly opravdu hrozivě, ale pohrůžka kalamitou se naštěstí nesplnila. Ani kroupy, deštík sice silnější, ale ne průtrž, větřík byl, ale neshazoval střechy.
A KONEČNĚ SE TROCHU OCHLADILO A DÁ SE DÝCHAT.

Hned jsem vycvakla několik foteček z naší unavené a vysušené zahrádky... i kocour si hověl, nabaštěný a spokojený...
Myslím, že tenhle kocourek je Vlčin. Takový to kdysi nalezený kotě, který dodělávalo za chůze, s přeraženým zadečkem, někdo se na něm musel vyřádit, sebrali jsme ho tenkrát z ulice, že pokud má někde umřít, ať neumře někde ve škarpě. - Přežil to, vyspravil se, i ten pochroumanej zadeček se mu zhojil a byl mezi námi dobrých dvanáct let.
Pak jednoho dne nepřišel. 



























 Kopretinky společenské

























   

Kopretina single



























Po dešti, krásně orosené listy.



























Přidala jsem krásné ibišky od sousedů...


Žádné komentáře:

Okomentovat