Někdy jsem jak malá holka

19.8.2010

(Text kopíruji s hodně velkou stopou nostalgie. Bejvávalo.)

 

Je to trochu praštěný, ale někdy se raduju z blbostí a z nových objevů jako malé děcko.

A vím, že reaguju jako naivka.

A jsem už holka dospělá a měla bych se krotit a chovat dospěle, což mi většinou jde, jsem natolik vážná a odpovědná, že si sama sobě připadám nudná.

Ale neztratila jsem dodnes schopnost nadchnout se - a jsem tomu ráda.

Tak jako v minulém článku jsem měla radost (možná dětinskou) nad objevením perexu, taková pitomina, ale všimla jsem si v několika blozích, že perex používají a připadalo mi to jako užitečná pomůcka.

O slovíčku perex jsem předtím neslyšela, až někdy před půl rokem jsem četla v jednom článku jedné blogerky zmínku o perexu. A teď se mi konečně povedlo ho použít...

Ale samozřejmě není to jen o perexu.

Mám radost z pitomostí. Dovedu si fantasticky vychutnat dobře uzrálý, červeňoučký a voňavý vodní meloun. Ta chuť se rozplývá na jazyku... dovedu si vychutnat lahodnou chuť čokolády. Vždycky mě znovu a znovu překvapí nádherný východ nebo západ slunce. Fascinují mě blesky, i když mě děsí.

Měla jsem ohromnou radost z objevení prográmků na úpravu fotek a z objevení možností prolínaček.

Měla jsem ohromnou radost, když se mi podařilo z fotek uspořádat první video.

Měla jsem ohromnou radost, když jsem upletla celý svetr, dokázala ho sešít a byl nositelný.

Byla jsem nadšená, když jsem poprvé přečetla Angeliku (to jsem neviděla film a kniha byla samé překvapení. Knižní Angelika je totiž o něčem jiném než ta filmová...)

A byla jsem nadšená z objevu, že můžu být ještě něčím nadšená. To když jsem časem došla k přečtení ságy Zaklínač a ságy Harry Potter. A ságy Stmívání, což mnozí nepochopí, neva.

Jsem nadšená, když objevím film, který mě nadchne. Který mě něčím překvapí nebo dojme.

Jsem nadšená z toho, že v sobě ještě dokážu vzkřísit nějaké emoce - jiné než únavu, znechucení a zoufalství.

Jsem nadšená z toho, že se mi povedlo vypiplat to ptačí mládě a dovést je až k vypuštění do světa.

Jsem nadšená, když vidím krásný obraz, pěkný hrnek, nádhernou vázu, dobře naaranžovanou kytku. Jsem nadšena, když najdu blog, který je zajímavý, když si přečtu povídku, která má nápad, když vidím, jak někdo maluje, štrikuje, plete košíky, batikuje, sbírá panenky, vymýšlí recepty, píše pěkné básničky.

Mám radost, když se mi něco povede. Mám dětinskou radost, když najdu staré fotky z vandrů, o kterých jsem si myslela, že jsou ztracené. Mám radost, když objevím starou písničku, u které neznám název, takže si ji nemůžu nikde najít...

Mám radost z toho, že jsem ještě neztratila tu schopnost mít z něčeho radost.

Schválně, dovedli byste vyjmenovat aspoň pět věcí, které vás poslední dobou nadchly?
(Můžete uvést i víc než pět...)