Jenže tento puberťák má křídla, netříská dveřmi a nedržkuje...
Pátý
týden ze života opeřence a mého pomalého dobíhání, neboť energie se
vyčerpává (teda ne že bych nějakou měla) a ten náš fižďa začíná být v
období ptačí puberty.
Jinými slovy, přežil moji šílenou péči a
kupodivu začíná dospívat. K létání se pomaličku připravuje, tuším že za
pár dní udělá první pokusy.
Co
se týká stravy, zdá se, že už se nepotřebuje tolik cpát - až jsem
žasla, kam to všechno narval? Podezřívala jsem ho, že má v žaludku
černou díru, kde se všechno spolykané žrádýlko ztrácí.
Zobáček
mu zpevněl a mírně se stočil dolů, takže dostal lehce dravčí výraz...
peříčka vesele dorůstají a křídla se prodlužují. Křídla mají šípovitý
tvar a ocásek dostává klasický vlaštovčí vidlicovitý vzhled, jen ta
barva je černá. Ať dělám co dělám, myslím že to bude skutečně rorýs
obecný - dle Kittanyi téměř nepřežitelný druh mláděte.
Pravda je, že jsem se kdesi dočetla, že rorýse je opravdu obtížné udržet při životě, zejména když je tak malý.
Jeho štěstí spočívalo v tom, že jsem nevěděla, že je to rorýs.
Jo,
a krmila jsem ho absolutně blbě. On se má totiž krmit hadičkou. Ale jak
bych mu hadičkou vpravovala kousky jater, a masa, nevím...
Ale
přesto, že jsem ho podle oficiálních pramenů krmila blbě, fižďa roste,
chutná mu i nadále, i když chutě se mění. Pozře vše, co jsem napsala
minule, včetně piškotů a rohlíků v mléce, jen už má menší dávky. (Asi
poloviční proti tomu, co do sebe naládoval předtím.)
Co je potěšující, zvládá delší doby mezi krmením.
Všimla
jsem si v poslední době (asi 10 dní), že při polykání stravy třepe
křidýlky. Původně jsem myslela, že jsou sousta příliš velká a že si tím
pomáhá, ale pak jsem si uvědomila, že rorýsci (stejně jako vlaštovky)
loví v letu - tedy když baští, tak zrovna letí. Instinkty jsou opravdu
silné a to mi dodalo naděje, že se snad opravdu zadaptuje.
Jedna
vada na kráse - na zobáčku má pořád ošklivé zaschlinky od žrádélka.
Velkou část se mi podařilo odstranit - a že to byla piplačka - ale u
zobáčku to drží a drží, navíc i blízko očí, takže mám obavy nějak moc
silně zasahovat. Třeba se časem přepeří a ty zatracený drobky zmizí...
Nebo nepřežije ani pár dní a bude to stejně jedno.
Dnes jsem připravila několik foteček fiždíka, ale tentokrát jsem mu dala slušivější kabátek...
Malé Picasa úpravy, nějaká koláž a jako třešnička na dortíku jedna prolínačka...
Na závěr jsem přidala malou anketku, jestli si chcete kliknout, je pro vás!
Náš rorýsek upravený, zušlechtěný a zkrášlený...
Žádné komentáře:
Okomentovat