Před 2 dny jsem psala, že náš ptačí puberťák má křídla, nemlátí
dveřmi a nedržkuje. V tom posledním jsem se zmýlila. Fižďa držkuje!
Včera měl svůj extra den. Rozhazoval žrádlo, lezl po šprušlích v kleci a
dožadoval se pozornosti. A co víc, dvakrát mě posral. To už jsem
usoudila, že mi dává najevo, na jakém stupni žebříčku stojím v porovnání
před jeho nejbližší budoucností...
A už včera měl první křídlaté pokusy. Dvakrát volným pádem směr vzduch-země, ale s létáním.
A
dnes už se rozletěl sám od sebe, aniž bych ho nadhazovala - z mého
ramene směrem někam. Samozřejmě přistál na zemi... létacích pokusů jsme
udělali několik i u mě v pokoji, většinou přistání na zemi, jednou se
chytl na lemu krabice od kazet a naposledy se mu podařilo přistát na
zácloně.
Dobré pokroky!
Teď mi dřepí na rameni, zachumlán pod šátkem, cvrčí a nabírá síly. A já taky. Uf.
Myslím, že dnes nebo zítra, nejpozději ve čtvrtek vystartuje a už se nevrátí...
Dnešní ladné přistání na zácloně...
Žádné komentáře:
Okomentovat