Cyklus povídek pod názvem Želary vydala Květ Legátová v roce 2001. A
já tuto knihu přidávám do své Knihovničky, protože je to skvost, který
si zaslouží své místo. (A kdybych prchala před požárem, pokusila bych se
tuhle knihu vpašovat do batůžku...)
V
devíti povídkových příbězích splétá osudy obyvatel ztracené pohraniční
vsi Želary. Jak paličkovaná krajka, tak na mě působily spletené osudy
zdejších lidiček.
Rafinovaně a jednoduše. Poeticky a přímočaře.
Osudy
Vratislava Lipky, nemanželského dítěte, a jeho nečekaně silné
přátelství s paličatou Helenkou Bojarovou, holčičkou obdařenou
neuvěřitelnou fantazií. Příběh Marka Gorčíka a jeho Zuzanky, pomsta
Vojty Zálešáka, která nakonec skončila záchranou života, příběh nadané,
snad renesanční umělkyně Ženi, která dovedla paličkovat, batikovat,
tkát, ale i stavět, roubovat, sázet kytky a vařit nápaditá jídla,
malovat kulisy do herecekého souboru a šít kostýmy. Příběh místní
bosorky a léčitelky Lucky Vojničové, ženské, která hodně prožila a která
brala život tak, jak je - nesentimentálně a realisticky. Příběh
třídního učitele, který skončil v neatraktivní pohraniční škole a snažil
se nenechat se udolat. Příběh kněze, který působil v Želarech, jeho
vlastní někdejší provinění a pochopení místních lidí.
Příběh Jozy, který si později do Želar přivedl nevěstu z města, záhadnou, upjatou a dráždivou Hanuli.
Tvrdý život, naděje, omyly a zklamání. A občas, vzácně, jak zpěv slavíka, opětovaný cit.
Knihu vydalo nakladatelství Paseka, v roce 2001
Moje osobní hodnocení: 100%
Želary i Jozovu Hanuli - doporučuji, doporučuji, doporučuji!
(I sem se pokusím propašovat několik oskenovaných a vystřižených úryvků z knihy... snad pro někoho bude dobrý tip.)
Žádné komentáře:
Okomentovat