Příběh se odehrává za druhé světové války.
Eliška
působí jako mladá lékařka v brněnské nemocnici. Ale má i druhou roli,
pracuje jako jakási spojka v odboji - předává zprávy, vyřizuje vzkazy.
Svou roli zvládá bez problémů a bere vše spíš jako hru, do té doby, než
se vyskytne první zádrhel.
V té době je do
nemocnice přivezen pacient, který zápasí se smrtí - Josef Janda, chlap
odkudsi z pohraniční vesnice, kde lišky dávají dobrou noc. V nemocnici
ho postupně dávají dohromady a Eliška jako jediná mu může darovat krev,
což bez otálení učiní.
Obrovitý muž s
přeraženým nosem a nevábným vzhledem v sobě skrývá jednoduchost a
prostotu. Vypráví Elišce historky ze svého rodného kraje, Želar a
vypráví je tak, že Eliška zatouží spatřit onu krajinu, rozbouřený potok,
skaliska, chalupy rozhozené po stráni...
Jakým způsobem se jí přání vyplní, v té době nemá ani tušení.
Při
jedné z pochůzek přijde to, co přijít muselo - adresát vzkazu, který
nese, je zatčen a odvlečen gestapem. Eliška se zachrání na poslední
chvíli. Svým přítelem Slávkem je postavena před hotovou věc - musí
okamžitě zmizet ze světa, dostat nové jméno a uklidit se někam, kde by
ji nenašli. Josef Janda je nejlepší řešení... a tak se z Elišky stává
Hana Nováková a odjíždí s Jozou do jeho Želar, aby se tam stala paní
Hanou Jandovou...
Joza se pro ni stává hrozbou, má strach z
neznámého místa, z neznámého života i z neznámého člověka. Navíc ji tíží
strach z odhalení a odvlečení gestapem. Eliška, tedy Hana, skutečně
nemá volby.
Je hozena do světa, kde
neexistují obchody, tramvaje ani biografy. Neexistuje tam společnost, na
kterou je zvyklá, ani pravidla, která dobře zná. Ocitá se v absurdním
světě, kde žijí svérázní lidé, většinou otrlí, rvaví a neurvalí, kteří
se nemazlí se svými blízkými, stejně jako příroda se nemazlí s nikým z
nich. Poznává také vyjímečné charaktery a teprve postupně se dozvídá
osudy svých nových přátel a známých. Lucka Vojničová, Žeňa, Vratislav
Lipka, Vojta Juriga, Honza a Pavel... Marenina Irča. Místní kněz a
místní učitel.
Poznává také, jak velice se mýlila v
člověku, který jí zachránil život a který jí dal bezpečí a pocit, že je
milována... A Joza si postupně nachází cestičku k jejímu srdci.
Jozova
Hanule je opravdu jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla. Ne
nadarmo označují autorku knihy jako meteor, který vtrhl na českou
literární scénu.
Knize předchází sbírka povídek s názvem Želary - a pod stejným názvem (Želary) byla Jozova Hanule i úspěšně zfilmována.
Vydalo nakladatelství Paseka, 2002
Moje osobní hodnocení: 100%
Zkusila jsem naskenovat několik úryvků z knihy...
Žádné komentáře:
Okomentovat