Dnes chci představit blog Mnišky. Zaujala mne především svými
články. Nejenže psala dobře, celkem bez chyb, ale má i výborný psaný
projev, fantazii. Její články se opravdu čtou pohodově, ať píše povídky,
úvahy nebo popisuje svoje zážitky v reálném životě...
Poprvé
jsem u Mnišky psala komentář loni v prosinci. A ani nevím, kde jsem
přišla na její stránky. Byla u mě s komentářem? Nebo jsem ji našla ve
svém postupném vyhledávání?
Blog píše Mniška pod názvem Temple For Heaven. Původ názvu je osvícen hned v prvním uvítacím článku.
Její první slova zní zajímavě, cituji:
"Buďte
vítáni, smrtelníci! Hříšní i čistí. Nyní Vás budu provázet v Chrámu pro
Nebe, jenž je mu i mimo jiné tento blog věnován. Ať už se zde z
hříšníků stanou osvícení a očištění anebo ještě více prohřešení hříšníci
či snad z čistých ďáblíci nebo zásadovější světci, je toto místo
stvořeno pro i Vás...
...
Název blogu byl vytvořen záměrně, neboť i my "nebi" něco dlužíme, ať už
je to na oplátku za jeho krásu či fascinující kouzla, která jsou pastvou
zejména pro naše oči. A není to jen tajemná magie mraků široké škály
barev, zbarvení nebes zapadajícího či vycházejícího slunce, letního
blankytu a podzimní melancholie, tajemné noci poseté milionem hvězd, ale
i slz, které nebe uroní nebo vyjádří svou radost pomocí slunce. A mnozí
také vědí, že snad i nebe je domovem andělů a bohů a útočištěm hrdých
ptáků. Nebe je idea básníka a romantika a ačkoli je vidět každého dne,
je nevšední a krásné. Je to symbol moudrosti, klidu, míru a hlavně
čistoty, neboť právě tam mrtví nalézají klid, pokud žili tak, jak je
psáno v Bibli. Nebe je zkrátka něco, co dodává i pocit tajemnosti a snad
právě proto je tak zajímavé a magické. Amen!"
Tento první článek je datován k 23.1.2007. Mniška tedy bloguje více než tři roky...
Takže - jaká Mniška je?
Podle
vlastních slov je romantička. Miluje tajemné lesy, mrtvé hřbitovy,
záhady, zamyšlený podzim i zachumlanou zimu, noc posetou zářivými
hvězdami.
Miluje historii, filozofii, otázky, na které musí hledat odpovědi.
Má
ráda drobnosti. Kamínky, ozdobné truhličky, voňavé svíčky,
polodrahokamy a minerály. Její sbírka dnes činí kolem 350 kousků (pěkné,
gratuluji!)
Mniška má ráda hudbu, hraje na flétnu, zpívá v kapele Enkláva a hraje na kytaru. V současné době chodí na hodiny zpěvu...
Ráda tančí zejména moderní tance, ve sportu je jejím koníčkem šerm a aikido. (Zloději a násilníci, pozor na ni!).
Co ráda poslouchá? Ethno hudbu, ale i hard rock a metal!
Stejně
tak miluje fantasy filmy, dobré horory, scifi a thrillery. Nepohrdne
ani kvalitním starým českým filmem, líbí se jí i starší české pohádky.
Zúčastnila
se i fantasy conů, což je setkání příznivců fantasy žánru. (Z těchto
setkání si donesla spoustu zážitků a spoustu fotografií, oboje vložila i
do svého blogu.)
Kdo se chce seznámit s jejím perfektně sepsaným profilem, zkuste se podívat na článek:
O čem je její blog:
Mniška
si všímá lidí a věcí kolem sebe a komentuje to ve svých úvahách. Jsou
to úvahy o vánocích, o vztazích, o módních směrech, Facebooku, o smutku,
nedorozumění, zklamání, úvahy o tom co se děje ve světě...
Píše básně i povídky a píše tak dobře, že by se mohla zúčastnit i soutěží. Stejně poutavě popisuje i své zážitky...
Krátká ukázka zde:
"Úplně
náhle vytrysklo světlo z temnoty, kterou můj mozek dobrovolně uchopil,
jakmile jsem unaveně ulehla do své měkké postele. Z toho světla, jako by
mne to vůbec nepřekvapilo, se začaly rýsovat známé tváře mých přátel.
Bylo jich mnoho. Nejvíce se mi však do paměti vtiskly, včetně jednoho,
který se do mého snu zatoulal snad vlivem nějaké magie, možná
nevyslovené modlitby, obličeje mé sestry a Lukáše. Vím, že jsme se
všichni bavili v nějakém obrovském aquaparku, o kterém už se mi jednou
zdálo, což jsem si uvědomila už v tom snu. Sjížděli jsme dlouhý a prudký
tobogán pro odvážné, kde se člověk mohl i propadnout rovnou do řeky.
Ohromně se mi to líbilo. Ovšem v okamžiku, kdy jsem měla v úmyslu se
sklouznout po druhé, spatřila jsem někoho, koho bych na koupaliště, ať
by to bylo jakékoli, asi v životě ani ve smrti nedostala. Mastné černé
vlasy (ne, není to profesor Snape), bledá kůže, propadlé tváře a černě
namalované oči. U nás na škole jsme mu říkali černokněžník, neboť ho
takto trefně nazval můj profesor na obecný středověk. Už se přesně
nepamatuji, proč se v mém snu objevil, vím jen, že mi něco ukazoval v
dáli."
Chcete-li přečíst další pokračování, najdete je: Osud na vlka ukázal.
Mniška
také fotí - kytky, přírodu, zvířátka domácí, své kamarádky a kamarády,
akce, dovolené a všechno zajímavé, co vidí kolem. Její komentáře k
fotkám jsou vtipné a fotky vybrané.
Ráda hraje kvalitní
počítačové hry, jednou z nejoblíbenějších je Zaklínač. O hře se velmi
dobře rozepsala ve dvou článcích, ukázka po kliknutí: Zaklínač
Obrázek ze zahájení maturáku Mnišky. O průběhu plesu - (a maturák, zdá se, stál za to) - se můžete dočíst přímo ve článku: Do třetice všeho dobrého
Několik otázek pro Mnišku:
01.)
Bloguješ od roku 2007. Jak ses dostala k založení blogu a co tě k tomu
vedlo? Zkoušela jsi založit i jiné stránky? (blog.cz, blogger,
webnode)...
V té době
jsem chodila s klukem, jménem Petr, který měl své osobní stránky. Navíc
jsme se oba zajímali o esoteriku a mě napadlo, že bychom mohli společně
utvořit na internetu klub Midnight moon, kde bychom se nějak
organizovali, psali si tam vzkazy a tvořili nějaké seance nebo články.
To byly asi prvotní impulsy. Následně na to jsem měla své vlastní
stránky, kam jsem ukládala své povídky, básně a příhody. Nakonec jsem
přesedlala na blog, kam jsem nejprve strkala svá dílka, ale jelikož je
mým snem je jednou publikovat, vyměnila jsem je za články o svém životě,
mých zájmech a úvahách. Nyní ještě společně se svou sestrou vlastníme
ještě internetové stránky o želvách ninja...
02.)
Blog si vedeš od svých sedmnácti. Určitě jsi za tu dobu zažila různá
rozčarování a zklamání. Změnilo tě to v nazírání na svět, přátele a
rodinu?
Hodně se
změnilo, hlavně co se týče náhledu na svět, který vnímám trochu
pesimističtěji. Ještě pořád jsem naivní dítě, ale už ne v tak velké míře
(ale idealistkou jsem stále), cestou životem jsem nasbírala opatrnost
(občas hraničí s paraniou) a bohužel i podezíravost, která mi předtím
nebyla vlastní, a na kterou nejsem hrdá (občas působí i skandály), ale
život mi jí zkrátka přisoudil. Ovšem, co se týče náhledu na přátelé, na
tom jsem mnohem optimističtěji, naučila jsem se, že nesmím jen čekat na
to, až mi někdo radost nabídne, ale že jí musím i sama rozdávat. Za to
jsem získala víc, než jsem ztratila, takže to skutečně funguje. Rodinu
mám stále stejně v úctě, jako předtím, i když mi rodiče se svými
neustálými výčitkami prostě nedají pokoj.
03) Říkáš si Mniška, má to jméno nějaký původ?
Přátelé
mi tak neříkají, ale sama jsem si tuto přezdívku nevymyslela. S pár
lidmi jsme před několika lety natáčeli parodii na počítačovou hru
Painkiller, která měla tři díly. Moje hlavní role (jak nás bylo málo,
tak jsme každý z nás hráli víc postav - nakolik primitivní, natolik
hloupě vtipnější) byl zabiják s úžasnou kápí s našitým gotickým křížem a
tupou sekyrou (kterému je vidět do tváře jen tehdy, když se směje ve
chvíli, kdy vůbec nemá). Měla jsem představovat zkrátka "vražedného"
mnicha z oné hry, no a protože jsem holka, tak máme výsledek.
04)
Ve svém andělském já máš zmínku, že pěstuješ šerm a aikido. Tento
koníček je ještě aktuální nebo v rámci vysokoškolských povinností už na
ně nemáš čas?
Bohům
žel, z ai-kido už si pamatuji jeden chvat (násilníkům to neříkejte) a
šerm se snad projeví, až budu zase držet své dřevěné pádlo v packách,
dlouho jsem to nedělala, ale věřím, že zabijákem prstů jsem i nadále.
Nechci se vymlouvat na školu, ale jinou výmluvu v zásobě už nemám. Ovšem
až zjistím, že mám skulinku v čase, které i tak velmi snáze vyplňuji,
ráda se k tomu všemu zase vrátím.
05.) A hned k tomu bych přidala další otázku - účastníš se tzv.LARPu? Jestli ano, tak jako divačka nebo aktivní členka?
Zúčastnila
jsem se jednou - poprvé a zatím i naposledy, jako hráčka (totálně
neschopná "královna" temných elfů, kterou popravili rozdrcením hlavy
palicí), ale to mě vůbec neodradilo, spíš to, že se mi někam
zašantročily kostýmy a zbraně. Jinak jsem měla jednou i možnost podílet
se na organizování. Pečlivě jsem vymýšlela kouzla, dovednosti (to byla
makačka), vyrobila jsem si k tomu takových věcí, ale jakmile hráči
dorazili, poznali jste, že takto nedisciplinovaní lidé s vámi nebudou
spolupracovat. A taky, že ne, okamžitě se odebrali do nejbližší hospody a
hra skončila dřív, než začala. Nicméně se za LARPařku považuji, protože
plánuji comeback a jsem fanouškem těchto akcí.
(Smutný konec královny temných elfů!)
06.) Píšeš, že žiješ v Lovosicích. Je tam nějaké místo, které se ti líbí, nebo památka, kterou bys doporučila shlédnout?
Hřbitov zaručeně.
Je tam mnoho pochovaných obětí z druhé světové války. Jinak jsou tu
ještě nějaké kapličky, pěkný kostel sv. Václava, dva zámky, ale jeden z
nich se proměnil v učňák a druhý v cukrárnu (mají tam ale úžasnou horkou
čokoládu), takže jestli byste se sem chtěli potáhnout, tak pro tu
čokoládu a s ní rovnou na hřbitov. Jinak, kdo bydlí v blízkosti lesa
nebo zkrátka tam, kde máte čistý vzduch, tak sem nechoďte, mohli byste
se tu otrávit, jsme průmyslové město, kde se vyrábí umělé hnojivo. I tak
se mi tu ale líbí, zeleni totiž ty esence evidentně nevadí.
07.)
V současné době studuješ filozofickou fakultu. Co bys chtěla v životě
dělat? Máš jen jednu volbu nebo i nějaké náhradní plány?
Momentálně vím, co dělat nechci .
Ale mám "jen" sen být spisovatelkou, ovšem vizi o svém povolání ne.
Úniková cesta je být zpěvačkou, to jsou má zadní vrátka, ale opravdu jen
v krajním případě. Baví mě zpívat v kapele, ale nepředstavuji si, že by
to mělo být jednou mé povolání, spíš jen koníček, stejně jako ta
spisovatelka. Spoléhám na historii, že za mě něco sama vymyslí, času mám
na to ještě dost
08.) Ráda navštěvuješ různé fantasy cony. Zúčastnila ses někdy i zahraničních akcí? Pokud ano, co se ti tam nejvíc líbilo?
Maminka mě nerada pouští za hranice samotnou
09.)
Ve svých článcích ses zmínila, že máš sourozence... tuším bratra i
sestru. Jsou také zapálení blogeři nebo píšeš blogové stránky jen ty?
Mám
tři sestry, dvě z nich jsou nevlastní, ale jen jedna (o dva roky
mladší, než jsem já) z nich už svůj vlastní blog měla, a jak je na tom v
současnosti? Má ho i nemá, ráda vytváří designy, její blog visí někde v
internetovém vesmíru, ale přestalo jí bavit ho vést. Jinak je to skrytý
talent, neprojevuje žádný zájem o psaní, ale když náhodou někde objevím
nějaké její písání, některá slova mi zaklepou na srdce a jsem velmi
překvapena tím, co v mé sestře vězí.
10.)
Jak se díváš na fenomén ukončování blogů a otevírání nových? Přemýšlela
jsi někdy nad něčím podobným? Pokud bys chtěla zabalit blog, udělala
bys to definitivním dylítem, nebo bys nechala stránky jako archiv jedné
své doby?
Když se
člověk rozhodne začít znovu a nanovo, myslím, že to může být mnohdy
dobrý krok, ale osobně jsem "vzpomínkový typ" a nerada mažu své
vzpomínky, třeba i v podobě nějakého článku a nerada nechávám cokoli za
sebou, aniž bych se po tom nemohla ohlédnout zpět. Navíc je to velmi
aktuální otázka, protože přemýšlím o tom, že přestěhuji svůj blog z
sblogu.cz na blog.cz (dokonce už existuje), nejradši bych tam přemístila
úplně všechno z toho současného blogu, ale je toho hrozně moc. Rozhodla
jsem se tedy, že přemístím jen, pro mě důležité, některé rubriky a
tefohe.sblog.cz bude nejspíše existovat dál jako vzpomínka.
(Wow, doufám, že v případě nového blogu nám dáš vědět i novou adresu!)
Děkuji za milé a pozoruhodné odpovědi...
Sama
za sebe můžu říct, že s čtením Mniščiných článků stoupá můj obdiv k ní.
Mohla by s přehledem přispívat do časopisů, psát hudební, filmové i
herní recenze a kdybych mohla, její stránky bych převedla do knižní
podoby.
A stejně tak doufám, že Mniška nepropadne ukončovací mánii, jak někteří blogeři a ve svém psaní bude ještě dlouho pokračovat...
Skvělý blog!
Blog Mnišky najdete zde:
P.S.
a pokud máte trochu času, zvědavosti a chuti, doporučuji se proklikat i
k prvním článkům po založení blogu - jsou opravdu zajímavé!
P.S. - tento blog už bohužel nenaleznete.
Kvůli velkým změnám na tamním serveru byl smazán, jakožto byly smazány všechny SBLOGY.
Bohužel bude smazán i druhý blog, který si založila.
Jé, Mniška... Docela mi chybí, už jsme se asi dva roky neviděly.
OdpovědětVymazat